Pelycosauria
Pelycosauria Stratigrafický výskyt: Před 320-250 miliony let | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | Synapsida |
Řád | Pelycosauria Cope, 1878 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pelycosauria (pelykosauři) jsou skupinou vymřelých pozdně prvohorních synapsidů. Některé druhy byly poměrně velké, dorůstaly délky 3 i více metrů, ale většina byla malých rozměrů. Objevili se v pozdním karbonu a vrcholu dosáhli na počátku permu.
Alespoň u dvou větví pelykosaurů (u čeledi Edaphosauridae a Sphenacodontidae) se nezávisle vytvořily nápadné útvary na hřbetě pokryté kůží, které vznikly prodloužením trnů obratlů a možná sloužily k termoregulaci nebo samcům k předvádění před samicemi. Fosílie pelykosaurů byly nalezeny hlavně v Evropě a v Severní Americe, ale některé menší a do pozdější doby přeživší formy byly nalezeny také v Rusku a v jižní Africe.
Pelykosauři jsou parafyletičtí, zařazujeme do nich několik nezávislých linií. Do linie sphenacodontoidea patří i therapsidi.
U některých z těchto plazů se poprvé v historii vývoje obratlovců objevila schopnost šplhat po stromech.[1]
Systém
[editovat | editovat zdroj]- Podřád Caseasauria
- Podřád Eupelycosauria
- Čeleď Varanopseidae
- Čeleď Ophiacodontidae
- Čeleď Edaphosauridae
- Čeleď Lupeosauridae
- Sphenacodontia
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Spencer G. Lucas, Larry F. Rinehart, Matthew Celeskey, David S. Berman & Amy S. Henrici (2022). A scansorial varanopid eupelycosaur from the Pennsylvanian of New Mexico. Annals of Carnegie Museum. 87 (3): 167-205.
- ↑ Tea Maho, Sigi Maho, Diane Scott & Robert R. Reisz (2022). Permian hypercarnivore suggests dental complexity among early amniotes. Nature Communications. 13: 4882. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-022-32621-5
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Reisz, R. R. (1986). Handbuch der Paläoherpetologie – Encyclopedia of Paleoherpetology, Part 17A Pelycosauria Verlag Dr. Friedrich Pfeil, ISBN 3-89937-032-5 .
- Romer, A. S. & Price, L. I. (1940). Review of the Pelycosauria. Geol. Soc. Amer. Spec. Papers 28: 1-538.
- Amin Agliano, P. Martin Sander & Tanja Wintrich (2020). Bone Histology and Microanatomy of Edaphosaurus and Dimetrodon (Amniota, Synapsida) Vertebrae from the Lower Permian of Texas. Archivováno 3. 6. 2020 na Wayback Machine. The Anatomical Record. doi: https://doi.org/10.1002/ar.24468
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pelycosauria na Wikimedia Commons