Echinokokóza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Echinokokóza
Larvy měchožila pod mikroskopem
Larvy měchožila pod mikroskopem
Klasifikace
MKN-10 B67.
Klinický obraz
Příčiny nebo
rizikové faktory
měchožil (Echinococcus)
Postižený systém játra
Životní cyklus měchožila

Echinokokóza (také hydatické onemocnění, hydatidóza), je parazitární onemocnění lidí způsobené larvami tasemnic rodu Echinococcus. U člověka se vyskytují dva hlavní typy onemocnění, cystická echinokokóza (způsobuje hlavně E. granulosus sensu stricto) a alveolární echinokokóza (E. multilocularis). Méně časté formy jsou polycystická echinokokóza a unicystická echinokokóza. Onemocnění má velmi dlouhou inkubační dobu. Symptomy a příznaky závisí na umístění a velikosti cyst. Alveolární onemocnění obvykle začíná v játrech, ale může se rozšířit do jiných částí těla. Při zasažení játer se nemoc projeví například bolestí břicha, hubnutím či žloutenkou. U cystické echinokokózy mohou být cysty v játrech, plicích, méně často i v mozku. Cysty v plicích se manifestují bolestí na hrudi, dušností a kašlem.[1][2][3]

Etiologie[editovat | editovat zdroj]

Člověk slouží jako atypický mezihostitel echinokoka a jsou pro něj infekční pouze vajíčka tasemnic vylučovaná trusem definitivních hostitelů (psovité a kočkovité šelmy). Člověk se nakazí pozřením vajíček echinokoka při nedostatečné hygieně v endemických oblastech. Přesné zdroje infekce nejsou známy. Mezi rizikové faktory patří kontakt se zvířaty, práce s půdou nebo kontaminované nemyté ovoce a zelenina.[1]

Onemocnění může mít několik forem v závislosti na druhu echinokoka.[2]

Cystická echinokokóza[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku měchožil zhoubný.

Nejvýznamnější a nejčetnější je cystická echinokokóza (CE), jež způsobuje druh E. granulosus nebo E. canadensis, vzácně i E. ortleppi. CE je charakterizovaná zpravidla solitérní cystou v játrech nebo plicích rostoucí do značných rozměrů. Zdrojem infekce jsou zpravidla domácí psi.[1]

Alveolární echinokokóza[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku měchožil bublinatý.

E. multilocularis způsobuje alveolární echinokokózu (AE). U této nejzávažnější formy dochází k růstu mnohočetných cyst (alveokok) prorůstajících postupně celým parenchymem jater s možností metastáz do dalších orgánů. Neléčená infekce končí vždy fatálně. Zdrojem infekce je liščí trus.[1]

Polycystická echinokokóza[editovat | editovat zdroj]

Vzácná forma nemoci vyskytující se pouze v Jižní a Střední Americe se jmenuje polycystická echinokokóza (PE). Původcem jsou E. vogeli nebo E. oligarthra. U těchto druhů pučí cysta dovnitř a vytváří dceřiné cysty uvnitř primární, mezi dceřinými cystami se tvoří septa.[2]

Přehled forem echinokokózy člověka a jejich původců[3][2]
Typ nemoci Původce Definitivní hostitel Mezihostitel Výskyt
cystická echinokokóza Echinococcus granulosus s.s.
Echinococcus canadensis
Echinococcus ortleppi
pes a volně žijící psovití
volně žijící psovití
pes
přežvýkavci, prasata
přežvýkavci
skot
kosmopolitní
alveolární echinokokóza Echinococcus multilocularis liška obecná, liška polární, psík mývalovitý, kojot prérijní, pes hlodavci Arvicolinae severní polokoule
polycystická echinokokóza Echinococcus vogeli
Echinococcus oligarthra
pes pralesní (Speothos venaticus)
volně žijící kočkovití (puma, jaguár, ocelot,...)
paka nížinná (Cuniculus paca), aguti zlatý (Dasyprocta leporina)
jihoamerické druhy hlodavců
Jižní a Střední Amerika
Jižní Amerika

