Saranče

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxSaranče
alternativní popis obrázku chybí
saranče obecná (Chorthippus parallelus)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen šestinozí (Hexapoda)
Třída hmyz (Insecta)
Podtřída křídlatí (Pterygota)
Řád rovnokřídlí (Orthoptera)
Podřád saranče (Caelifera)
Ander, 1936
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saranče, též sarančata, jsou velkou skupinou hmyzu, tradičně řazené mezi rovnokřídlé jako jejich podřád. Základní tělesnou stavbou se příliš neliší od své sesterské skupiny, kam patří kobylky a cvrčci. Mají protáhlé tělo, přední pár křídel je přeměněný v kožovité krytky a třetí pár nohou je uzpůsobený ke skákání. Všechna sarančata jsou býložravá.[1] Některá z nich se za jistých okolností sdružují do velkých hejn, která dokážou způsobit značné škody na zemědělských plodinách i jiné vegetaci. Určité druhy saranče se chovají jako krmný hmyz.

Saranče se vyskytují na celém světě, největší druhová pestrost je ale v tropech. V ČR žije asi 50 druhů. Některé saranče jsou běžným druhem, jiné jsou vzácné, jako glaciální relikt saranče horská, další jsou ohroženým druhem, například saranče vrzavá.

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Saranče jsou středně velkým až velkým hmyzem. Jejich tělo je rozdělené na hlavu, hruď a zadeček, které na sebe hladce navazují. Hlava sarančí je hypognátní, ústní ústrojí směřuje dolů a poněkud dozadu.[2] Ústní ústrojí je kousací, složené z páru kusadel a páru čelistí, které sarančím umožňují konzumovat rostlinnou hmotu. Hlava obvykle nese velké složené oči a tykadla, která jsou poměrně krátká a skládají se obvykle z méně než 30 článků.[3] Hřbetní destička předohrudi tvoří velký štít, pronotum, který pokračuje i na boky, kde překrývá pleuru, boční stranu tělního článku. Hřbetní destička středohrudi a zadohrudi téměř srůstá. První dva páry nohou jsou kráčivé, poslední pár je výrazně větší s dobře vyvinutým stehnem, které nese svaly potřebné ke skákání. Saranče mají obvykle dva páry dobře vyvinutých křídel, přední pár tvoří kožovité krytky, zadní pár bývá blanitý a široký. Křídla ale mohou být také redukovaná nebo i zakrnělá. Zadeček je tvořený jedenácti články, u nadčeledi Acridoidea je první článek zadečku opatřený párovým sluchovým orgánem.[2] Zadní články zadečku jsou modifikované pro potřeby rozmnožování: samičky mají krátké a tlusté kladélko, samečci krátké a pevné párové a nečlánkované přívěsky, štěty neboli cerky, uložené v kapse tvořené zvětšeným břišním štítkem devátého zadečkového článku.[2]

Vnitřní anatomie sarančí je jednoduchá. Vole a žláznatý žaludek bývají velké, střední střevo se obvykle rozvětvuje na šest střevních laloků.[2] Centrální nervový systém je tvořený třemi hrudními a třemi až sedmi abdominálními zauzlinami.[2] Saranče dýchají vzdušnicemi, které mohou být u létavých a stěhovavých druhů modifikovány ve vzdušné vaky.[4]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Saranče jsou aktivní především během dne. Mnoho sarančí není dobrými letci, v nadčeledi Acridoidea je ale několik výborných letců, kteří dokáží letět celé hodiny.[4] Žijí obvykle jednotlivě. Jsou to gonochoristé a rozmnožují se pohlavně. Mnoho druhů sarančí cvrká, zvláště samci. Zvuk vzniká třetím stehen zadního páru nohou o křídelní krytky. Samečkové předávají samičce spermie v malých spermatoforech, kterých může být i několik. Samička klade vajíčka ve skupinách do půdy. Saranče žijící v mírném podzemním pásu často přezimují právě ve stadiu vajíček.[5] Proměna je nedokonalá, z vajíček se líhne pronymfa, dalších larválních instarů je tři až šest.[5] Nymfy se podobají dospělcům, nemají ale křídla.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GILLOTT, Cedric. Entomology. 3. vyd. London : Springer, 2005. 832 s. ISBN 978-1402031847. Kapitola 7, s. 187. (anglicky)  
  2. a b c d e GILLOTT, Cedric. Entomology, s. 185
  3. GILLOTT, Cedric. Entomology, s. 191
  4. a b GILLOTT, Cedric. Entomology, s. 186
  5. a b GILLOTT, Cedric. Entomology, s. 187