Partenogeneze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pijavenky se rozmnožují výhradně partenogeneticky
Varan komodský se dokáže rozmnožovat partenogeneticky

Partenogeneze (také samobřezost nebo pannobřezost) znamená vývin nového jedince ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou. Je principiálně podobná u rostlin i u živočichů, ale u rostlin se spíše označuje jako apomixie.[1]

Výskyt partenogeneze[editovat | editovat zdroj]

Partenogeneze nemusí být jediná možnost rozmnožování u daného druhu, ačkoliv např. u pijavenek tomu tak je.[2] Mšice se tedy například mohou rozmnožovat obyčejně (do horších podmínek je třeba genetická různorodost), ale za dobrých podmínek v létě se množí partenogeneticky (genetické vady se však mohou přenést na potomky). Včelí trubec se rodí z neoplozeného vajíčka (buď královny nebo z vajíčka trubčic, dělnic, které jsou schopné klást vajíčka, vždy neoplozená).

U obratlovců není partenogeneze příliš častá. Byla však popsána např. u dvou druhů žraloků.[3] Jeden z mála partenogenetických hadů je slepák květinový,[4] partenogeneze byla prokázána i u hroznýše královského.[5][6] Varan komodský se rovněž může rozmnožovat partenogeneticky.[7]

U savců se partenogeneze přirozeně zřejmě nevyskytuje. Je však možné vytvořit embryo partenogenetické myši uměle, a to fúzí dvou jader ze samičích pohlavních buněk (oocytů).[8] Pokud je změněna exprese několika genů ovládajících imprinting, tyto myši dokonce dožijí až do dospělosti a jsou plně plodné.[9]

U hmyzu se takto rozmnožuje např. kobylka sága[10], cvrčík mravenčí nebo Micromalthus debilis.

Dělení partenogeneze[editovat | editovat zdroj]

Partenogenezi podobné případy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2. 
  2. DAWKINS, Richard. Příběh předka. [s.l.]: Academia, 2008. 
  3. http://www.physorg.com/news143220054.html
  4. http://www.flmnh.ufl.edu/herpetology/FL-GUIDE/Ramphotyphlopsbraminus.htm
  5. Girl power: Female boa constrictor doesn't need a male (PhysOrg 4. 11. 2010)
  6. BOOTH, Warren; JOHNSON, Daniel H.; MOORE, Sharon, Coby Schal, Edward L. Vargo. Evidence for viable, non-clonal but fatherless Boa constrictors. Biology letters [online]. [cit. 2010-11-04]. Online před tiskem. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1744-957X. DOI:10.1098/rsbl.2010.0793. (anglicky) 
  7. http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=2345 Partenogenetický varan komodský na Osel.cz
  8. http://www.nature.com/stemcells/2007/0708/070830/full/stemcells.2007.80.html
  9. KONO, Tomohiro, Yayoi Obata, Quiong Wu, Katsutoshi Niwa, Yukiko Ono, Yuji Yamamoto, Eun Sung Park, Jeong-Sun Seo, Hidehiko Ogawa. Birth of parthenogenetic mice that can develop to adulthood. Nature. 2004-04-22, roč. 428, čís. 6985, s. 860-864. Dostupné online [cit. 2009-09-02]. ISSN 1476-4687. DOI:10.1038/nature02402. 
  10. Kočárek P. 2005: Rovnokřídlý hmyz (Orthoptera) České republiky. http://www1.osu.cz/orthoptera [cit. 2009-08-04]. Dostupné online. 
  11. http://raci.kvalitne.cz/atlas/data/?page=Procambarus_sp