Buněčná smrt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Buněčná smrt je souhrn procesů vedoucích ke konci života buňky. Je rozdíl, zda probíhá u jednobuněčných organismů (v tom případě představuje smrt samotného organismu), nebo u mnohobuněčných, kde v mnohých případech může plnit určitou funkci [1], například jí vznikají prostory mezi prsty nebo se uvolňuje přístup k oosféře skryté v samičím gametofytu nahosemenných rostlin odumíráním kanálkových buněk, které přístup blokují. Dělí se obvykle na apoptózu a nekrózu.

Dělení buněčné smrti[editovat | editovat zdroj]

Zatímco při takzvané nekróze odumírá z důvodu určitého poškození (např. nedostatek živin, škodlivé záření, atp.), při programované buněčné smrti se jedná o děj aktivní a do jisté míry dobrovolný. Termín „programovaná buněčná smrt“ je většinou synonymizován s termínem apoptóza,[1][2][3] ačkoliv některé práce vymezují termín jinak, totiž že apoptóza je jen jeden z typů programované buněčné smrti (dalším je zejména autofágie).[4] Mezi apoptózou a nekrózou můžeme vypozorovat některé fundamentální rozdíly. Při nekróze obvykle buňka bobtná (zvětšuje svůj objem), zatímco při apoptóze se scvrkává. Následkem nekrózy je vylití cytoplazmy ven z buňky do okolí, zatímco při apoptóze se vytváří tzv. apoptotická tělíska, jež jsou někdy pozřena okolními fagocytujícími buňkami.[1] Na druhou stranu pravděpodobně není hranice mezi apoptózou a nekrózou tak ostrá, existuje mezi nimi poměrně plynulý přechod. Některé typy buněčné smrti tak jsou nazývány jako „programovaná nekróza“.[1]

V odborné literatuře se vyčleňují i další typy buněčné smrti, např. pyroptóza, nekroptóza, netóza a mnohé další.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d BALÁŽ, Vojtech, et al. Smrt jako součást života. Praha : NIDM, 2008. Dostupné online.  
  2. Bruce Alberts, Alexander Johnson, Julian Lewis, Martin Raff, Keith Roberts, Peter Walter. Molecular Biology of the Cell, 4rd edition. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online. Kapitola Programmed Cell Death (Apoptosis).  
  3. CAMPBELL, N.A; REECE, J.B.. Biologie. [s.l.] : Computer press, 2006.  
  4. BURSCH, W, A Ellinger, C Gerner, U Fröhwein, R Schulte-Hermann Programmed cell death (PCD). Apoptosis, autophagic PCD, or others?. Annals of the New York Academy of Sciences. 2000, roč. 926, s. 1-12. Dostupné online [cit. 2008-12-06]. ISSN 0077-8923. DOI:11193023.  
  5. GALLUZZI, L.; VITALE, I.; ABRAMS, J. M., et al. Molecular definitions of cell death subroutines: recommendations of the Nomenclature Committee on Cell Death 2012. Cell Death Differ.. 2012, roč. 19, čís. 1, s. 107-20. Dostupné online. ISSN 1476-5403.