Mitóza
Mitóza (mitotické dělení) je typ buněčného dělení, jehož úkolem je zajistit rovnoměrné předání nezredukované genetické informace dceřiným buňkám. Při mitóze předchází samotnému rozdělení buňky složitý proces rozdělení buněčného jádra, při kterém zůstává v dceřiných jádrech zachován počet chromozómů.
V rámci buněčného cyklu předchází mitóze tzv. S fáze, během které je za pomoci replikace zdvojena genetická informace, aby mohlo dojít k jejímu rozdělení (je třeba zdůraznit, že nejde o zvýšení počtu chromozómů, ale o dosyntetizování párových chromatid na chromozómech), a G2 fáze, během které buňka roste a provádí poslední přípravu před mitózou. Po mitóze následuje G1 fáze (alias postmitotické období), během níž se realizuje genetická informace buňky a syntetizují se bílkoviny a RNA. Hruběji lze buněčný cyklus rozdělit na mitózu a interfázi.
Mitóza sama může sloužit jak k budování mnohobuněčného organismu, tak k tzv. nepohlavnímu rozmnožování (u jednobuněčných a primitivnějších mnohobuněčných organismů). Produktem takovéhoto rozmnožování jsou geneticky identické buňky či organismy - klony. Výhodou je praktičnost a efektivnost takovéhoto množení, nevýhodou je uniformita potomstva.
Obsah
Průběh a fáze mitózy[editovat | editovat zdroj]
Profáze[editovat | editovat zdroj]
Během této fáze dochází ke spiralizaci vláken DNA a diferenciaci chromozómů, u kterých jsou patrné dvě chromatidy. V závěru této fáze se rozpadá jaderná membrána (přesněji řečeno, včlení se do membránového systému endoplazmatického retikula) a chromozómy se rozptylují v cytoplazmě buňky.
Pokud je v buněčné plazmě obsažen centrozóm, rozdělí se a takto rozdělené centrozómy se začnou vzdalovat a vytvářet dělicí vřeténko.
Metafáze[editovat | editovat zdroj]
Chromozómy se seskupují v ekvatoriální rovině buňky a vzniká tak charakteristická metafázová destička (chromozomy jsou tvořeny dvěma chromatidami a spojeny centromerou). Tato fáze je nejvhodnější pro pozorování chromozómů a cytogenetická vyšetření.
Pokud buňka obsahuje dělicí vřeténko, je již plně vyvinuto.
Anafáze[editovat | editovat zdroj]
Chromozómy jsou v oblasti centromer napojeny na vlákna vycházející z opačných pólů dělicího vřeténka. Centromera se rozpadá na dvě části a chromozomy se rozpadají na dvě chromatidy, které jsou přitahovány k opačným pólům buňky.
Telofáze[editovat | editovat zdroj]
Chromozómy jsou nahloučeny u buněčných pólů a despiralizují se, vytváří se kolem nich jaderná membrána. Na konci telofáze dochází k zaškrcení buňky a vzniku dvou dceřiných buněk, z nichž každá má jedno nové jádro. Následně buňka vstupuje do G1 fáze, případně (jde-li o již terminálně diferencovanou, dále se nedělící buňku) může vstoupit do G0 fáze. V takovém případě jejich buněčný cyklus končí - buňka plní svoji funkční úlohu, stárne a umírá. V určitých případech je ovšem možno docílit zvratu a převést buňku z G0 fáze do G1 fáze a přimět ji k novému dělení.
Mezi mitózami[editovat | editovat zdroj]
Část buněčného cyklu mezi dvěma mitózami se nazývá interfáze. V ní existuje jádro ohraničené jadernou membránou, mezi tímto jádrem a cytoplazmou dochází k řízené látkové výměně. V jádře je patrné jadérko. Chromozómy jsou despiralizované, dochází k duplikaci DNA (tvorba druhé chromatidy).
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu mitóza ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo mitóza ve Wikislovníku
- obrázky fází mitózy (na anglické wikipedii)
- obrázky fází mitózy (anglicky)