Trubčice
 Trubčice | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | blanokřídlí (Hymenoptera) |
| Podřád | štíhlopasí (Apocrita) |
| Čeleď | včelovití (Apidae) |
| Rod | včela (Apis) |
| Binomické jméno | |
| Apis mellifera Carl Linné, 1758 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trubčice jsou kladoucí včely dělnice, které se objevují v úlu, když včelstvo ztratí svou původní matku a nedokáže si odchovat novou. Včely dělnice převezmou roli matky a začnou klást vajíčka, která nejsou oplozena a líhnou se pouze trubci (proces zvaný partenogeneze). Jedná se o plod, který vyrůstá v dělničích buňkách. Mladý trubec obývá nesourodou buňku, která se nazývá hrboplod.[1]
Včelí matka produkuje inhibiční feromony, které brání dělnicím v pohlavním vývoji. Tyto feromony potlačují vývoj vaječníků u dělnic a zabraňují jim v kladení vajíček.[2] Díky tomu zůstávají dělnice pohlavně nedospělé a zaměřují se na jiné úkoly v úlu. V případě úhynu matky feromony vyprchají a včelám dělnicím se aktivují vaječníky, ovšem nadále nejsou schopny se pářit s trubci.
Opatření[editovat | editovat zdroj]
Trubčice již nikdy nepřijmou novou matku, a tak je včelstvo odsouzeno k zániku. Najít trubčice je nemožné, neboť se jedná o nezjištěný počet včel, které se ničím neodlišují od ostatních. Identifikace problému ale není vždy jednoznačná. I oplozená matka, v případě, že nemá dostatek volné stavby (trubčích buněk), klade trubčí vajíčka do plochy s dělničími buňkami. Klíčové je ověření přítomnosti matky ve včelstvu a to, zdali není trubcokladná (pozn. neoplodněná matka). Trubcokladná matka ale neznamená, že se ze včel staly trubčice.
Potvrzením trubčic ve včelstvu je nepřítomnost matky a zpozorování nesourodého kladení většího počtu vajíček do jedné buňky – zdravá včelí matka toto nikdy nedělá, naopak klade vždy pouze jedno vajíčko do jedné buňky. Pokud se ve včelstvu prokazatelně nachází hrboplod, nejlepším řešením je vysypat včelstvo min. 50 metrů od úlu do trávy. Letuschopné včely se „vžebrají“ do jiných úlů, zatímco trubčice, které nedokážou létat, zůstanou na místě a zahynou. Včelí dílo (plástve) zničené hrboplodem již nejde znovu použít a hodí se pouze na přetavení vosku.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Hrboplod. Včelařský výkladový slovník [online]. [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Domácí včelařství. www.domaci-vcelarstvi.cz [online]. [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. (cz)
Litaratura[editovat | editovat zdroj]
- TAUTZ, Jürgen. Fenomen Pszczół miodnych. 1. vyd. Łódź: Galaktyka Sp. z o.o, 2008. ISBN 978-83-7579-040-5. (polsky)
- DEMIANOVICZ, A. Hodowla pszczół. 1. vyd: Pańswowe wydawnictwo rolnicze i leśne, Warszawa, 1957. (polsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trubčice na Wikimedia Commons
