Mezilidský vztah

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Mezilidský vztah, cizím slovem interpersonální vztah (chápáno jako vztah lidí) je obecná vlastnost konkrétního člověka, která se váže k jinému člověku nebo skupině lidí. Je založen na schopnosti najít, budovat, udržet, případně ukončit vztah. V praxi může tato vazba nabývat nejrůznějších podob a vždy záleží na dalších okolnostech a podmínkách její existence. Ideální je pokud vztah přináší oběma stranám užitek (v nejširším slova smyslu) a je oběma stranami pozitivně chápán.

Vztahy mezi lidmi[editovat | editovat zdroj]

Člověk je tvor společenský. Vytržení ze společnosti, odstranění možnosti stýkat se s lidmi, se proto také vždy považovalo za největší trest, který může člověka postihnout (být mu udělen).

Vztahy mezi lidmi neboli mezilidské vztahy mohou také nabývat nejrůznějších podob, od vztahů velmi špatných (vztahy negativní) přes vztahy nedefinovatelné (neutrální) až po vztahy velmi dobré až vynikající (vztahy pozitivní).

I mezi lidmi mohou působit vztahy jednostranné či oboustranné. Příkladem jednostranného vztahu mezi dvěma lidmi budiž třeba platonická láska či přátelství (pozitivní vztah) nebo závist a nenávist (negativní vztah). Oboustranná (obapolná) pak téměř vždy bývá opravdová láska, ta bývá obvykle doprovázena i sexuálním vztahem. Mezilidské vztahy se s ubíhajícím časem přirozeně mění(vyvíjejí) a mohou být i ambivalentní. Jedna z nedobrých lidských vlastností je vztahovačnost, kdy takto postižený jedinec hledá negativní vztahy vůči své osobě i tam kde žádné negativní vztahy vůbec nejsou.

Mezilidské vztahy se projevují ve dvou nejdůležitějších formách, v mezilidské komunikaci (ve vzájemném styku a dorozumívání se) a v kooperaci (ve vzájemné spolupráci). Tyto dva atributy jsou předpokladem pro rozvoj člověka jako jedince (myšlení, zrání) i společnosti (na základě mezilidských vztahů záleží hodnota společnosti).

Faktory ovlivňující vztahy[editovat | editovat zdroj]

Základním faktorem je jedinečná osobnost každého člověka, jeho vrozené povahové vlastnosti (temperament). Lidi lze rozdělit na čtyři základní typy temperamentu:

sangvinik, melancholik, cholerik, flegmatik.

Každého člověka ovlivňuje (formuje) i prostředí, ve kterém žije. To lze rozdělit na tři pásma:

Nejbližší okolí[editovat | editovat zdroj]

Zde zejména rodina, dále potom prostředí školní třídy, vrstevníci, party, zájmové kroužky.

Region[editovat | editovat zdroj]

Země[editovat | editovat zdroj]

  • masmédia, společnost, zákony a normy

Předpoklady pro dobré mezilidské vztahy[editovat | editovat zdroj]

Jedná se zejména o soubor vlastností (postojů) člověka k ostatním lidem. Předpokladem správného přístupu k ostatním je přístup k sobě sama. Vlastnosti a postoje považované za dobré pro mezilidské vztahy:

Úcta k člověku, uznání potřeb zájmů i odlišnosti lidí, slušnost, zdvořilost, taktnost, srdečnost, štědrost, upřímnost, otevřenost, ohleduplnost, všímavost, sebekritičnost, respekt k jinému pohlaví i barvě pleti, nadhled.

Ovšem lidé nejsou dokonalí proto mezi nimi vznikají konflikty. I ty patří k životu, je třeba s nimi počítat, učit se je řešit a poučit se z nich,což je nejhlavnější,co se mezilidských vztahů týče.

Specifické vztahy[editovat | editovat zdroj]

Každý vztah je svým způsobem specifický. Níže zmíněné tři (kvalitní) jsou všeobecně považovány za nutné pro spokojený život.

Rodinné vztahy[editovat | editovat zdroj]

Do rodiny člověk vstupuje bez vlastního přičinění. Každému člověku na světě jsou dáni nejbližší lidé. Pro tuto skupinu se používá slovo rodina. Dobré vztahy v nejužší rodině (děti, rodiče, sourozenci) jsou základem zdravého psychického vývoje každého člověka.

Přátelství[editovat | editovat zdroj]

Přátelství je jedním z nejmocnějších pojítek mezi lidmi. Vytváří pevné, často celoživotní svazky, přinášející člověku radost a uspokojení. Je to především vyhraněné zaměření jednoho člověka na druhého. To se projevuje zejména porozuměním druhého, pochopení jeho myšlení a jednání a oceňováním jeho dobrých vlastností a chování.

Manželství, partnerství[editovat | editovat zdroj]

Je přirozeným výsledkem trvalého citového vztahu dvou lidí (zpravidla opačného pohlaví). Manželstvím vzniká rodina. Jedním ze smyslů rodiny může být i výchova dětí.

Formální vs. neformální vztahy[editovat | editovat zdroj]

Formální vztahy jsou vymezené určitými neosobními pravidly. Neformální vztahy mohou být vřelé, emocionálně podložené vztahy, neřízené vnějšími pravidly, ale naopak vedené osobním zájmem.

Další možné členění vztahů[editovat | editovat zdroj]

  • dlouhodobé x krátkodobé - podle délky trvání
  • nutné x nahodilé - podle záměru jeho vytvoření
  • přirozené x pracovní - podle způsobu vzniku
  • formální x neformální - jiné dělení podle vzniku
  • podle typu vztahové skupiny - např. partnerské, rodičovské, terapeutické, pracovní

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ROSENZWEIG, M: Mezilidské vztahy : příručka pro učitele občanské nauky : učební pomůcka pro základní školy1. vyd..Praha : Komenium, 1990. -- 19 s
  • GREGOR, O: Dobré mezilidské vztahy : pomoc ke zvládnutí stresu : pro účely zdravotní výchovy 1. vyd.Praha : Ústav zdravotní výchovy, 1988. -- 37 s
  • KŘIVOHLAVÝ, J: Jak si navzájem lépe porozumíme : kapitoly z psychologie sociální komunikace 1.vyd.Praha : Svoboda, 1988. -- 235 s
  • BERCKHAN, B.: Komunikace bez zábran. Praha, Portál 2012

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]