Pandemie covidu-19 v Itálii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pandemie covidu-19 v Itálii
Výskyt potvrzených případů      50–99 potvrzených případů      100–499 potvrzených případů      500–999 potvrzených případů      1 000–4 999 potvrzených případů      5 000–9 999 potvrzených případů      ≥10 000 potvrzených případů
Výskyt potvrzených případů
     50–99 potvrzených případů
     100–499 potvrzených případů
     500–999 potvrzených případů
     1 000–4 999 potvrzených případů
     5 000–9 999 potvrzených případů
     ≥10 000 potvrzených případů
Typ epidemie
Období 31. ledna 2020 – dosud
Virus koronavirus SARS-CoV-2
Nemoc covid-19
Geografie
Země původu ČínaČína Čína
Místo původu Wu-chan
Rozšíření Lombardie; Emilia-Romagna; Benátsko; Marche; Piemont; Toskánsko; Kampánie; Lazio; Ligurie; Furlánsko-Julské Benátsko; Sicílie; Apulie; Umbrie; Abruzzo; Tridentsko-Horní Adiže; Molise; Údolí Aosty; Sardinie; Kalábrie; Basilicata
Následky
Nakažení 263 949 (k 27. srpnu 2020)
Úmrtí 35 463 (k 27. srpnu 2020)
Zotavení 206 554 (k 27. srpnu 2020)
Opatření
  • karanténa pro celou Itálii
  • přerušení přímého leteckého spojení s Čínou
  • přerušení výuky
  • zákaz všech sportovních, kulturních i náboženských akcí
  • pozastavení postradatelné výroby
Logo Wikimedia Commons Multimediální soubory na Wikimedia Commons

Pandemie covidu-19 v Itálii začala 31. ledna, kdy byli dva čínští turisté v Římě pozitivně testováni na virus SARS-CoV-2.[1] První ohnisko nákazy se objevilo v Lombardii 21. února[2] a nákaza se začala velmi rychle šířit.

V době od 19. března do 11. dubna 2020 měla Itálie v celosvětovém srovnání nejvyšší počet obětí (v počtu obětí Itálie překonala Čínu, posléze ji však překonaly USA[pozn. 1])[6][7] a jeden z nejvyšších počtů nakažených (respektive pozitivně testovaných).[8]

K 27. srpnu 2020 bylo v Itálii evidováno 263 949 pozitivně testovaných případů (z toho 21 932 aktuálně nakažených), 206 554 uzdravených a 35 463 mrtvých.[9] Podle různých odhadů však může být počet zemřelých o desítky tisíců vyšší.[5]

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Začátek epidemie[editovat | editovat zdroj]

Na konci roku 2019 se v severní Itálii objevil zvýšený výskyt případů zápalu plic a chřipky, včetně zvýšeného počtu úmrtí lidí s touto diagnózou. Italští vědci proto pojali podezření, že nový typ koronaviru se mohl do Itálie dostat už na přelomu října a listopadu 2019 a začali zpětně zkoumat podezřelá úmrtí z tohoto období.[10][11]

První spolehlivě doložený případ nákazy koronavirem se v Itálii objevil 31. ledna, kdy byli dva čínští turisté v Římě pozitivně testováni na virus SARS-CoV-2.[1]

Mattia − pacient 1[editovat | editovat zdroj]

Podle Massima Galliho, vědce z milánské univerzity a primáře infekčního oddělení, byl prvním prokázaným infikovaným Italem 38letý Mattia (tzv. pacient jedna) z lombardského města Codogno, 50 km jihovýchodně od Milána.[12]

Italský pacient nula se zřejmě nakazil mezi 19. a 22. lednem v Mnichově. Identita pacienta nula je neznámá a pravděpodobně byl bezpříznakový. Koronavirus se podle Galliho začal v Lombardii šířit mezi 25. a 26. lednem.[12]

Mattia byl diagnostikován až 21. února. Tři dny předtím přišel s horečkou do nemocnice v Codognu a byla mu nesprávně diagnostikována běžná chřipka. Byl propuštěn do domácího léčení, ale zatím nakazil pět zdravotníků, jednoho pacienta, svou těhotnou manželku a jeho známého.[13] Mattia dýchá bez pomocí přístojů a byl propuštěn z nemocnice domů.[14]

Další průběh[editovat | editovat zdroj]

Vývoj pandemie koronaviru v Itálii. Legenda: Decessi (zemřelí). Guarigioni (uzdravení). Casi positivi (pozitivní případy). Nuovi casi (nové případy).

