Chlorochin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chlorochin
Schéma chemické struktury
Název (INN) chlorochin
Název podle IUPAC N4-(7-chlorchinolin-4-yl)-N1,N1-diethylpentan-1,4-diamin
Další názvy Aralen, angl. chloroquine
Kódy
Číslo CAS 54-05-7
Klasifikace ATC P01BA01
ChEMBL ID CHEMBL76
ChemSpider ID 2618
PubChem 2719
Chemie
Sumární vzorec C18H26ClN3
SMILES CCN(CC)CCCC(C)NC1=C2C=CC(=CC2=NC=C1)Cl
InChI 1S/C18H26ClN3/c1-4-22(5-2)12-6-7-14(3)21-17-10-11-20-18-13-15(19)8-9-16(17)18/h8-11,13-14H,4-7,12H2,1-3H3,(H,20,21)
Molární hmotnost 319,872 g/mol
Farmakologie
Indikace systémová sklerodermie, amébní úplavice, revmatoidní artritida, Plasmodium falciparum malaria, pemphigus a malárie
Cesty podání ústní podání
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorochin (též pod obchodním názvem Aralen) je široce používané chinolinové léčivo, jehož účinek je podobný chininu. Používá se především jako antimalarikum – po podání se tato látka koncentruje v tělech původců malárie a blokuje jejich metabolické pochody.[1] Byl vyvinut během amerického programu hledajícího antimalarika za druhé světové války.[2] Experimentuje se také s jeho využitím na léčbu COVID-19.[3]

Užití[editovat | editovat zdroj]

Používá se především jako profylaktická látka s nízkou toxicitou pro pacienta a dlouhým poločasem v krevní plazmě. Je tedy vhodná pro prevenci nakažení malárií u jedinců, u nichž hrozí zvýšené riziko. Goodman & Gilman udává, že je s profylaxí vhodné začít 1–2 týdny před cestou do malarických regionů a užívat každý týden během pobytu v oblasti a následně čtyři týdny po opuštění těchto rizikových oblastí. Chlorochin není účinný proti chronickým či jaterním stádiím malárie – účinkuje jen na asexuální krevní stadia. Proti léčivu však vzniká snadno rezistence a v oblastech, kde se vyskytuje rezistentní malárie (kterých je dnes většina), se nasazení chlorochinu zpravidla vůbec nedoporučuje. Do velké míry byl nahrazen moderními antimalariky.[2]

Látka má dnes význam i v léčbě amébiózy jater (amébického abscesu) a v terapii revmatických chorob (patří mezi skupinu léků DMARDs – disease-modifying antirheumatic drugs).[4]

Mechanismus účinku[editovat | editovat zdroj]

Bylo formulováno několik hypotéz ohledně fungování chlorochinu jako antimalarika. Podle převažujícího názoru brání účinné detoxikaci hemu, který vzniká v těle krevních stádií původců malárie (plasmodií) při trávení hemoglobinu. Chlorochin jako bazická látka se totiž usazuje v kyselých organelách, kde k trávení hemoglobinu dochází. Nestrávený hem se hromadí v buňkách plasmodií, oxidativně poškozuje membrány, trávicí enzymy a další významné molekuly. Podobně asi účinkuje i chinin, amodiachin, meflochin a další analogické látky, které se k léčbě a profylaci malárie používají.[2]

Virové infekce[editovat | editovat zdroj]

Chlorochin patrně inhibuje pH-dependentní fázi replikace různých virů včetně Flaviviridae, Coronaviridae a Retroviridae. Jedním z jeho účinků je alkalizace fagolysosomu, který brání fůzi viru s membránou a rozpuštění virové kapsidy, které probíhají při nízkém pH.[5] V klinických studiích bylo nejdůkladněji zkoumáno jeho působení na replikaci HIV. Chlorochin má kromě toho imunomodulační účinky a tlumí produkci a uvolňování TNF-α (Tumor necrosis factor) a interleukinu 6, které způsobují horečnaté komplikace různých virových onemocnění.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1. 
  2. a b c BRUNTON, Laurence L. Goodman and Gilman's The Pharmacologic Basis of Therapeutics. 12. vyd. [s.l.]: The McGraw-Hill Companies, 2011. ISBN 978-0-07-162442-8. 
  3. CORTEGIANI, Andrea; INGOGLIA, Giulia; IPPOLITO, Mariachiara. A systematic review on the efficacy and safety of chloroquine for the treatment of COVID-19. Journal of Critical Care. 2020-03, s. S0883944120303907. Dostupné online [cit. 2020-03-20]. DOI:10.1016/j.jcrc.2020.03.005. (anglicky) 
  4. Gale Encyclopedia of Medicine. Příprava vydání Fundukian, LJ.. 4. vyd. [s.l.]: Gale, 2011. ISBN 978-1-4144-8646-8. 
  5. Colson P et al., Chloroquine for the 2019 novel coronavirus SARS-CoV-2, International Journal of Antimicrobial Agents, Volume 55, Issue 3, March 2020
  6. Savarino et al., Effects of chloroquine on viral infections: an old drug against today's diseases, The Lancet Infectious Diseases, Volume 3, Issue 11, November 2003, Pages 722-727