Dětská obrna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: dětská mozková obrna – porucha hybnosti, která má základ v poškození mozku.
Muž, který prodělal dětskou obrnu

Dětská obrna, též dětská přenosná obrna nebo poliomyelitida (lat. poliomyelitis) je virové infekční onemocnění. Původcem je Poliovirus z čeledi Picornaviridae. Je to infekční nemoc způsobená poliovirem. Přibližně 90 až 95% infekcí nezpůsobuje žádné symptomy. To ovšem také znamená, že z těchto nakažených se stávají nevědomky přenašeči. Dalších 5 až 10% lidí mají méně závažné symptomy jako jsou: horečka, bolest hlavy, průjem, strnulost krku a bolesti v horních a dolních končetinách. Tito lidé se většinou navrátí do původního stavu během jednoho až dvou týdnů. U asi 0,5% případů se objeví svalová slabost ústící v neschopnost pohybu. K tomu může dojít během několika hodin až několika dní. Tato ochablost nejčastěji zahrnuje dolní končetiny, ale může řidčeji také zahrnovat svaly hlavy, krku a bránice. Část pacientů se plně zotaví. Z těch se svalovou slabostí okolo 2-5% dětí a 15 až 30% dospělých umírá. Léta po zotavení se může vyskytnout post-polio syndrom, při němž dochází k postupnému rozvoji svalové ochablosti podobné té, kterou osoba prodělala během iniciální infekce.

Přenos nemoci[editovat | editovat zdroj]

Polioviry se obvykle přenáší z člověka na člověka, infikovanými fekáliemi do úst - fekálně - orální cestou. Také mohou být šířeny jídlem nebo vodou obsahující lidské fekálie a méně častěji z infikovaných slin. Ti, co jsou infikovaní mohou šířit nemoc bez toho, aniž by se u nich projevily symptomy během 6 týdnů. Tato nemoc může být diagnostikována nálezy virů ve fekáliích nebo stanovením protilátek v krvi. Virus se zachytí a začne šířit na sliznicích nosu, ústech, v krku a střevech pacienta. Inkubační doba onemocnění je sedm až čtrnáct dní.

Formy onemocnění[editovat | editovat zdroj]

Dětská obrna může mít mírnou formu – mezi příznaky onemocnění pak patří zvýšená teplota, nevolnost, bolest hlavy a břicha, někdy i ztuhlost zad a nohou. V těchto případech se pacient vyléčí bez trvalých následků.

Pokud ovšem viry zasáhnou centrální nervový systém, mohou způsobit těžší formu nemoci. V konečném důsledku tak může vzniknout paralytická dětská obrna s následným ochrnutím nejčastěji dolních končetin a trvalými následky po zbytek života. Při napadení mozkového kmene dochází k selhání životně důležitých orgánů. Smrtící kombinací je také postižení dýchacích a polykacích svalů.

Očkování[editovat | editovat zdroj]

Proti obávané chorobě se v ČR od roku 1960 očkovalo živou oslabenou vakcínou podávanou ústy (Sabinova vakcína). Dle doporučení SZO se v ČR od roku 2007 používá inaktivovaná očkovací látka, a to v rámci hexavakcíny (kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu, černému kašli, hepatitidě B, hemofilové nákaze a poliomyelitidě) nebo monovakcíny v celkem pěti dávkách. Důvodem přechodu k tomuto typu očkovací látky byl fakt, že při jejím použití nedochází k vylučování vakcinačního viru stolicí ani k mutacím viru v populaci a nehrozí vznik postvakcinační poliomyelitidy.[1]

Vymýcení[editovat | editovat zdroj]

Jediným přenašečem dětské obrny je člověk a onemocnění je tak možné vymýtit. Vakcína proti obrně byla vynalezena v 50. letech a bezprostředně poté se frekvence výskytu obrny v mnoha industrializovaných zemích výrazně snížila. Československo se v roce 1960 stalo první zemí na světě, kde byla obrna vymýcena na národní úrovni. Nicméně v roce 2007 bylo v ČR stále ještě asi 10 000 lidí, kteří si nesli následky ze svého onemocnění.

Úsilí o globální vymýcení se datuje od roku 1988 a je do něho zapojena řada mezinárodních organizací jako Světová zdravotnická organizace a UNICEF. V Evropě byla obrna vymýcena v roce 2002 a v současné době se vyskytuje pouze v Pákistánu, Afghánistánu, Indii a několika afrických státech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://medicabaze.cz/?&sec=term_detail&termId=1619&tname=Poliomyelitida

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.