Korálnatci

Korálnatci
Iciligorgia schrammi
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Oddělení	dvojlistí (Diblastica)
Kmen	žahavci (Cnidaria)
Třída	Korálnatci (Anthozoa) Ehrenberg, 1831
Sesterská skupina
Medusozoa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Korálnatci (Anthozoa) se vyskytují v teplých mořích. Stádium je polyp, medúza se nevyskytuje. Rozmnožují se oběma způsoby (nepohlavním i pohlavním). Většinou jsou hermafrodité. Láčka je rozdělena na šest nebo osm přepážek - sept. Tvoří vnější kostru - exoskelet a vnitřní kostru - endoskelet. Ty jsou tvořeny uhličitanem vápenatým (CaCO₃) či koralinem, který je červený. Z koster vznikají korálové útesy a dokonce celé ostrovy.

Dospělci žijí trvale ve stádiu polypa (přisedle). Obývají pouze slané vody.

Rozdělení

Třída korálnatci se dělí na dvě skupiny.

• Osmičetní koráli (Octocorallia) mají osm přepážek, osm chapadel a tvoří kolonie. Patří mezi ně korál červený (Corallium rubrum), jehož skelet se zpracovává na šperky.
• Šestičetní koráli (Hexacorallia) mají počet chapadel v násobku šesti, nejméně 12.

  Patří mezi ně:

  • Sasanky (Actiniaria) - netvoří kosterní útvary, vzhledem připomínají květenství chryzantém, žijí jednotlivě, často v symbióze s korýši
    • Sasanka koňská (Actinia equina)
    • Sasanka plášťová (Adamsia palliata) žije v symbióze s rakem poustevníčkem (Eupagurus prideaouxi))
  • Větevníci (Madreporaria, syn. Scleractinia) - teplá mělká pobřežní moře, tvoří charakteristický masivní vápencový exoskelet, minerální látky pro tvorbu exoskeletu jsou získávány z mořské vody, tvoří Velký bariérový útes (SV pobřeží Austrálie – 2 000 km, šíře několik km), jedinci v nižších vrstvách postupně odumírají
    • Větevník mozkový (Diploria cerebriformis)
  • Houbovníci (Fungiina), zpravidla řazeni jako podřád větevníků
    • Houbovník obecný (Fungia fungites)

Související články

• Korál
• Korálový útes

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Korálnatci ve Wikimedia Commons
• FYLOGENEZE A SYSTÉM BEZOBRATLÝCH, Jaromír Hajer, pdf