Biopsie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

* bios – živý (řec.), opsis – zrak (řec.)

Biopsie mozku

Biopsie () je diagnostická metoda, která se používá k upřesnění biologické povahy odebírané tkáně, či buněk. Tato metoda je hojně využívána k diagnostice v gynekologii, nefrologii, gastroenterologii, a onkologii, a jiných odvětvích medicíny.

Odběr tkáně je proveden ze živé tkáně, a je proveden cíleně – t.j. z podezřelé tkáně, zpravidla za vizuální kontroly, nebo kontroly přístrojem (např. ultrazvukem). Vzorek je dále zpracován histologickými, histochemickými a cytologickými metodami. Umožňuje tak stanovit diagnózu, eventuelně rozsah onemocnění a poskytuje informaci pro naplánování a zacílení další léčby.  

Při histologickém vyšetření specialista vzorky hodnotí pod mikroskopem. Při velkém zvětšení může odhalit ve vyšetřovaném vzroku konkrétní onemocnění. Lékař doporučí biopsii jater při podezření na intrahepatální cholestázu, chronickou hepatitidu nebo na jaterní cirhózu. Při intrahepatální cholestáze dochází k poruše vylučování žluči z jater do žlučovodů. To znamená, že žluč nedochází do střeva tak, jak má, ale je zadržována v játrech.

Využití[editovat | editovat zdroj]

V gynekologii je tato metoda hojně využívána k diagnostice patologií dělohy, zejména pak děložního hrdla. V nefrologii se tato metoda užívá k diagnostice ledvinných onemocnění. V gastroenterologii se užívá biopsie k identifikaci onemocnění jater nebo střev. Peroperační biopsie je užívána jako rychlá diagnostická metoda během operačního výkonu. Po odebrání vzorku chirurgem je tento vzorek dále zpracován histologickýma metodami a výsledek je znám cca do 20 minut. V onkologii se užívá k diagnostice podezřelých útvarů, zejména při podezření na nádorovou povahu.

Výhodou všech bioptických technik je snadné provedení a minimální zátěž pro pacienta.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOKURKA M., HUGO J., Velký lékařský slovník, Maxdorf, 2009, ISNB 978-80-7345-202-5
  • ROZTOČIL A., Moderní gynekologie, Grada Publishing a.s., 2011 , ISNB 978-80-247-2832-2
  • TURYNA R., SLÁMA J., Kolposkopie děložního hrdla, Galen, 2010, ISNB 978 – 80 – 7262 – 679 - 3