Termoregulace živočichů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Existují tři typy živočichů: endotermní, ektotermní a heterotermní živočichové. Toto rozdělení funguje na základě jejich schopnosti udržovat svoji tělesnou teplotu.

Endotermní organismy[editovat | editovat zdroj]

Dokáží si tělesnou teplotu udržet po určitou dobu, bez ohledu na okolní podmínky. Mezi tyto organismy řadíme například savce (mammalia, vyjma rypoše lysého) a ptáky (aves).

Ektotermní organismy[editovat | editovat zdroj]

Jejich tělesná teplota je závislá na teplotě okolí, tzn. teplota okolí = teplota těla. Aktivita těchto organismů roste se zvyšující se teplotou, avšak jen do určité míry. Typickými zástupci ektotermů jsou plazi (reptilia).

Heterotermní organismy[editovat | editovat zdroj]

Tyto organismy dokáží přečkat nepříznivé období ve stavu strnulosti - hibernace (křeček polní) nebo estivace (bodlínTelfairův).

Termoregulace člověka[editovat | editovat zdroj]

Člověk má stálou tělesnou teplotu (endotermie), která mírně kolísá během dne (dáno vnitřně - biorytmus) mezi 36° - 37 °C.

Produkce tepla[editovat | editovat zdroj]

Teplo je produkováno několika způsoby: chemicky, jako vedlejší produkt metabolismu (hl. svaly a játra), nebo při zvýšených nárocích se uplatňuje tzv. třesová a netřesová termogeneze. Netřesová termogeneze - štěpení tukovitých látek v oblasti hnědého tuku. Třesová termogeneze - třes příčně pruhované svaloviny v oblasti krku a zad.

Výdej tepla[editovat | editovat zdroj]

Lidské tělo vydává teplo několika způsoby - sáláním ve formě infračervených paprsků, vedením (ve vodě rychlejší), prouděním a pocením.

Řízení stálé tělesné teploty člověka[editovat | editovat zdroj]

Řízení stálé tělesné teploty je pro organismus velice důležité, aby nedošlo k podchlazování nebo naopak k přehřívání a uplatňují se dva typy řízení - nervové a hormonální.

Nervové řízení: Zajišťuje rychlé reakce na změnu okolní teploty - reguluje průsvit kožních cév, pocení a třes kosterního svalstva. Hormonální řízení: Hormonální řízení se uplatňuje pod vlivem hormonů štítné žlázy a dřeně nadledvin - dlouhodobá adaptace na chlad.

Poruchy termoregulace[editovat | editovat zdroj]

PODCHLAZENÍ: Pokles teploty vnitřních orgánů (tzv. jádra), pod 26 °C nastává srdeční zástava. V důsledku lokálního poklesu teploty dochází k omrzlinám.

PŘEHŘÁTÍ: (úžeh):Tento stav nastává, je-li organismu znemožněno pocení. Tento stav může být i životaohrožující, stoupne-li teplota jádra nad 42 °C. Tento stav zapříčiňuje nevratné poškození mozku. pozn.: Horečka je stav, kdy tělesná teplota vystoupí nad 38 °C v důsledku přehřátí nebo toxinů při infekcích.

Související články[editovat | editovat zdroj]