Jaroslav Flegr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.
Jaroslav Flegr (2008)
Jaroslav Flegr (2008)
Narození 12. března 1958 (62 let)
Praha
Alma mater Univerzita Karlova
Pracoviště Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Obory evoluční biologie, etologie, evoluční psychologie, evoluční ekologie a parazitologie
Ocenění Magnesia Litera (2007)
Ig Nobelova cena (2014)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Flegr (* 12. března 1958 Praha) je český evoluční vědec a profesor.

Vzdělání a vědecké tituly[editovat | editovat zdroj]

V letech 1977–1982 vystudoval obecnou biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a získal titul RNDr. V letech 1984–1987 vystudoval na téže fakultě fyziologii a získal titul CSc. V roce 1999 byl jmenován docentem pro obor parazitologie, v roce 2008 profesorem pro obor ekologie.[1]

Vědecká práce[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Flegr působí zejména v oblasti evoluční biologie, ekologie, evoluční psychologie, etologie a parazitologie. Znám je hlavně výzkumem parazita Toxoplasma gondii a souvisejícho onemocnění toxoplazmóza. Rovněž je autorem teoretického konceptu zamrzlé evoluce (tj. teorií zamrzlé evoluce a zamrzlé plasticity).

Tým prof. Flegra od roku 1993 zkoumá psychiku a chování tisíců studentů, gravidních žen, dárců krve a desetitisíců vojáků. Výsledky publikované zatím asi v 60 studiích[2] ukázaly, že osoby infikované toxoplasmou se z hlediska svého chování a psychických projevů liší. Mimo jiné také ukázaly, že nakažené osoby mají například mírně zpomalené reakční doby (8 % rozptylu, asi 10–17 tisícin sekundy[3] a zhruba 2,7krát vyšší pravděpodobnost dopravní nehody.[4] Tým J. Flegra rovněž ukázal, že nakaženým ženám se v letech brzy po nákaze rodí výrazně více synů než dcer[5] a v dalších letech se tento poměr obrací. Dále na nezávislých datech potvrdil starší teorii, podle které toxoplasmosa výrazně zvyšuje riziko schizofrenie. Ukázal, že průběh tohoto onemocnění je podstatně závažnější[6] u osob nakažených než u osob nenakažených a že například specifické změny v morfologii mozku nastávají pouze u osob nakažených toxoplasmou.[7] Velká část jevů objevených pražským týmem již byla potvrzena v zahraničních studiích.[zdroj?] Za ověřenou se však zatím nedá pokládat hypotéza, že mnohé z pozorovaných změn v chování nakažených osob jsou výsledkem účelné manipulace parazita, směřující k jeho přenosu z nakaženého do nenakaženého hostitele, nikoli pouze vedlejšími efekty[8] chronického parazitárního onemocnění. Po roce 2008 publikoval tým J. Flegra v odborných časopisech asi 10 prací, ve kterých autoři ukázali, že osoby s krevní skupinou Rh+, zejména heterozygoti, jsou chráněny proti řadě negativních faktorů prostředí (včetně některých vlivů toxoplasmózy[9]) a že by tedy polymorfismus v Rh faktoru mohl být v populaci udržován selekcí ve prospěch heterozygotů. Některé z těchto publikací byly zveřejněny v tzv. Open Access vědeckých časopisech s publikačními poplatky hrazenými ze strany autora. Ve všech případech se však jedná o vědecké časopisy zařazené do referenční databáze Web of Science[10] a hodnocené impakt faktorem (PLoS ONE 2014 IF = 3,234; BMC Infectious Diseases 2014 IF = 2,613[11]), nikoli o časopisy zařazené na seznam tzv. predátorských časopisů porušujících pravidla odborného publikování.[12]

V oblasti evoluční biologie J. Flegr formuloval teorii zamrzlé plasticity, podle které se pohlavně se rozmnožující druhy mohou působením selekce měnit pouze 1–2 % doby své existence, a to pouze bezprostředně po svém vzniku určitým typem speciace. Rovněž navrhl mechanismus,[13] který je za střídání plastické a elastické fáze zodpovědný. Později formuloval teorii zamrzlé evoluce, podle níž se v jednotlivých evolučních větvích a taxonech v průběhu času neustále zužuje okruh znaků, ve kterých se druhy mohou (ve své plastické fázi) měnit, a rovněž navrhl příslušný mechanismus[14] (třídění z hlediska stability). Rovněž je autorem konceptu turbidostatické a chemostatické selekce, tj. selekce směrem k vyšší rychlosti nebo vyšší ekonomičnosti množení v závislosti na charakteru negativní zpětné vazby udržující z dlouhodobého hlediska konstantní velikost populace.[15] Jedna jeho teorie předpokládá, že eukaryotická buňka strukturuje své nitro, přesunuje jednotlivé molekuly a zapíná a vypíná jednotlivé metabolické dráhy pomocí procesu isoelektrické fokusace.[16]

Podle dvou Flegrových studií z oblasti evoluční psychologie jsou hnědoocí muži vnímáni jako důvěryhodnější než muži modroocí[17] a inteligenci mužů, nikoli však žen, je možné odhadnout podle fotografie obličeje.[18]

Jaroslav Flegr je členem redakční rady časopisu Vesmír a Neuroendocrinology Letters. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze přednáší předměty „úvod do evoluční biologie“, „repetitorium biologie podle RVP G II“, „praktická metodologie vědy“, „mikroevoluce a makroevoluce“, „metody experimentální a evoluční psychologie“.[zdroj?]

