Slíďák tatarský

Slíďák tatarský
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Podkmen	klepítkatci (Chelicerata);
Třída	pavoukovci (Arachnida);
Řád	pavouci (Araneae);
Podřád	dvouplicní (Labidognatha);
Nadčeleď	Araneoidea;
Čeleď	slíďákovití (Lycosidae);
Rod	slíďák (Lycosa);
Druh	slíďák tatarský (Lycosa singoriensis)
Binomické jméno
	Lycosa singoriensis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slíďák tatarský (Lycosa singoriensis) je největší evropský pavouk.^[1] Společně se sklípkany druhu Macrothele calpeiana a Ischnocolus valentinus je považován za největšího pavouka Evropy, severní Afriky a střední Asie.

Popis

Jedná se o největšího pavouka Evropy, samice dosahuje velikosti až 35 mm. Samec je menší a měří 14 až 27 mm. Základní zbarvení je šedohnědé, až skoro černé, na hlavohrudi je matně patrná kresba, zadeček nese tmavě zahnuté skvrny a párovité bílé tečky.

Rozšíření

Vyskytuje se převážně ve východní části Evropy, především ve stepích Ruska a Maďarska. Nejzápadněji se vyskytuje na východním břehu Neziderského jezera. Kdysi se rovněž nacházel na více místech na střední a jižní Moravě, na písčitých březích řek. V polovině dvacátého století úplně vymizel a byl dokonce považován za regionálně vyhynulého, ale od roku 2007 se zde opět začal objevovat. Slíďák tatarský je díky zvýšení své početnosti v posledních desetiletích v České republice zařazen na červený seznam v nejnižší kategorii málo dotčený.^[2]

Způsob života

Slíďák tatarský se vyskytuje ve stepních oblastech, které jsou velmi chudé na vegetaci. Vyhrabává si až 50 cm hlubokou a víceméně svislou zemní noru, jejíž vnitřní stěnu vystýlá pavučinou. Ústí nory má průměr zhruba jako myší díra, pavučina přečnívá povrch půdy a je vyztužena spředenými stébly trávy a dalších rostlin. Přes den se pavouk zdržuje ve své noře, večer jí opouští a vydává se na lov. Živí se hmyzem a jinými pavoukovci, člověku je přes svou velikost naprosto neškodný.

Rozmnožování

K páření dochází časně z jara. V létě si samice zhotoví velký vaječný kokon s několika stovkami vajíček. Vystavuje je slunečním paprskům tak, že sedí v ústí nory hlavou dolů a zadeček s kokonem upevněným ke snovacích bradavkách má částečně vysunutý. Vylíhlá mláďata později pokrývají zadeček matky ve více vrstvách na sobě.

Chov v zoo

Tento druh nebyl až do května 2019 chován v žádné zoo. První zoo na světě, která jej vystavila, se v neděli 26. 5. 2019 stala Zoo Praha. V tzv. Geosvětě byla do konce června 2019 vystavena samice, která patří k největším známým exemplářům tohoto druhu.^[3]

Odkazy

Reference

↑ Pavouky z domu nevypudíte. Nové druhy dovedou i bolestivě kousnout. iDNES.cz [online]. 2009-09-11 [cit. 2019-05-23]. Dostupné online.
↑ ŘEZÁČ, Milan; KŮRKA, Antonín; RŮŽIČKA, Vlastimil, HENEBERG Petr:. Red List of Czech spiders: 3rd edition, adjusted according to evidence-based national conservation priorities.. S. 645–666. Biologia [online]. 2015. Roč. 70, čís. 5, s. 645–666. Dostupné online. doi:10.1515/biolog-2015-0079. (EN)
↑ Zoo Praha jako první na světě vystavila největšího pavouka Evropy – Slíďáka tatarského. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online.

Literatura

Zoologická encyklopedie – pavouci a jiní bezobratlí, Knižní klub, Praha 2003

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu slíďák tatarský na Wikimedia Commons
Slíďák Tatarský – video Lukáše Picha na YouTube

[1] Pavouky z domu nevypudíte. Nové druhy dovedou i bolestivě kousnout. iDNES.cz [online]. 2009-09-11 [cit. 2019-05-23]. Dostupné online.

[2] ŘEZÁČ, Milan; KŮRKA, Antonín; RŮŽIČKA, Vlastimil, HENEBERG Petr:. Red List of Czech spiders: 3rd edition, adjusted according to evidence-based national conservation priorities.. S. 645–666. Biologia [online]. 2015. Roč. 70, čís. 5, s. 645–666. Dostupné online. doi:10.1515/biolog-2015-0079. (EN)

[3] Zoo Praha jako první na světě vystavila největšího pavouka Evropy – Slíďáka tatarského. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]