Regenerace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Regenerace označuje nejen proces opravy poškozených tkání, ale i nahrazení ztracených tkání, orgánů nebo končetin. U rostlin zprostředkovávají obnovu meristémy (dělivá pletiva), u živočichů buňky, které mají dělivou schopnost.

Druhy regenerace[editovat | editovat zdroj]

Je možné rozlišovat fyziologickou a reparativní regeneraci. První termín označuje běžnou obnovu tkání jejich dělením, druhý znamená nahrazení ztracených částí těla.[1]

Fyziologická regenerace[editovat | editovat zdroj]

O regeneraci mluvíme za prvé všeobecně ve smyslu procesu obnovy těl organismů. Regenerace probíhá v našem těle v uzavřeném kruhu až do vypotřebování veškerých stavebních materiálů nebo do smrti. Jedná se o nahrazování odumřelých nebo opotřebovaných tkání novými.

Rychlost regenerace přímo závisí na zdraví jedince, dostupnosti potravy a nápojů, fyzické a psychické zdatnosti a možnosti odpočinku. Regenerace organismu po zranění nebo nemoci je rychlejší, pokud tělo dostává zvýšený počet vitamínů a živin pro obnovu všech tělesných funkcí. Je obvyklá zvýšená únava, malátnost a někdy i chudokrevnost či špatná regulace tělesné teploty.

Reparativní regenerace[editovat | editovat zdroj]

Mořská hvězdice regenerující své končetiny

Kromě obecného označení hojivého procesu je tento výraz používán pro specifické metody hojení umožňující, aby znovu narostla ztracená končetina nebo se znovu propojila nervová vlákna, a podobně. Regenerace se vyskytuje u většiny, ne-li u všech obratlovců v embryonálním stádiu a u některých dospělých zvířat jako například mloků. Savci mají omezené regenerační schopnosti, ne tak působivé jako mloci. V typickém případě je tento typ regenerace nasazen po autotomii končetin.

Regenerace ztracené končetiny postupuje ve dvou krocích: nejprve se dospělé buňky dediferencují na kmenové buňky a poté se vyvinou v tkáně podobným způsobem jako při růstu embrya. Některá zvířata si v těle udržují skupiny nediferencovaných (kmenových) buněk, které se přesunují do míst potřebujících hojení.

Regenerace u člověka[editovat | editovat zdroj]

Lidská žebra se mohou regenerovat, pokud membrána, která je obaluje, zůstala v pořádku.[zdroj?] Proto se používají jako zdroj kostí v rekonstrukční chirurgii. Příkladem schopnosti regenerovat lidskou tkáň jsou také špičky prstů[zdroj?] a ušní bubínek.

V literatuře[editovat | editovat zdroj]

Ve fantasy, sci-fi a horroru se často vyskytuje rozšířená regenerace lidí nebo lidem podobných tvorů. Tato regenerace často umožňuje úplné zahojení libovolných zranění (pokud je zraněný přežije) a bývá velmi rychlá, často probíhá přímo „před očima“.

  • Upíři a lykantropové mají tuto schopnost díky své přirozené magii.
  • Regenerací se projevuje nesmrtelnost nesmrtelných z Highlandera.
  • V komiksu i filmech X-Men jsou mutanti, kteří mají takovou schopnost - například Wolverine.
  • V mnoha sci-fi se vyskytují zařízení schopné „regenerovat“ člověka, tedy vyvolat u něj rozšířenou regeneraci. V seriálu Stargate se nazývá sarkofág a je schopné uzdravit člověka i pokud je už klinicky mrtvý.

Zvláštní druhy regenerace[editovat | editovat zdroj]

  • Morfalaxe je regenerace tkáně různých organismů v důsledku ztráty nebo odumření stávající tkáně, například u nezmara
  • Epimorfóza je regenerace části organismu růstem tkáně na řezném povrchu, vyznačuje se velkou buněčnou diferenciací

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. [s.l.] : Scientia, 2003. S. 797.  

Související články[editovat | editovat zdroj]