Michael Joseph Ryan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Michael Joseph Ryan
Narození 1965 (54–55 let)
Sligo
Bydliště Sligo
Ženeva
Charlestown
Galway
Alma mater Irská národní univerzita, Galway
University College Dublin
Health Protection Agency
Zaměstnavatel Světová zdravotnická organizace
Manžel(ka) Máire A. Connolly
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Michael Joseph Ryan (* 1965 Sligo) je bývalý traumatologický chirurg, v současnosti epidemiolog se specializací na infekční choroby a veřejné zdraví, pocházející z Irska. Je výkonným ředitelem programu naléhavých případů zdravotnické nouze ve Světové zdravotnické organizaci (WHO), kde vede tým, zodpovědný za mezinárodní opatření k zamezení šíření viru COVID-19 a léčbu onemocnění tímto virem. I v minulosti pracoval v řadě vedoucích pozic a řídil týmy odpovědné za rychlou reakci na prudce se šířící infekční choroby, jako jsou bacilární úplavice, cholera, krymžsko-konžská krvácivá horečka, ebola, Marburský virus, spalničky, meningitida, neústupná horečka, horečka Rift Valley a SARS.

Život[editovat | editovat zdroj]

Michael Ryan pochází z městečka Curry, v County Sligo v Irsku. Vyrůstal však ve městě Charlestown v County Mayo. Je otec byl námořníkem v obchodním loďstvu.

M. Ryan studoval lékařství na National University of Ireland v Galway. Ve Skotsku se dále vzdělával v ortopedii. Je nositelem akademického titulu Master of Public Health z University College v Dublinu. Poté získal specializační vzdělání v oborech zábrany šíření infekčních chorob, veřejného zdravotnictví a infekčních chorob v Agentuře ochrany zdraví v Londýně. Také je absolventem Evropského programu intervenční epidemiologie (EPIET).

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Počátky kariéry[editovat | editovat zdroj]

V roce 1990 se M. Ryan přestěhoval do Iráku se svou přítelkyní, pozdější manželkou, kde školil tamní lékaře. Krátce po jeho příjezdu vypukla irácká invaze Kuvajtu, která přerušila jeho práci a byli spolu s manželkou donuceni pracovat v zajetí jako lékaři, často ve značně obtížných podmínkách. Jednoho dne vojenský konvoj vytlačil jeho vozidlo z vozovky a tato havárie mu rozdrtila několi obratlů. Nakonec mu bylo i s manželkou dovoleno opustit Irák právě kvůli jejich zraněním. Vážné poranění zad mu však zabránilo v pokračování chirurgické kariéry a proto se začal zabývat tématy veřejného zdraví a infekčních chorob.

M. Ryan také spolupracoval s Nadací Billa a Melindy Gatesových v jejich úsilí o vymýcení infekčních chorob v Africe.

Kariéra ve Světové zdravotnické organizaci (WHO)[editovat | editovat zdroj]

V roce 1996 začal M. Ryan pracovat ve WHO v novém oddělení, které se pod vedením experta na infekční choroby, Davida L. Heymanna, zaměřilo na epidemiologii a infekční choroby. Stal se členem týmu rozšířeného programu imunizace (anglicky Expanded Program on Immunization -- EPI), který implementoval dohled nad imunizací na obrnu, která je nyní vymýcena. V tomto týmu M. Ryan vyvinul směrnice pro reakci na epidemie spalniček.

V letech 2000-2003 byl M. Ryan koordinátorem pro epidemické reakce ve WHO. V roce 2001 řídil v Ugandě tým mezinárodních expertů při potlačení epidemie eboly. Zároveň se pohyboval v konflitních oblastech, jako je Demokratická republika Kongo, kde pracovníci zahraničních agentur byli často napadáni i vražděni. V roce 2003 pracoval jako koordinátor v průběhu epidemie SARS.