Epidemiologie[editovat | editovat zdroj]

Toto onemocnění se vyskytuje ve většině oblastí na světě a v současné době postihuje asi jeden milion osob. V některých oblastech Jižní Ameriky, Afriky a Asie je postiženo až 10 % určitých skupin obyvatel.[4] V roce 2010 způsobilo 1200 úmrtí, což je pokles z 2000 v roce 1990.[5] Ekonomické náklady na toto onemocnění se odhadují na přibližně 3 miliardy amerických dolarů ročně. Může postihnout také jiná zvířata, např. prasata, krávy a koně.[4]

Definitivním hostitelem jsou psovité šelmy (lišky, psi) a kočky, kterým parazitují ve střevech. Nemoc je nebezpečná pro mezihostitele, kterými jsou malí přežvýkavci (ovce, kozy), srnčí zvěř, skot, prase, hlodavci a také člověk. Ti se obvykle nakazí vajíčky z trusu definitivních hostitelů, v zažívacím traktu se pak z vajíček uvolňují larvy tasemnice, které většinou končí v játrech, kde vytvářejí cystu – hydatidu.

Diagnostika, prevence a léčba[editovat | editovat zdroj]

Diagnóza se obvykle provádí ultrazvukem, lze použít také počítačovou tomografii (CT) nebo magnetickou rezonanci (MRI). Užitečné mohou být testy k detekci protilátek proti parazitům v séru či biopsie.[4] Prevence cystického onemocnění spočívá v pravidelném odčervování psů, kteří mohou onemocnění přenášet, a v očkování ovcí. Léčba u lidí je často obtížná. Cystickou i alveolární echinokokózu lze řešit chirurgicky v kombinaci s anthelmintickou terapii (albendazol, mebendazol) s ohledem na stádium, lokalizaci cyst a stav pacienta[6] Prognóza v případě alveolární formy onemocnění je špatná.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d ECKERT, Johannes; DEPLAZES, Peter. Biological, epidemiological, and clinical aspects of echinococcosis, a zoonosis of increasing concern. Clinical Microbiology Reviews. January 2004, roč. 17, čís. 1, s. 107–135. PMID: 14726458 PMCID: PMC321468. Dostupné online [cit. 2017-12-15]. ISSN 0893-8512. PMID 14726458. 
  2. a b c d WHO/OIE Manual on echinococcosis in humans and animals. World Health Organization [online]. [cit. 2017-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b ROMIG, T.; DEPLAZES, P.; JENKINS, D. Ecology and Life Cycle Patterns of Echinococcus Species. Advances in Parasitology. 2017, roč. 95, s. 213–314. PMID: 28131364. Dostupné online [cit. 2017-12-15]. ISSN 2163-6079. DOI:10.1016/bs.apar.2016.11.002. PMID 28131364. 
  4. a b c d Echinococcosis Fact sheet N°377 [online]. March 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Lozano, R (Dec 15, 2012).  "Global and regional mortality from 235 causes of death for 20 age groups in 1990 and 2010: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2010.". Lancet 380 (9859): 2095–128. doi:10.1016/S0140-6736(12)61728-0. PMID 23245604. 
  6. Echinococcosis Treatment Information [online]. November 29, 2013 [cit. 2014-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu echinokokóza ve Wikimedia Commons
  • Štukavcová A.: Využití zobrazovacích metod v diagnostice a při sledování pacientů s parazitárními infekcemi (část Hydatidosa, str. 13–14); Kolářová L., Hozáková-Lukáčová L.: Alveolární hydatidóza – nově se objevující onemocnění (str. 15–17). In: Cestovní medicína: paraziti stále aktuálnější, sborník semináře České parazitologické společnosti a Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP, Praha 2009 (dostupné on-line, formát PDF)
  • Měchožil zhoubný na BioLib.cz