Letní spánek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Letní spánek neboli estivace je podobný zimnímu spánku. Živočichové i rostliny do něj upadají, aby překonali nepříznivé podmínky v letním období (sucho, horko).[1] Podobně jako během hibernace dochází k zpomalení metabolismu, kdy se sníží respirace, šetří se energetickými zásobami a tělo se brání dehydrataci pomocí přerušovaného dýchání.[2] Chovají se takto zvířata v tropických (místy i subtropických) oblastech. Jde například o hlemýždě, někteří plazi i ryby, pytlouši rodu Perognathus, tarbíkomyš či křečkové rodu Baiomys a ryby bahníci. Pouštní žáby žijí v řekách, když z nich voda zmizí, vytvoří si v měkkém bahně slizový kokon, v němž hluboce spí do doby, než se voda vrátí. Želva paprsčitá, která žije na Madagaskaru, si v období horka a sucha vyhloubí hlubokou díru, do níž zaleze a spí do té doby, než začne opět pršet.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MOTYČKOVÁ, Hana. Křečci a jejich chov. Praha : Grada, 2008. 144 s. ISBN 978-80-247-1780-7. S. 135.  
  2. KOŠŤÁL, Vladimír; ROZSYPAL, Jan; PECH, Pavel. O plži, který se raději dusí, než by ztrácel tělní vodu. Živa [online]. 2014, čís. 2 [cit. 2016-03-07].  
  3. KOUKAL, Milan. Tajemství zvířecí hibernace. Pomůže nám při letech do kosmu?. 21. století [online]. 2009-11-19 [cit. 2016-03-07]. Dostupné online.