Korálnatci
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
|
||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Iciligorgia schrammi |
||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||
|
||||||||
| Sesterská skupina | ||||||||
| Medusozoa | ||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Korálnatci (Anthozoa) se vyskytují v teplých mořích. Stádium je polyp, medúza se nevyskytuje. Rozmnožují se oběma způsoby (nepohlavním i pohlavním). Většinou jsou hermafrodité. Láčka je rozdělena na šest nebo osm přepážek - sept. Tvoří vnější kostru - exoskelet a vnitřní kostru - endoskelet. Ty jsou tvořeny uhličitanem vápenatým (CaCO3) či koralinem, který je červený. Z koster vznikají korálové útesy a dokonce celé ostrovy.
Dospělci žijí trvale ve stádiu polypa (přisedle). Obývají pouze slané vody.
Rozdělení[editovat | editovat zdroj]
Třída korálnatci se dělí na dvě skupiny.
- Osmičetní koráli (Octocorallia) mají osm přepážek, osm chapadel a tvoří kolonie. Patří mezi ně korál červený (Corallium rubrum), jehož skelet se zpracovává na šperky.
- Šestičetní koráli (Hexacorallia) mají počet chapadel v násobku šesti, nejméně 12.
- Patří mezi ně:
- Sasanky (Actiniaria) - netvoří kosterní útvary, vzhledem připomínají květenství chryzantém, žijí jednotlivě, často v symbióze s korýši
- Sasanka koňská (Actinia equina)
- Sasanka plášťová (Adamsia palliata) žije v symbióze s rakem poustevníčkem (Eupagurus prideaouxi))
- Větevníci (Madreporaria, syn. Scleractinia) - teplá mělká pobřežní moře, tvoří charakteristický masivní vápencový exoskelet, minerální látky pro tvorbu exoskeletu jsou získávány z mořské vody, tvoří Velký bariérový útes (SV pobřeží Austrálie – 2 000 km, šíře několik km), jedinci v nižších vrstvách postupně odumírají
- Větevník mozkový (Diploria cerebriformis)
- Houbovníci (Fungiina), zpravidla řazeni jako podřád větevníků
- Houbovník obecný (Fungia fungites)