V roce 2014 získal Ig Nobelovu cenu (udělovanou za „výsledky, které vás nejprve rozesmějí, a následně donutí k zamyšlení“) za zjištění související s výzkumem toxoplazmózy, a to že vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví.[19] Počátkem roku 2016 mu v časopise Parasites & Vectors vyšel článek potvrzující, že korelace mezi duševním zdravím a zraněním způsobeným kočkou skutečně existuje, ovšem trochu jiným způsobem, nežli předpokládala studie amerického týmu,[20] který k tématu přivedl komisi Ig Nobela. Spíše než s pokousáním totiž výskyt unipolárních depresí souvisí s poškrábáním kočkou, což naznačuje, že za problémy spíše než Toxoplasma gondii může být zodpovědná bakterie Bartonella henselae.[21][22] Autoři však rovněž přiznávají, že v takovýchto studiích nelze definovat co je příčina a co následek. A tudíž je možné, že lidé s unipolární depresí jsou oproti psychicky zdravé populaci častěji poškrábáni kočkami.[21]

Jaroslav Flegr je autorem více než 130 odborných studií a 7 monografií (k září 2016).[zdroj?]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Doslovy[editovat | editovat zdroj]

  • DAWKINS, Richard. Slepý hodinář : zázrak života očima evoluční biologie. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-445-X.
  • ZIMMER, Carl. Vládce parazit : pohled do světa nejnebezpečnějších tvorů planety. Praha: Paseka, 2005. ISBN 80-7185-685-1.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prof. RNDr Flegr Jaroslav, CSc. – Životopis, Národní ústav duševního zdraví
  2. [1]
  3. HAVLÍČEK, J.; GAŠOVÁ, Z.; SMITH, A. P.; ZVÁRA, K.; FLEGR, J. Decrease of psychomotor performance in subjects with latent ‘asymptomatic’ toxoplasmosis. Parasitology [online]. 2001. Roč. 122, s. 515-520. Dostupné online. 
  4. FLEGR, Jaroslav; HAVLÍČEK, Jan; KODYM, Petr; MALÝ, Marek; ŠMAHEL, Zbyněk. Increased risk of traffic accidents in subjects with latent toxoplasmosis: a retrospective case-control study. BMC Infectious Diseases [online]. 2002. Roč. 2, čís. 11, s. 1-6. Dostupné online. 
  5. http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/toxosons.pdf
  6. http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/schizoonset.pdf
  7. http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/mri.pdf
  8. http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/toxomodel.pdf
  9. http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/rh.pdf
  10. Web of Science - Please Sign In to Access Web of Science [online]. login.webofknowledge.com [cit. 2016-01-09]. Dostupné online. 
  11. BMC Infectious Diseases [online]. bmcinfectdis.biomedcentral.com [cit. 2016-01-09]. Dostupné online. 
  12. Scholarly Open Access [online]. [cit. 2016-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-11. 
  13. http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/elastic.pdf
  14. http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/punctuated.pdf
  15. http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/Flegr%201997.pdf
  16. http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/isoel.pdf
  17. http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/trust.pdf
  18. http://web.natur.cuni.cz/flegr/pdf/iq_perc.pdf
  19. Winners of the Ig® Nobel Prize
  20. http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0070585
  21. a b FLEGR, Jaroslav; HODNÝ, Zdeněk. Cat scratches, not bites, are associated with unipolar depression - cross-sectional study. Parasites & Vectors. 2016-01-05, roč. 9, čís. 1, s. 8. Dostupné online [cit. 2020-09-26]. ISSN 1756-3305. DOI:10.1186/s13071-015-1290-7. PMID 26728406. 
  22. ŠEVELA, Vladimír. Objev českého vědce: kočičí škrábnutí může vyvolat těžkou depresi. In: Echo24.cz [online]. 20. února 2016 [cit. 25. 9. 2016]. Dostupné z: http://echo24.cz/a/iU4cY/objev-ceskeho-vedce-kocici-skrabnuti-muze-vyvolat-tezkou-depresi
  23. VÍTĚZOVÉ MAGNESIA LITERA 2007. www.magnesia-litera.cz [online]. [cit. 2013-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-08. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]