Helenidy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Helenidy

satelitní snímek

Nejvyšší bod Olymp (2 917 m n. m.)

Nadřazená jednotka Alpsko-himálajská soustava
Sousední
jednotky
Dinárské hory, Trácko-makedonský masív, Jónské moře, Egejské moře
Podřazené
jednotky
Šar planina, Bistra, Karaorman, Řecké hory, Jakupica, Stogovo, Galičica, Baba, Paštrik, Koritnik, Korab

Světadíl Evropa
Stát Kosovo Kosovo
Makedonie Makedonie
Albánie Albánie
Řecko Řecko
Horniny vápenec, dolomit, pískovec, břidlice
Povodí Dunaj (Ibar), Drin, Vjosë, Vardar, Aliákmon, Achelóos
Korab – 2764 m
pohoří Baba – Pelister

Helenidy (Albánsko-řecká či Šarsko-pindská horská soustava) jsou rozsáhlý systém horských pásem navazující na tektonické linii DrinPeć na Dinárské hory a prostírající se přes Kosovo, západní Makedonii, Albánii až do Řecka. Rozkládají se tak v jižní části Balkánského poloostrova, na Peloponés a jejich součástí je i ostrov Kréta. Východním ohraničením Helenid na území Kosova a Makedonie je linie procházející údolími řek Ibar a Vardar. Jsou součástí Alpsko-himálajského systému.

Dělí se na dva základní systémy. Šarský horský systém a Řecký horský systém. Pohoří obou systémů jsou malebná, plná vápencových štítů, propastí, jeskyní a soutěsek.

Šarský horský systém[editovat | editovat zdroj]

Šar Planina

Geografie a členění[editovat | editovat zdroj]

Rozkládá se v západní Makedonii. Na východní straně spadá strmě do Pološské, Kičevské a Prespanské kotliny, na západě pokračuje do Albánie a na jihu do Řecka. Dělí se na dvě části – východní a západní. Vymezení tvoří Ohridská kotlina a údolí Černého Drinu a Radiky. Východní část začíná pohořím Šar planina (Titov vrh, 2 747 m) a pokračuje přes pohoří Bistra (2 163 m), Stogovo (2 273 m), Karaorman (2 243 m) a Galičica (2 255 m) do Prespanské kotliny. Západní věnec tohoto systému je vyšší a začíná na severu Paštrikem (1 989 m), pokračuje přes Koritnik (2 394 m), Korab (2 764, nejvyšší vrchol masivu) a Jablanicu (2 257 m) do Ohridské kotliny. Jedno z nejrozlehlejších pohoří v Makedonii je Jakupica, tvořené čtyřmi paprskovitě uspořádanými hřebeny – Karadžica, Golešnica, Jakupica a Dautica. Všechny se sbíhají na náhorní rovině, jíž dominuje kuželovitý vrchol Soluské glavy (2 540 m). Při makedonsko - řecké hranici leží vysoké a členité pohoří Baba (Pelister, 2 601 m).

Geologické složení[editovat | editovat zdroj]

Horské oblasti Šarského systému jsou vytvořeny převážně z paleozoických břidlic, občas prostoupených krystalickými horninami (Baba, Jakupica, Šar). Ale i zde se najde vápenec (střed masivu Jakupica).

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Subalpinské podnebí (v horstvech od 1 000 m do 2 000 m) je teplejší, také rozdíly maximálních a minimálních teplot jsou menší. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 5-7 °C. Takové podnebí je typické např. pro Babu.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Velmi známá jsou největší jezera v Makedonii – Ohridské jezero, v jehož hladině se zhlíží pohoří Galičica, a Prespanské jezero v pohoří Baba. Voda Prespanského jezera mizí v krasových dutinách a napájí níže položené jezero Ohridské.

Živá příroda[editovat | editovat zdroj]

V mnoha horských oblastech šarského systému žijí medvědi, vlci či lišky (Šar planina). Téměř všude lze potkat vysokou zvěř a uvidět kamzíka či divoké prase. Hojní jsou hadi ještěrky atd.
Ochrana přírody
Rozmanitost krajinných typů i mimořádnou pestrost životního prostředí pro živočichy podmiňuje také rostlinstvo. Na mnoha místech byla vyhlášena chráněná území a národní parky. Jde např. o Pelister a Galičicu na makedonsko-řecké hranici. Národní parky jsou také v Albánii.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • publikace Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) – ISBN 80-242-0822-9
  • publikace Jirásko, Leder, Lorenc : Jugoslávské hory. Praha, 1987