Kobylky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Ensifera. O stejnojmenném rodu (a druhu) kolibříků pojednává článek kolibřík mečozobec.

Wikipedie:Jak číst taxobox Kobylky

alternativní popis obrázku chybí
Kobylka zelená (Tettigonia viridissima)
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: šestinozí (Hexapoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Podtřída: křídlatí (Pterygota)
Řád: rovnokřídlí (Orthoptera)
Podřád: kobylky (Ensifera)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kobylky (Ensifera) jsou podřád nebo řád hmyzu. Pokud je chápán jako podřád, řadí se mezi rovnokřídlé (Orthoptera). Do řádu kobylek řadíme i cvrčky a krtonožky.

V užším smyslu se pod kobylkami rozumí nadčeleď Tettigonioidea Krauss, 1902.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jejich křídla jsou přeměněna v kožovité krytky. Jejich ústní ústrojí je kousací, zadní nohy skákavé. Vyvíjí se proměnou nedokonalou. Mají dlouhá nitkovitá tykadla. Samci cvrkají pomocí přední části krytek. Samci Platycleis affinis, jednoho z druhů tohoto podřádu, mají v poměru ke zbytku těla největší varlata na světě.[1] Samičky mají šavlovité kladélko. V holeni prvního páru noh je sluchové ústrojí. Všechny druhy jsou masožravé. Měří 1,5 - 7,5 cm. Většina druhů napodobuje listy nebo kůru. Samice mají dlouhé kladélko, vajíčka kladou do rostlin nebo do půdy.

Systém[editovat | editovat zdroj]

Moderní systematika člení recentní kobylky do následujících nadčeledí:[2][3]

Fylogenetická analýza z r. 2017 potvrdila přirozenost všech těchto nadčeledí, jakož i sesterské postavení cvrčků a krtonožek, tvořících dohromady přirozený klad, v systému často uváděný jako infrařád Gryllidea.[2]

Kobylky v užším smyslu (Tettigonioidea) tvoří dva přirozené klady, uváděné v moderním systému jako čeledi Tettigoniidae a Phaneropteridae (sensu Heller et al., 2014).[2]

Nejznámější druhy[editovat | editovat zdroj]

Fosilní nálezy[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 byl popsán druh pravěké kobylky Archaboilus musicus, pocházející ze střední jury Číny. Po 165 milionech let dokázali vědci rozluštit zvuk, který samečci této dávné kobylky vydávali[4].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Varlata luční kobylky Platycleis affinis tvoří 13,8 procenta těla, zjistili vědci. ekolist.cz [online]. 2010-11-12. Dostupné online.  
  2. a b c Zhijun Zhou; Ling Zhao; Nian Liu ; Huifang Guo; Bei Guan; Juanxia Di; Fuming Shi. Towards a higher-level Ensifera phylogeny inferred from mitogenome sequences. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. Elsevier B.V., , 8. únor 2017, svazek 108 [cit. 2017-02-20], s. 22–33. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI:10.1016/j.ympev.2017.01.014. PMID 28188878.  (anglicky) 
  3. České názvy dle databáze Biolib.cz
  4. http://www.osel.cz/index.php?clanek=6122

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]