V prvním ohnisku nákazy na severu Itálie bylo 21. února potvrzeno 16 infikovaných.[2] Nemocnice byla 22. února izolována, ale později vedení nemocnice všechny zdravotníky povolalo zpět do práce včetně infikovaných. Koronavirus se začal šířit na další pacienty.[15] Bylo potvrzeno 60 infikovaných a první zemřelí.[16]

Epidemie dostala velmi rychlý spád a počty nemocných velmi rychle rostly.[17] Itálie je nejzasaženější evropskou zemí.[18] Od 19. března je Itálie první v absolutním počtu obětí na celém světě.[19] Dne 2. dubna překonal počet nakažených v provincii Milán hranici 10 tisíc případů, což je z absolutního hlediska nejvíce v celé zemi.[20]

Vládní opatření[editovat | editovat zdroj]

Oblasti v karanténě od 8. do 10. března

Premiér Giuseppe Conte vyhlásil 8. března karanténu v Lombardii a 14 provinciích v regionech Emilia-Romagna, Piemont, Benátsko a Marche s platností do 3. dubna.[21] V celé oblasti žije okolo 16 milionů lidí.[22] Od 10. března byla karanténa rozšířena na celou zemi.[23]

Při protiepidemických opatřeních vznikly v některých italských věznicích vzpoury. Ve věznici v Modeně při vzpouře zemřeli 3 vězni.[24] Opatření byla zpřísněna ještě 12. března, kdy byly uzavřeny restaurace a obchody, s výjimkou prodejen potravin a lékáren.[25] Další zpřísnění přišlo v sobotu 21. března. Vláda pozastavila veškerou postradatelnou výrobu a zpřísnila omezení venkovního pohybu.[26]

Kvůli epidemii byl také na neurčito odložen cyklistický závod Giro d'Italia, který měl být zahájen 9. května.[27]

V květnu 2020 italská vláda začala opatrně rozvolňovat bezpečnostní opatření. Důvodem byly mimo jiné obavy, že podniky v nejvíce postiženém turistickém průmyslu a pohostinství se mohou stát obětí lichvářů a mafie, která se zřejmě bude snažit investovat do skomírajících hotelů a restaurací za účelem praní špinavých peněz.[28] Šéf civilní obrany, Angelo Borrelli, kterého na konci ledna italská vláda jmenovala mimořádným komisařem pro boj s koronavirem,[29] varoval italskou veřejnost, že opatření mohou být opět zpřísněna, pokud se objeví signály, že virus je opět na vzestupu. Rovněž starosta Milána, Giuseppe Sala, vydal v této souvislosti veřejnosti „ultimátum“, poté, co média zveřejnila záběry milánského nábřeží, kde se opět shromažďovaly davy zejména mladých lidí bez roušek a bez dodržování bezpečného odstupu.[28]

Dopad na mezinárodní vztahy[editovat | editovat zdroj]

Omezení volného pohybu osob[editovat | editovat zdroj]

Itálie přerušila přímé letecké spojení s Čínou, ale ani to nepomohlo epidemii přibrzdit.[18][30] Naopak evropské země začaly omezovat spojení s Itálií. Jako první zavedlo kontroly na hranicích s Itálií dne 11. března Rakousko, přičemž využilo infrastrukturu z doby evropské migrační krize (2015). Pohyb osob i zboží se omezil pouze na tři hraniční přechody. Do Rakouska mohli z Itálie vstoupit pouze občané Rakouska, osoby s trvalým pobytem a tzv. pendleři (osoby které mezi oběma státy pravidelně cestují kvůli zaměstnání) a lidé s lékařským potvrzením o bezinfekčnosti (ne starším jak 4 dny). Hromadná osobní doprava (vlaky, autobusy, částečně letadla) byla zcela zastavena. Doprava zboží a stejně tak průjezd Rakouskem bez zastávky byly možné bez omezení, docházelo však ke zdržení a kolonám, protože kontroly na hranici narušily plynulost dopravy.[31][32] Následujícího dne omezila vstup osobám z Itálie na své území také Česká republika (jakož i osobám z dalších čtrnácti rizikových států, včetně Rakouska). Italská ministryně dopravy Paola De Micheli podala protest proti těmto „bezdůvodným omezením“ a požádala Evropskou komisi, aby zasáhla proti porušování Schengenské dohody.[33][34] Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové pak skutečně prohlásila, že je pro ni absolutně zásadní zrušit „blokádu“ hranic mezi členskými státy EU, avšak omezení na hranicích, nejen vůči Itálii, ale také mezi sebou navzájem, mezitím zavedly další evropské státy.[35][36]

