Institut Karolinska
Karolínský ústav | |
|---|---|
 | |
| Motto | |
| Att förbättra människors hälsa | |
| Datum založení | 1810 |
| Počty akademiků | |
| Studentů celkem | 8 070 (2020) a 6 000 (2015) |
| Další informace | |
| Adresa | Stockholm, Švédsko (Campus Solna) |
| Zeměpisné souřadnice | 59°20′56″ s. š., 18°1′36″ v. d. |
| Členství | ORCID, Asociace evropských univerzit, Liga evropských výzkumných univerzit, Science for Life Laboratory, RElations, Work and Health across the life-course - A Research Data infrastructure, Testbed Sweden Precision Health Cancer, Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí, Health Data Sweden, Koalice pro pokrok v hodnocení výzkumu, European Open Science Cloud Association, Švédské univerzitní a vysokoškolské sdružení a ELIXIR Germany |
| ki | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Institut Karolinska (švédsky Karolinska Institutet) je lékařská univerzita ve švédském městě Solna na severním okraji Stockholmu. Patří mezi největší lékařské univerzity Evropy, v žebříčku světových univerzit (Šanghajský žebříček) je nejvýznamnější evropskou lékařskou univerzitou a osmou nejvýznamnější na světě.[1] Společně s univerzitní nemocnicí Karolinska v Solně a Huddinge vytváří významné centrum lékařského vzdělávání a výzkumu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Institut byl založen v roce 1811 jako místo vzdělávání a tréninku armádních chirurgů. Původní název byl "Medico-Chirurgiska Institutet". V roce 1817 bylo do názvu přidáno označení "Karolinska" podle tehdejšího švédského krále Karla XIII. Původně sídlila na stockholmském ostrově Kungsholmen, později byla přesunuta do Solny severně od švédské metropole. Druhý kampus byl otevřen v Huddinge jižně od Stockholmu. Současný název "Karolinska Institutet" je používán oficiálně od roku 1968.
Aktivity
[editovat | editovat zdroj]Institut poskytuje pregraduální i postgraduální lékařské vzdělávání a odehrává se zde 40% objemu medicínského výzkumu ve Švédsku. Sbor složený z 50 profesorů institutu ('Nobelförsamlingen vid Karolinska Institutet') každoročně rozhoduje o držitelích Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu.
Významní absolventi univerzity
[editovat | editovat zdroj]- Jöns Jacob Berzelius – považován za zakladatele moderní chemie, autor chemického názvosloví a objevitel prvků křemík, selen, thorium a cer
- Carl Gustaf Mosander – Berzeliův žák, objevitel lanthanu, erbia a terbia
- Karl Oskar Medin – pediatr, který významně přispěl k výzkumu dětské obrny
- Hugo Theorell – laureát Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii 1955
- Torsten Wiesel – laureát Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii 1981
- Lars Leksell – zakladatel radiochirurgie, autor Leksellova gama nože
- Sune Bergström – laureát Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii 1981, společně s
- Bengt I. Samuelsson
- Ragnar Granit – laureát Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii 1967
- Ulf von Euler – fyziolog, laureát Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii 1970
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ LIU, N.C., Chen, Y. Academic Ranking of World Universities in Clinical Medicine and Pharmacy - 2009 [online]. Shanghai, China: Center for World-Class Universities, Shanghai Jiao Tong University, 2009-08-25 [cit. 2009-11-27]. (2009 Academic Ranking of World Universities). Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karolínský ústav na Wikimedia Commons - (anglicky) Oficiální stránky
