Slíďák mokřadní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxSlíďák mokřadní
alternativní popis obrázku chybí
samice
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen klepítkatci (Chelicerata)
Třída pavoukovci (Arachnida)
Řád pavouci (Araneae)
Podřád dvouplicní (Labidognatha)
Nadčeleď Araneoidea
Čeleď slíďákovití (Lycosidae)
Rod slíďák (Pardosa)
Binomické jméno
Pardosa amentata
Clerck, 1757
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slíďák mokřadní (Pardosa amentata) je druh pavouka z čeledi slíďákovití. Má nahnědlou barvu s tmavě hnědými až černými skvrnami a dorůstá velikosti 5 až 8 milimetrů na délku, přičemž samice jsou obvykle mírně větší než samci. Tento druh nepřede pavučiny, ale loví na zemi. Je hojně rozšířen ve střední a severozápadní Evropě a na Britských ostrovech.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Délka těla samců je 5 až 6,5 mm, samice měří 6 až 8 mm (z toho hlavohruď 2,5-3,5 mm). Celkové zbarvení je šedo-hnědo-černé, mírně kontrastní. Samci jsou obecně tmavší, především v přední části těla. Hlavohruď samic je tmavě hnědá s nevýrazným centrálním dvakrát zaškrceným světlým pruhem. Hlavohruď samců je černá se světlehnědým středovým pruhem, velmi tmavá jsou i makadla. Makadla samců jsou velmi široká. Zadeček je hnědý s několika tmavšími skvrnami. Nohy jsou černě a světle hnědě kroužkované, zadeček nevýrazně skvrnitý.[1]

Slíďák mokřadní se dá zaměnit s dalšími druhy rodu Pardosa, především se slíďákem zahradním (Pardosa hortensis), který však obývá spíše sušší biotopy. K přesnému určení je potřeba porovnat kopulační orgány.[2]

Biotop, rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Pavouk se vyskytuje v široké škále otevřených stanovišť, zejména ve vlhkých oblastech. Byl zaznamenán v travních porostech, bažinách, při březích vodních toků, slatinách, mokřinách, při okrajích polí, ale zřídka na vřesovištích. V zimě může být také nalezen v domech poblíž oken, u dveří, v domácích rostlinách a v suterénu, kde se snaží vyhnout chladnému počasí. Nachází se také v travních porostech a padance při okrajích lesa.

Vyskytuje se v hojných počtech, patří v mnohých evropských zemích k nejpočetnějším pavoukům vůbec. V České republice je rovněž velmi hojný.[1][3][4]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Lov slíďáků mokřadních na pakomára (video)

Slíďák mokřadní, podobně jako jiné druhy čeledi, nepřede lapací sítě. Je to rychlý a mrštný lovec, který honí a rychlými výpady napadá jakoukoliv kořist, která mu přijde do cesty. Při zabíjení používá chelicery a jed. Jeho stravu tvoří převážně mouchy a jiný malý hmyz. Občas zaútočí i na relativně velkou kořist (pakomár). Dokáže rychle běhat na vodní hladině,[5] což mu umožňuje chytat i členovce tam uvízlé. Je aktivní již velmi brzy na jaře a celkově mezi březnem až červencem, kdy je často vidět za denního světla. Často stojí na nízké vegetaci a ohřívá se na slunci.[1][2]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Sameček vstříkne sperma do malé síťky a pak ho vcucne do makadel. Následně se vydá vyhledat samici. Během námluv sameček postává okolo samičky a bubnuje o podklad svýma předníma nohama. Zároveň roztáhne makadla a mává s nimi, aby přitáhl její pozornost. Postupně se k ní přibližuje. Pokud samice kopulaci odmítne, projeví se to jejím výpadem vůči samci.[6] Ten se stáhne a často po nějaké době zkusí stejnou taktiku znovu. Po kopulaci si samice utká kulovitý kokon, do něhož naklade vajíčka. Kokon pak nosí pod zadečkem, připředený ke snovacím bradavkám. Po vylíhnutí z vajíček zůstávají pavoučci na matce a jsou nošeny na zádech až do svého druhého instaru. Pak jsou již dostatečně velcí, aby se o sebe postaraly. Kanibalismus není mezi mladými slíďáky vzácností.[1][2][7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d KŮRKA, Antonín, a kol. Pavouci České republiky. Praha : Academia, 2015. S. 396, 420.  
  2. a b c MACHAČ, Ondřej. Pardosa amentata - slíďák mokřadní. Natura Bohemica [online]. www.naturabohemica.cz, 2013-01-02 [cit. 2017-05-14]. Dostupné online.  
  3. Pardosa amentata (Clerck, 1757) [online]. Česká arachnologická společnost, [cit. 2017-05-14]. Dostupné online.  
  4. Pardosa amentata - araneae. www.araneae.unibe.ch [online].  [cit. 2017-05-15]. Dostupné online.  
  5. ROVNÝ, Rastislav. Pardosa amentata FHD - test Sony NEX 5 + Sony MACRO 2.8/50 (video) [online]. 2011, [cit. 2017-05-15]. Dostupné online.  
  6. DOLIVO-DOBROVOLSKY, Dmitry. Wolf spider (Lycosidae) Pardosa amentata. Male dancing (video) [online]. 2014, [cit. 2017-05-15]. Dostupné online.  
  7. HVAM, Aino; MAYNTZ, David; NIELSEN, Rikke Kruse. Factors affecting cannibalism among newly hatched wolf spiders (lycosidae, pardosa amentata). Journal of Arachnology. 2005-08-01, roč. 33, čís. 2, s. 377–383. Dostupné online [cit. 2017-05-14]. ISSN 0161-8202. DOI:10.1636/04-96.1.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KŮRKA Antonín; ŘEZÁČ Milan; MACEK Rudolf; DOLANSKÝ Jan. Pavouci České republiky. Academia : Praha 2015.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]