Zhoršení vztahů s orgány EU i některými členskými státy[editovat | editovat zdroj]

Evropská centrální banka (ECB) dne 12. března zamítla žádosti Itálie o finanční pomoc, která by jí pomohla čelit pandemii. Prezidentka ECB, Christine Lagarde, v této souvislosti prohlásila, že ECB „není od toho, aby zastavovala epidemie“. Italský prezident Sergio Mattarella reagoval slovy, že Itálie očekávala od orgánů EU solidaritu, nikoliv překážky.[37][38] Mnoho Italů nabylo přesvědčení, že Evropská unie (EU) jako celek neprojevila dostatek solidarity s Itálií, která patří mezi nejpostiženější země Evropy.[39][40][41] Na italskou žádost o materiální pomoc zpočátku žádný členský stát nereagoval, Francie a Německo naopak zakázaly vývoz ochranných pomůcek (zejména roušky) ze svých zemí. Čínský červený kříž, naproti tomu, 12. března odeslal do Říma leteckou zásilku 30 tun zdravotnického materiálu, což posléze podnítilo k váhavé reakci a pomoci i některé evropské země (Německo).[42] Zásilky čínského červeného kříže se naopak staly příčinou roztržky mezi Itálií a Českou republikou. Italský list La Repubblica dne 21. března 2020 obvinil českou vládu, že „svévolně zabavila“ roušky určené pro Itálii.[43] Mělo se jednat o část zdravotnického materiálu (101.600 roušek a respirátorů), který česká policie 17. března zabavila ve skladu v Lovosicích (jak se tam zásilka určená pro čínskou menšinu v Itálii ocitla, je dosud předmětem šetření). Zpráva, kterou převzala většina evropských médií, často v takové verzi, že české úřady roušky ukradly,[44] vyvolala velké pobouření na sociálních sítích (více než 400 tisíc komentů na Facebooku and Twitteru[45]). Rovněž italské vyslanectví v Praze se k případu vyjádřilo dvojsmyslně, že šlo o materiál, který byl „ukraden a zabaven českými úřady“.[46] Česká diplomacie případ označila za nedorozumění a české ministerstvo vnitra poslalo do Itálie 110 tisíc roušek a respirátorů jako náhradu.[47][48]

Pomoc Itálii poskytly i další čínské subjekty, například společnost ZTE darovala 2000 roušek městu L'Aquila a společnost Huawei nabídla zdarma provést cloudové propojení italských nemocnic s nemocnicemi v provincii Wuhan pro rychlejší výměnu informací při léčení infekce.[42]

Podle mnoha komentátorů hrozí, že neochota členských států EU a NATO pomoci Itálii ve stavu nouze povede k většímu sblížení Itálie s Čínou, která Itálii poskytla rozsáhlou humanitární pomoc (komentátoři v této souvislosti hovoří o tzv. „rouškové diplomacii“ Číny.[49][50] Pomoc Itálii poskytlo také Rusko.[51]

Pochybnosti o rozsahu epidemie[editovat | editovat zdroj]

Přestože v období od 19. března do 11. dubna 2020 měla Itálie v celosvětovém srovnání oficiálně nejvyšší počet zemřelých s nemocí covid-19 (celkem 19.468 potvrzených obětí ke dni 11. dubna), již počátkem dubna se objevily zprávy, že skutečný počet obětí epidemie může být ještě mnohem vyšší. Analýza statistických dat z provincie Bergamo, kterou provedla firma InTwig, ukázala, že během března 2020 zde na covid-19 zemřelo kolem 4.500 lidí, tedy zhruba dvojnásobek počtu, který tehdy udávalo italské ministerstvo zdravotnictví (2.060).[4] Italský statistický úřad IStat zase uvedl, že celková březnová úmrtnost v samotném městě Bergamo byla 6.238 zemřelých oproti průměrné celkové březnové úmrtnosti v uplynulých letech, která činila 1.180. Tedy v době epidemie zde byla úmrtnost 567,6 % nad dlouhodobým průměrem.[52][53]

