Poloparazitismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Poloparazitismus (hemiparazitismus) je druh soužití mezi dvěma druhy (zpravidla rostlinami), při němž jedna čerpá z druhé jen anorganické látky (vodu, minerální látky)[1]. Tím se liší od holoparazita, který čerpá vše, včetně organických látek.

Prakticky to pro hemiparazitickou rostlinu znamená, že bývá připojena k hostitelské rostlině pouze xylémem, dřevní částí, nikoliv floémem (lýkem). K napojení na hostitelskou rostlinu dochází pomocí haustorií.

Z našich rostlin jsou hemiparazity např. kokrhel (Rhinanthus), černýš (Melampyrum), světlík (Euphrasia), zdravínek (Odontites), lněnka (Thesium), dále však známé jmelí (Viscum) a ochmet (Loranthus).[1] Někdy jsou autotrofní rostliny hostiteli hemiparazita jen po určitou dobu jeho životního cyklu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SLAVÍKOVÁ, Jiřina. Ekologie rostlin. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. S. 366.