Šar planina
| Šar planina Malet e Sharrit Шар Планина | |
|---|---|
 Šar planina | |
| Nejvyšší bod | 2 747 m n. m. (Titov vrh) |
| Délka | 80 km |
| Nadřazená jednotka | Šarský horský systém (Helenidy) |
| Sousední jednotky | Korab, Bistra, Jakupica |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Severní Makedonie Kosovo Albánie |
 | |
| Horniny | břidlice, vápenec |
| Povodí | Vardar, Drin |
| Souřadnice | 42° s. š., 20°44′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šar planina (makedonsky Шар Планина ; albánsky Malet e Sharrit, Mali i Sharrit) je pohoří nacházející se na hranicích Severní Makedonie a Kosova). Malou částí (0,63 %) zasahuje i do Albánie. Nejvyšším vrcholem je Titov vrh (2 747 m n. m.). Oblast hor je známá chovem psů, plemena Šarplaninec. Území na kosovské i na makedonské straně hor jsou chráněna jako národní parky: kosovský Národní park Šara, makedonský Národní park Šar Planina.
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Ve starověku byly hory známé jako Scardus, Scodrus nebo Scordus(το Σκάρδον ὂρος v Polybiovi a Ptolemaiovi).[1][2] Moderní jména pochází ze starověkých.
Někdy se hory také nazývají Carska planina („Carovy hory“)[3][4] jako odkaz na hlavní města (Prizren a Skopje), oblasti Nerodimlje, Pauni, Svrčin atd. a kláštery (Svatý Arhangeli) nacházející se kolem nich.[5]
Hranice[editovat | editovat zdroj]
Šar planina sahá od města Prizren, sleduje dvě řeky Prizrenu Lumbardhi a Lepenac. Na východě hranice prochází městem Kačanik, přes Kačanickou soutěsku až do Severní Makedonie přes údolí Polog. Hranice prochází v blízkosti pramene Vardaru, zvaný Vrutok, a vstoupí v blízkosti údolí Mavrovo. Tam řeka Radika odděluje pohoří od vyššího Korabu. Pak hranice stoupá, dosahuje bod potkání hranice tří státních hranic: Kosova, Severní Makedonie a Albánie. Hranice poté sleduje silnici do malého hornatého města Restelica (v Kosovu), řeky Globočica, Plava a Bílý Drin až zase po město Prizren.
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Pohoří se nachází ve východní části Šarského horského systému, který zde pohořím Šar planina začíná. Masiv je zhruba 80 km dlouhý a 10–20 km široký. Na jihozápadě přechází Šar planina v pohoří Korab (2 764 m n. m.).
Vrcholy[editovat | editovat zdroj]
- Titov vrh (2 747 m n. m.)
- Mal Turčin (2 702 m n. m.)
- Borislavec (2 662 m n. m.)
- Rudoka (2 658 m n. m.)
- Golema Vraca (2 610 m n. m.)
- Crn vrv (2 585 m n. m.)
- Piribeg (2 522 m n. m.)
- Ljuboten (2 498 m n. m.)
Turismus[editovat | editovat zdroj]
Na obou stranách hranice se nalézá několik zimních středisek. Oblíbené je zde sjezdové lyžování. Nejvýznamnější lyžařské letovisko je zde zřejmě Popova Šapka (1 780 m n. m.) na severomakedonské straně hor. Nalézá se zde 12 hotelů a několik sjezdových tratí, vleky a lanovky. Středisko je dobře dostupné z města Tetovo po dobré asfaltové silnici, která zde překonává četné serpentiny. V létě je Popova Šapka výchozím bodem pro několik turistických tras, které jsou poměrně snadné, avšak špatně značené a vesměs v nadmořských výškách přes 2 000 metrů.
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
Na kosovské straně se na ploše 390 km² nalézá Národní park Šara. Šar planina je částečně zahrnuta do ochranného pásma národního parku, který se rozkládá na severu masivu. Rostlinstvo v horách představují plodiny až do výšky kolem 1 000 m n. m., lesní porost sahá až do výšky 1 700 m n. m., a nad nimi leží již jen vysokohorské pastviny. Ty představují 550 km². Šar planina je největší území kompaktně pokryté pastvinami na evropském kontinentu.
Na makedonské straně se na ploše 627 km² nachází Národní park Šar Planina (makedonsky Национален парк Шар Планина Nacionalen Park Šar Planina), vyhlášená v roce 2021. Táhne se podél hranice s Kosovem, vysoko nad Položskou nížinou s městy Tetovo a Gostivar. Nejvyšším bodem je Titov Vrv (2747 m). Nacházejí se zde útočiště a migrační koridory pro mnoho ohrožených druhů živočichů, mezi něž patří i mimořádně vzácný balkánský rys (rys ostrovid, poddruh balcanicus). Celkem se zde údajně vyskytuje 2000 druhů rostlin, 167 druhů motýlů, 130 druhů ptáků a 45 druhů savců, včetně vlka, medvěda a lišky. Čtvrtina území parku je přísně chráněna a vyhrazena pro vědecký výzkum, pastevectví a pěší turistiku.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ William Smith, Dictionary of Greek and Roman geography s.v. (anglicky)
- ↑ PRIRODNE ODLIKE GORE (v srbštině)
- ↑ Nacionalni park Šar-Planina Archivováno 4. 3. 2012 na Wayback Machine. (v srbštině)
- ↑ Šar Planina Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. (v srbštině)
- ↑ VESELINOVIĆ, Andrija, Radoš Ljušić. Srpske dinastije. Novi Sad: [s.n.], 2001. ISBN 86-83639-01-0. (Serbian)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šar planina na Wikimedia Commons