V květnu 2020 pak také italský Národní institut sociální péče (Istituto Nazionale della Previdenza Sociale) oznámil, že dosavadní oficiální data nejsou spolehlivá, neboť během března a dubna v Itálii zemřelo celkem o 46.909 lidí více, než je dlouhodobý průměr za stejné měsíce v letech 2015 až 2019. Skutečný počet obětí koronaviru za toto období tak zřejmě byl o 18.971 zemřelých vyšší, než se uvádělo oficiálně (27.938), a tuto domněnku podporuje rovněž skutečnost, že naprostá většina těchto „mrtvých navíc“ (18.412, tedy 97 %) pocházela z epidemií nejvíce zasažených regionů na severu Itálie.[5]

Rozšíření nákazy podle regionů[editovat | editovat zdroj]

Tabulka[editovat | editovat zdroj]

Region Potvrzených případů Zemřelí Uzdravení Testováno
Lombardie 41 007 6 360 9 255 107 398
Emilia-Romagna 13 119 1 443 1 141 52 991
Benátsko 8 358 392 715 94 784
Piemont 8 206 684 254 24 058
Toskánsko 4 122 215 121 27 579
Marche 3 558 386 12 10 431
Ligurie 3 076 377 420 9 100
Tridentsko-Horní Adiže 2 808 193 288 16 087
Lazio 2 706 136 208 27 744
Kampánie 1 759 117 86 11 805
Apulie 1 549 86 31 12 361
Furlánsko-Julské Benátsko 1 480 98 241 13 397
Sicílie 1 460 65 65 13 814
Abruzzo 1 293 88 36 7 730
Umbrie 1 023 31 95 7 685
Sardinie 638 27 29 4 598
Kalábrie 614 25 12 8 485
Údolí Aosty 584 43 2 1 480
Basilicata 202 4 1 1 585
Molise 127 9 18 918
ItálieItálie Itálie 97 689 10 779 13 030 454 030

Tabulka je aktuální k 29 březnu k 17. hodině.[54]

Graf[editovat | editovat zdroj]

Lineární[editovat | editovat zdroj]

Případy koronaviru SARC-CoV-2 v Itáliiz  d  e )
     úmrtí        zotavení        nakažení
Datum
Počet případů
2020-06-01
233 197(+0,08 %)
2020-06-02
233 515(+0,14 %)
2020-06-03
233 836(+0,14 %)
2020-06-04
234 013(+0,08 %)
2020-06-05
234 531(+0,22 %)
2020-06-06
234 801(+0,12 %)
2020-06-07
234 998(+0,08 %)
2020-06-08
235 278(+0,12 %)
2020-06-09
235 561(+0,12 %)
2020-06-10
235 763(+0,09 %)
2020-06-11
236 142(+0,16 %)
2020-06-12
236 305(+0,07 %)
2020-06-13
236 651(+0,15 %)
2020-06-14
236 989(+0,14 %)
2020-06-15
237 290(+0,13 %)
2020-06-16
237 500(+0,09 %)
2020-06-17
237 828(+0,14 %)
2020-06-18
238 159(+0,14 %)
2020-06-19
238 011(-0,06 %)
2020-06-20
238 275(0,11 %)
2020-06-21
238 275(0,09 %)
2020-06-22
238 720(0,09 %)
2020-06-23
238 833(0,05 %)
2020-06-24
239 410(0,24 %)
2020-06-25
239 706(0,12 %)
2020-06-26
239 961(0,11 %)
Údaje pocházejí ze zpráv Ministerstva zdravotnictví a jsou platná vždy k 17 hodině daného dne.
Celková data sloupcového grafu najdete na této stránce.

Logaritmický[editovat | editovat zdroj]

Počet případů (modře) a počet mrtvých (červeně) na logaritmické stupnici.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Výše uvedené pořadí vyplývá z oficiálních statistik. Přesnost údajů z Číny však byla zpochybněna.[3] Na počátku dubna se však objevily pochybnosti také o italských číslech, protože mnoho starých lidí umíralo doma, aniž by u nich někdy proběhl test na přítomnost covidu-19. Pozdější studie vyšší počet nákazy i úmrtí potvrdily.[4][5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Epidemia di COVID-19 del 2020 in Italia na italské Wikipedii.