Mezi lety 2005 a 2011 byl Ryan ve WHO ředitelem skupiny Global Alert and Response Operations. V této době se zabýval rozvojem Strategického zdravotnického operačního centra a systému řízení událostí. Pracoval i na implementaci Mezinárodních zdravotnických regulací (angl. International Health Regulations – IHR), zaměřujících se mimo jiné na řízení urgentní reakce na infekční choroby, patogeny a epidemie.

V roce 2011 Ryan od WHO odešel a vrátil se do Irska na Galway, aby se věnoval práci na Globální iniciativě vymýcení obrny (angl. Global Polio Eradication Initiative – GPEI) v Pákistánu, Afghánistánu a na Středním východě, kde pracoval až do roku 2017, kdy se vrátil do WHO.

V začátcích krize šíření eboly byl Ryan praktickým epidemiologem, koordinátorem, organizátorem a vedoucím operací ve většině propukajících ohnisek šíření eboly v Africe. V letech 2014 – 2015 byl seniorním poradcem mise OSN pro urgentní reakci proti ebole (angl. UN Mission for Ebola Emergency Response – UNMEER) v západní Africe. Pracoval v polních podmínkách v Guinei, Libérii a v Siera Leone.

Od roku 2013 do 2017 pracoval na Středním východě jako seniorní poradce při výše zmíněném WHO programu GPEI. Cílem programu bylo vymýcení obrny v Pákistánu a Afghánistánu. Ryan koordinoval operační a technickou podporu aktivit urgentní reakce proti výskytu obrny v celém regionu, který zahrnoval i Sýrii a Irák. V roce 2014, generální ředitelka Margaret Chan jmenovala Ryana členem poradní skupiny WHO pro reakci na výskyt eboly, jejímiž spoluřediteli byli Sam Zaramba a David L. Heymann. V této době pracoval Ryan v Islamabádu v Pákistánu v Národním centru nouzových operací (angl. National Emergency Operations Centre – NEOC), kde byl styčným důstojníkem při vládě Pákistánu.

V letech 2017 – 2019 byl Ryan zástupcem generálního ředitele pro přípravu urgentních reakcí v Programu zdravotnických nouzových reakcí WHO (angl. Health Emergencies Programme). V roce 2019 byl jedním z vedoucích činitelů skupiny, která připravila Report o stavu globální připravenosti pro Radu dohledu nad globální připraveností (angl. Global Preparedness Monitoring Board – GPMB).

V roce 2019 nahradil Ryan Petera Salama v roli výkonného ředitele Programu zdravotnických nouzových situací WHO.

Pravidelnou součástí Ryanovy práce ve WHO jsou tiskové konference WHO na téma pandemie COVID-19 v letech 2019 – 2020. Ryan často odpovídá na otázky ohledně strategií boje s pandemií COVID-19 a hledání vakcíny. Na základě svých zkušeností s ebolou v Demokratické republice Kongo Ryan konstatoval, že zatímco dodržování fyzického odstupu, karantén pro nakažené a omezení dopravy a pohybu lidí zastaví šíření viru COVID-19, k vymýcení viru budou nutné rozsáhlé intervence v oblasti veřejného zdraví, zaměřené na zamezení šíření: dohled nad dodržováním opatření v rámci komunit, trasování kontaktů, izolace a karantéy.

Kromě svých aktivit ve WHO pracoval Ryan jako profesor mezinárodního zdraví na University College v Dublinu. Přednášel lékařství i veřejné zdravotnictví v bakalářských i doktorských programech výuky.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

M. Ryan potkal svou manželku, Máire Connolly, na lékařské fakultě v Galway. Vzali se roku 1997. Máire Connolly je lékařka a autorka odborné literatury. Specializuje se na infekční choroby a také pracovala ve WHO. Je profesorkou v oboru infekčních chorob a bezpečnosti ve zdravotnictví na National University of Ireland v Galway. Mají spolu s M. Ryanem tři děti.

M. Ryan v současnosti pracuje v Ženevě ve Švýcarsku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael J. Ryan (doctor) na anglické Wikipedii.