Nosorožíci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxNosorožíci (Dynastinae)
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
ŘíšeŽivočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádbrouci (Coleoptera)
Podřádvšežraví (Polyphaga)
ČeleďVrubounovití (Scarabaeidae)
PodčeleďDynastinae
MacLeay, 1819
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nosorožíci (Dynastinae) jsou podčeleď brouků v čeledi vrubounovití (Scarabaeidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi největší brouky a jméno mají podle charakteristického rohu, který mají samci mnohých druhů. Samci používají rohu v zápasech se svými soupeři.

Jejich larvální stadium je dlouhé, u některých druhů dosahuje až sedmi let. Larvy se živí hnijícím dřevem, zatímco dospělí brouci se živí nektarem, mízou rostlin a ovocem.

Nosorožíci jsou proporcionálně jedněmi z nejsilnějších zvířat na Zemi. Zvednou 850násobek své vlastní hmotnosti.[1] Převedeno do lidských poměrů, člověk průměrné výšky a hmotnosti by musel uzvednout objekt o váze 65 až 70 tun, což je například tank M1 Abrams nebo lokomotiva.[2]

Rody[editovat | editovat zdroj]

Podčeleď obsahuje rody:

další rody:

další rody:

Nosorožíci jsou v Asii oblíbenými dětskými mazlíčky. Jsou čistí, lehce a bezpečně se s nimi zachází. Samci jsou v Asii též používáni pro hazardní "broučí zápasy".

Samec herkulese Dynastes hercules. (Zelený brouk v pozadí je Eudicella gralli.)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rhinoceros beetle na anglické Wikipedii.

  1. Animal Records [1] Archivováno 1. 8. 2016 na Wayback Machine.
  2. SOCHA, Vladimír. Zvířecí olympiáda. OSEL.cz [online]. 30. června 2021. Dostupné online.  (česky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]