  1. a b SEVERGNINI, Chiara. Coronavirus, primi due casi in Italia «Sono due cinesi in vacanza a Roma». Corriere della Sera [online]. 31.1.2020 [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (italština) 
  2. a b ANZOLIN, Elisa; AMANTE, Angelo. web.archive.org [online]. Reuters, 21.2.2020 [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. (italština) 
  3. TOMKOVÁ, Helena. Tisíce uren a fronty v pohřebních ústavech ve Wu-chanu. Vzrůstají pochybnosti o čínských statistikách Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/ve-wu-chanu-je-udajne-nakaza-zazehnana-tamni-pohrebni-ustavy-ale-pretekaji-urnami.A200329_154205_ln_zahranici_hetom. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a. s. [cit. 2020-04-04]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. (čeština) 
  4. a b COVID-19: Study suggests Italy death toll much higher. AA.com [online]. Anadolu Agency, 2. 4. 2020 [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c Italy’s Covid-19 death toll ‘could be 19,000 higher than reported. France24.com [online]. France 24, 21. 5. 2020 [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. 
  6. Italy surpasses China in number of coronavirus deaths. CNN [online]. 19. března 2020 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. U.S. surpasses Italy in the total number of confirmed deaths. The New York Times [online]. 11. dubna 2020 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. HOPKINS CSSE, Johns. arcgis.com [online]. [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. (angličtina) 
  9. Ministero della Salute [online]. [online]. 7. července 2020 [cit. 2020-07-08]. Dostupné online. (italština) 
  10. Italian scientists investigate possible earlier emergence of coronavirus. Reuters [online]. Reuters, 26. března 2020 [cit. 2020-04-02]. Dostupné online. 
  11. Did coronavirus spread to Italy LAST YEAR? Scientists investigate high level of 'pneumonia and flu' in Lombardy in late 2019. Daily Mail.com [online]. Associated Newspapers Ltd, 26. března 2020 [cit. 2020-04-02]. Dostupné online. 
  12. a b Pacient nula? Koronavirus se zřejmě do Itálie dostal z Německa, tvrdí překvapivě vědci. Lidovky.cz [online]. 2020-03-12 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. 
  13. KOTTOVÁ, Anna. Mattia po týdnech v nemocnici dýchá sám. Zdravotní stav italského ‚pacienta 1‘ se pozvolna zlepšuje. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-11 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. 
  14. VISETTI, Giampaolo. Il paziente 1. la Repubblica. 20. března 2020, roč. 45, čís. 68, s. 6. ISSN 0390-1076. (italština) 
  15. KUBÁTOVÁ, Eliška. Kolaps zdravotnictví, lékaři nedokážou pomoct všem. Proč se boj s koronavirem v Itálii proměnil v drama?. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-13 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. 
  16. RAVIZZA, Simona. Corriere della Sera [online]. 22.2.2020 [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. (italština) 
  17. COVID-19 Italia - Monitoraggio della situazione [online]. Dipartimento della Protezione Civile [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. (italština) 
  18. a b SCIORILLI BORRELLI, Silvia. Politics goes viral as Italy struggles with outbreak. Politico [online]. 25.2.2020 [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. (angličtina) 
  19. IDNES.CZ, ČTK. Koronavirus má už deset tisíc obětí. V Itálii zemřelo víc lidí než v Číně. Idnes.cz [online]. MAFRA, a. s., 20.3.2020 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. (čeština) 
  20. Ministero della Salute [online]. [cit. 2020-04-02]. Dostupné online. (italština) 
  21. RUBINO, Monica. Coronavirus, il decreto del governo: tutte le misure per la zona arancione e quelle per il resto d'Italia. la Repubblica [online]. GEDI Gruppo Editoriale S.p.A., 8. března 2020 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. ISSN 2499-0817. (italština) 
  22. JÍLKOVÁ, Anna. Karanténa v Itálii. Premiér podepsal dekret, který nařizuje izolaci 16 milionům lidem na severu země. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-08. Dostupné online. 
  23. Itálie kvůli koronaviru zavede karanténu pro celou zemi. Dotkne se desítek milionů lidí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-09 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. 
  24. Nepokoje v italských věznicích. V Modeně jsou tři mrtví, v Pavii sebrali dozorcům klíče. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-09. Dostupné online. 
  25. TŘEČEK, Čeněk. Itálie zpřísnila opatření kvůli koronaviru, zavírá obchody mimo potravin a lékáren. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-11 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. 
