Partenogeneze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pijavenky se rozmnožují výhradně partenogeneticky
Varan komodský se dokáže rozmnožovat partenogeneticky

Partenogeneze (také samobřezost nebo pannobřezost) znamená vývin nového jedince z samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou. Je principiálně podobná u rostlin i u živočichů, ale u rostlin se spíše označuje jako apomixie.[1]

Výskyt partenogeneze[editovat | editovat zdroj]

Partenogeneze nemusí být jediná možnost rozmnožování u daného druhu, ačkoliv např. u pijavenek tomu tak je.[2] Mšice se tedy například mohou rozmnožovat obyčejně (do horších podmínek je třeba genetická různorodost), ale za dobrých podmínek v létě se množí partenogeneticky (genetické vady se však mohou přenést na potomky). Včelí trubec se rodí z neoplozeného vajíčka (buď královny nebo z vajíčka trubčic, dělnic, které jsou schopné klást vajíčka, vždy neoplozená).

U obratlovců není partenogeneze příliš častá. Byla však popsána např. u dvou druhů žraloků.[3] Jeden z mála partenogenetických hadů je slepák květinový,[4] partenogeneze byla prokázána i u hroznýše královského.[5][6] Varan komodský se rovněž může rozmnožovat partenogeneticky.[7]

U savců se partenogeneze přirozeně zřejmě nevyskytuje. Je však možné vytvořit embryo partenogenetické myši uměle, a to fúzí dvou jader ze samičích pohlavních buněk (oocytů).[8] Pokud je změněna exprese několika genů ovládajících imprinting, tyto myši dokonce dožijí až do dospělosti a jsou plně plodné.[9]

U hmyzu se takto rozmnožuje např. kobylka sága[10], cvrčík mravenčí nebo Micromalthus debilis.

Dělení partenogeneze[editovat | editovat zdroj]

Partenogenezi podobné případy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RÉDEI, George P.. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.] : Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.  
  2. DAWKINS, Richard. Příběh předka. [s.l.] : Academia, 2008.  
  3. http://www.physorg.com/news143220054.html
  4. http://www.flmnh.ufl.edu/herpetology/FL-GUIDE/Ramphotyphlopsbraminus.htm
  5. Girl power: Female boa constrictor doesn't need a male (PhysOrg 4. 11. 2010)
  6. BOOTH, Warren; JOHNSON, Daniel H.; MOORE, Sharon, Coby Schal, Edward L. Vargo Evidence for viable, non-clonal but fatherless Boa constrictors. Biology letters [online]. , 3. listopad 2010 [cit. 2010-11-04]. Online před tiskem. Dostupné online. PDF: [1].ISSN 1744-957X. DOI:10.1098/rsbl.2010.0793.  (anglicky) 
  7. http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=2345 Partenogenetický varan komodský na Osel.cz
  8. http://www.nature.com/stemcells/2007/0708/070830/full/stemcells.2007.80.html
  9. KONO, Tomohiro, Yayoi Obata, Quiong Wu, Katsutoshi Niwa, Yukiko Ono, Yuji Yamamoto, Eun Sung Park, Jeong-Sun Seo, Hidehiko Ogawa Birth of parthenogenetic mice that can develop to adulthood. Nature. 2004-04-22, roč. 428, čís. 6985, s. 860-864. Dostupné online [cit. 2009-09-02]. ISSN 1476-4687. DOI:10.1038/nature02402.  
  10. Kočárek P. 2005: Rovnokřídlý hmyz (Orthoptera) České republiky. http://www1.osu.cz/orthoptera, [cit. 2009-08-04]. Dostupné online.  
  11. http://raci.kvalitne.cz/atlas/data/?page=Procambarus_sp