Kobylka dubová
 Kobylka dubová | |
|---|---|
 Kobylka dubová | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
| Řád | rovnokřídlí (Orthoptera) |
| Podřád | kobylky (Ensifera) |
| Čeleď | kobylkovití (Tettigoniidae) |
| Rod | kobylka (Meconema) |
| Binomické jméno | |
| Meconema thalassinum (De Geer, 1773) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kobylka dubová (Meconema thalassinum) je zástupce čeledi kobylkovitých spadajícího pod řád rovnokřídlých.
Znaky[editovat | editovat zdroj]
Barva jejího těla a krytek je světle zelená, od středu temene po konec štítu prochází žlutý podélný pruh. Nohy má žluté, tykadla pak žlutá s hnědým kroužkováním. Dorůstá velikosti 11–19 mm (délka děla), 10,5–17 mm (délka krytek) a 9–11 mm (délka kladélka).
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Tento evropský druh je hojný především v nížinách a pahorkatinách a vyskytuje se od Portugalska a Britských ostrovů po Kavkaz, na severu po jižní Švédsko a na jihu po Itálii a Srbsko. V České republice se rovněž jedná o hojný druh.
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Domovem kobylky dubové jsou keře a stromy v listnatých a smíšených lesích, parcích, zahradách apod. Aktivní je zejména za soumraku a v noci, často zalétá oknem do osvícených místností. Samci nemají vyvinutý stridulační aparát, zvuky dovedou vydávat klepáním („bubnováním“) zadníma nohama na povrch listů nebo větviček.
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Jemný hmyz a larvy ale někdy také rostlinné části.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kobylka dubová na Wikimedia Commons - Galerie kobylka dubová na Wikimedia Commons
Taxon Meconema thalassinum ve Wikidruzích- (česky) BioLib.cz - Kobylka dubová
