Čchen Čchiou-š'

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čchen Čchiou-š'
Narození19. září 1985 (38 let)
Ta-sing-an-ling
Alma materHeilongjiang University
Povoláníadvokát, citizen journalist, řečník a whistleblower
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čchen Čchiou-š' je čínské jméno, v němž Čchen je příjmení.

Čchen Čchiou-š' (čínsky pchin-jinem Chén Qiūshí, znaky zjednodušené 陈秋实; * září 1985 prefektura Ta-sing-an-ling, Chej-lung-ťiang[1]) je čínský právník, aktivista a amatérský novinář, který během epidemie koronaviru na přelomu ledna a února 2020 podával na internetu zprávy z karanténou uzavřeného města Wu-chan.[2]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Čchen pochází z prefektury Ta-sing-an-ling v čínské provincii Chej-lung-ťiang. V roce 2007 vystudoval právo na Chej-lung-ťiangské univerzitě.[1] Advokátní zkoušku složil v roce 2014 a začal praktikovat v Pekingu. Do té doby vystřídal několik zaměstnání, včetně policejního zpravodajce nebo televizního hlasatele.[3] V roce 2018 si založil účet na sociální síti Douyin (TikTok v Číně), kam nahrával videa s právní tematikou. Během protestů v Hongkongu v roce 2019 zveřejnil na platformě Weibo (čínské obdobě Twitteru) záběry z demonstrací na podporu i namířených proti vládě v Pekingu, které měly dokázat, že demonstranti nejsou jen výtržníci. Čchen Čchiou-š' byl donucen vrátit se zpět do pevninské Číny a všechny jeho účty na čínských sociálních médiích byly odstraněny.[3][4]

Epidemie ve Wu-chanu[editovat | editovat zdroj]

Čchen přijel z vlastní iniciativy 24. ledna 2020 vlakem do Wu-chanu, kde o měsíc dříve začala epidemie koronaviru SARS-CoV-2, a kde byla spolu s dalšími městy provincie Chu-pej vyhlášena 23. ledna karanténa.[5] Na svých účtech na YouTube a Twitteru sdílel fotografie a videa z místních ulic a nemocnic a vlogy, ve kterých popisoval situaci ve městě a rychle získal statisíce sledujících.[3] V rozhovoru pro Quartz Čchen uvedl, že v obavách ze zadržení a nucené deaktivace účtů předal přihlašovací údaje známým v zahraničí s instrukcemi, aby změnili hesla, pokud se jim přestane ozývat.[6] Poslední kontakt s přáteli či rodinou navázal 6. února. Podle jeho známéno Sü Siao-tunga byl umístěn do nedobrovolné karantény po dobu 14 dní, ačkoliv nevykazoval známky nakažení a byl mu zabaven mobilní telefon.[2][3][7]

Kromě Čchena o několik dní později zmizel další amatérský novinář – prodavač oděvů z Wu-chanu Fang Pin. Fang původně nahrával na YouTube videa o tradičním čínském ošacení, po vypuknutí epidemie ale začal podávat reportáže z ulic města.[3][7] Ve svém posledním videu vyzýval 9. února obyvatele Číny k odporu a předání moci do rukou lidu. Podle lidskoprávní organizace Chinese Human Rights Defenders bylo v Číně potrestáno za údajné šíření fám ohledně epidemie 350 lidí.[7] Čchen se, jako stále pohřešovaný, objevil na prvním místě březnového seznamu 10 nejzávažnějších případů ohrožujících svobodu tisku sestavovaného iniciativou One Free Press Coalition, která sjednocuje vydavatelství a tiskové agentury.[8]

Podle Sü Siao-tunga byl v září 2020 Čchen stále pod přísným dohledem a nebyl z ničeho obžalován. Právník v oblasti lidských práv anonymně potvrdil deníku South China Morning Post, že Čchen žije pod dohledem u rodičů ve městě Čching-tao.[9] 30. září 2021 se Čchen objevil ve videu Sü Siao-tunga na YouTube, ve kterém mluvil o bojových uměních a vrátil se na Twitter. Ve svém prvním příspěvku napsal: „Za posledních dvacet měsíců jsem zažil spoustu věcí a o některých z nich nemůžu mluvit. Doufám, že máte pochopení.“[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chen Qiushi na anglické Wikipedii.

  1. a b “我是演说家”东北小伙陈秋实讲《大东北》解密“你瞅啥”. liaoning.nen.com.cn [online]. 2014-10-22 [cit. 2020-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-04. (čínsky) 
  2. a b ‚Epidemie je vážná. Mnoho problémů nebylo vyřešeno.‘ Zmizel čínský aktivista, který informoval o koronaviru. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-02-09 [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. 
  3. a b c d e LEICESTER, John; KANG, Dake. Virus storytellers challenge China’s official narrative. Associated Press [online]. 2020-02-11. Dostupné online. (anglicky) 
  4. GAN, Nectar. Chinese lawyer Chen Qiushi, censured over Hong Kong social media posts, vows to keep speaking out. South China Morning Post [online]. 2019-10-16 [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. GAN, Nectar; THOMAS, Natalie. Chen Qiushi spoke out about the Wuhan virus. Now his family and friends fear he's been silenced. CNN [online]. 2020-02-09 [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. LI, Jane. “I have seen bodies”: A Chinese citizen journalist reports on the coronavirus from Wuhan. Quartz [online]. 2020-02-06 [cit. 2020-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c WANG, Vivian. They Documented the Coronavirus Crisis in Wuhan. Then They Vanished. The New York Times [online]. 2020-02-14 [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. These Are the 10 'Most Urgent' Threats to Press Freedom in March 2020. Time [online]. 2020-03-02 [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Chen Qiushi: Chinese journalist missing since February 'under state supervision'. BBC [online]. 2020-9-24 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ZHAI, Keith. Chinese Citizen Journalist Who Documented Covid-19 in Wuhan Resurfaces After 600 Days. The Wall Street Journal [online]. 2021-10-01. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]