  26. ČTK. Itálie kvůli koronaviru pozastaví veškerou postradatelnou výrobu. Novinky.cz [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. (čeština) 
  27. Italské Giro je odloženo. Tradiční cyklistický závod hledá kvůli koronaviru náhradní termín. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-13 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. 
  28. a b Coronavirus: Italy death toll tops 30,000, highest in EU. BBC News [online]. BBC, 8. 5. 2020 [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Chi è Angelo Borrelli, nominato Commissario per l'emergenza coronavirus. SkyTg24 [online]. SKY [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. (italsky) 
  30. Do karantény jde celá Itálie - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. 
  31. Österreich: Drastische Maßnahmen gegen Coronavirus. BR24 [online]. Bayerischer Rundfunk, 12. března 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. (německy) 
  32. Corona-Kontrollen am Brenner. ARD1 [online]. ARD Wien, 12. března 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. (německy) 
  33. Lange Kolonnen durch Corona-Grenzkontrollen in Österreich. Frankfurter Allgemeine Zeitung [online]. 12. března 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. (německy) 
  34. EU-Staaten schotten sich ab. Wiener Zeitung.at [online]. 13. března 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. (německy) 
  35. Hranice schengenského prostoru se podle Macrona uzavřou v úterý v poledne. ČT24 [online]. Česká televize, 16. 3. 2020 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  36. EILMELDUNG: Die EU beschließt, alle Schengen-Grenzen für 30 Tage zu schließen [online]. Schengen visa info, 2020-03-17 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. (německy) 
  37. Italy furious at ECB's Lagarde 'not here to close spreads' comment. Reuters [online]. 13. března 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  38. KERN, Soeren. KORONAVIRUS: Evropská unie v rozkladu. Neviditelný pes [online]. Lidovky.cz, 4. dubny 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  39. Italy criticises EU for being slow to help over coronavirus epidemic. The Guardian. 11 March 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  40. Italy criticizes EU for not responding its call for help, 'only China responded bilaterally'. CGTN News. China Global Television Network, 2020-03-12. Dostupné online. (anglicky) 
  41. Europe fails to help Italy in coronavirus fight. Politico. 2020-03-07. Dostupné online. (anglicky) 
  42. a b FALLON, Theresa. China, Italy, and Coronavirus: Geopolitics and Propaganda. The Diplomat [online]. DIPLOMAT MEDIA INC., 20. března 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  43. Coronavirus, mascherine per l'Italia sequestrate dalla Repubblica Ceca. L'ambasciata italiana: "Praga si è impegnata a inviarci un numero uguale". la Repubblica [online]. 21 března 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. (italsky) 
  44. Czech Republic sends face masks to Italy after China shipment 'stolen'. Yahoo! News [online]. 22. března 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. NARDELLI, Alberto. A short thread on the importance of accuracy & nuance in reporting during the coronavirus crisis. [online]. 23. 3. 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. SEQUESTRO MATERIALE SANITARIO. COMUNICATO STAMPA DELL'AMBASCIATA D'ITALIA [online]. Ambasciata d’Italia a Praga, 22. března 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. (italsky) 
  47. Právník Červinka se stal v Itálii kvůli odhalení zabavených roušek hrdinou. Vůbec ho to netěší. Info.cz [online]. 22. března 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  48. Komu patřily roušky, za které Česko proklíná půlka Evropy. Respekt [online]. 22. března 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  49. The EU Is Abandoning Italy in Its Hour of Need. Foreign Policy. 2020-03-14. Dostupné online. (anglicky) 
  50. Capitals Special Edition – How effective is China’s ‘mask diplomacy’ in Europe?. Euroactiv.com [online]. EURACTIV Network, 26. března 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. Putin nařídil armádě poskytnout Itálii pomoc v boji s koronavirem. Do země pošle osm týmů lékařů. Lidovky.cz [online]. 2020-03-22. Dostupné online. 
  52. Coronavirus: Can you compare the UK with Italy?. BBC News [online]. BBC, 7. května 2020 [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. Impatto dell’epidemia COVID-19 sulla mortalità totale della popolazione residente primo trimestre 2020 [online]. Istituto Nazionale di Statistica, 4. 5. 2020 [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. (italsky) 
  54. Ministero della Salute [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. (italština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]