Trubčice

Trubčice
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Řád	blanokřídlí (Hymenoptera);
Podřád	štíhlopasí (Apocrita);
Čeleď	včelovití (Apidae);
Rod	včela (Apis);
Binomické jméno
	Apis mellifera; Carl Linné, 1758
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trubčice jsou kladoucí včely dělnice, které se objevují v úlu, když včelstvo ztratí svou původní matku a nedokáže si odchovat novou. Včely dělnice převezmou roli matky a začnou klást vajíčka, která nejsou oplozena (haploidní) a líhnou se pouze trubci (proces zvaný partenogeneze). Jedná se o plod, který vyrůstá v dělničích buňkách. Mladý trubec obývá nesourodou buňku, která se nazývá hrboplod.^[1]

Včelí matka produkuje inhibiční feromony, které brání dělnicím v pohlavním vývoji. Tyto feromony potlačují vývoj vaječníků u dělnic a zabraňují jim v kladení vajíček.^[2] Díky tomu zůstávají dělnice pohlavně nedospělé a zaměřují se na jiné úkoly v úlu. V případě úhynu matky feromony vyprchají a včelám dělnicím se aktivují vaječníky, ovšem nadále nejsou schopny se pářit s trubci.

Opatření

Trubčice již nikdy nepřijmou novou matku, a tak je včelstvo odsouzeno k zániku. Najít trubčice je nemožné, neboť se jedná o nezjištěný počet včel, které se ničím neodlišují od ostatních. Identifikace problému ale není vždy jednoznačná. I oplozená matka, v případě, že nemá dostatek volné stavby (trubčích buněk), klade trubčí vajíčka do plochy s dělničími buňkami. Klíčové je ověření přítomnosti matky ve včelstvu a to, zdali není trubcokladná (pozn. neoplodněná matka). Trubcokladná matka ale neznamená, že se ze včel staly trubčice.

Potvrzením trubčic ve včelstvu je nepřítomnost matky a zpozorování nesourodého kladení většího počtu vajíček do jedné buňky – zdravá včelí matka toto nikdy nedělá, naopak klade vždy pouze jedno vajíčko do jedné buňky. Pokud se ve včelstvu prokazatelně nachází hrboplod, nejlepším řešením je vysypat včelstvo min. 50 metrů od úlu do trávy. Letuschopné včely se „vžebrají“ do jiných úlů, zatímco trubčice, které nedokážou létat, zůstanou na místě a zahynou. Včelí dílo (plástve) zničené hrboplodem již nejde znovu použít a hodí se pouze na přetavení vosku.

Odkazy

Reference

↑ Hrboplod. Včelařský výkladový slovník [online]. [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.
↑ Domácí včelařství. www.domaci-vcelarstvi.cz [online]. [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.

Litaratura

TAUTZ, Jürgen. Fenomen Pszczół miodnych. 1. vyd. Łódź: Galaktyka Sp. z o.o, 2008. ISBN 978-83-7579-040-5. (polsky)
DEMIANOVICZ, A. Hodowla pszczół. 1. vyd: Pańswowe wydawnictwo rolnicze i leśne, Warszawa, 1957. (polsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Trubčice na Wikimedia Commons

[1] Hrboplod. Včelařský výkladový slovník [online]. [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.

[2] Domácí včelařství. www.domaci-vcelarstvi.cz [online]. [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.

[1]

[2]