Velegeziti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velegeziti
Slovanské kmeny na Balkáně kolem roku 700
Slovanské kmeny na Balkáně kolem roku 700
Jazyk(y)
praslovanština
Náboženství
staroslovanské

Velegeziti (starořecky Βελεγεζίται, Belegezitai) byl jihoslovanský kmen, který žil v v raném středověku v oblasti Thesálie.[1] Jsou jedním ze slovanských kmenů uvedených v Zázracích svatého Demetria.[2][3]

Osídlení[editovat | editovat zdroj]

Podle Zázraků svatého Demetria se usadili v okolí Demetriady a Fthiotských Théb na severním pobřeží Pagasitického zálivu.[4] Stejná oblast se v chrysobuli z roku 1198 udělující privilegia Benátské republice a ve smlouvě Partitio Romaniae z roku 1204 stále nazývala Velechatovia (starořecky Βελεχατουΐα) nebo Velechativa. V té době tvořila císařskou episkepsi (fiskální okres).[5] Pozdější pojmenování „země Levachatů“ ze 13. a 14. století (starořecky γῆ τῶν Λεβαχάτων) a název vesnice Levache (Λεβάχη), obojí na katastru kláštera Lykousada, byly také pravděpodobně odvozeny ze stejné lokality.[5]

Oblast Belzetia, která se také nacházela v Řecku a je kolem roku 799 zmiňována jako území pod vládou archonta Akamera, s největší pravděpodobností nepochází od Velegezitů, ale spíše od příbuzného slovanského kmene Berzitů. [5]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Bronzové figurky z pokladu objeveného ve vesnici Velestino v Thesálii ve 20. letech 20. století a pocházející již ze 7. století našeho letopočtu. Nálezy jsou spojovány se slovanským kmenem Velegezitů.

Poté, co se kmen usadil v oblasti Thesálie, nasměroval v letech 670–80 své ekonomické aktivity k obchodu s byzantským městem Soluní.[6] Když bylo město koncem 7. století obléháno Sagudaty, Draguvity a dalšími kmeny, vůdci Velegezitů naopak poskytli obleženému obyvatelstvu zásoby.[7] Ve stejném období spolu s dalšími kmeny pomocí ozbrojených monoxylů drancovali pobřeží Thesálie.[8] Jedním z vůdců kmene na konci 7. století byl Tihomir, jehož jméno bylo nalezeno na artefaktech ze stejného období.[9] Náboženské stavby budované v Thesálii od 8. století po taženích byzantského císaře Nikefora I. proti Slovanům v této oblasti měly podporovat christianizaci kmene.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Belegezites na anglické Wikipedii.

  1. ↑ History of Humanity 1996, s. 252.
  2. ↑ Curta 2006, s. 72.
  3. ↑ Curta 2001, s. 108.
  4. ↑ Koder, Hild, Hunger 1976, s. 56.
  5. ↑ a b c Koder, Hild, Hunger 1976, s. 133.
  6. ↑ Vrionis 1978.
  7. ↑ Stathakopoulos 2004, s. 356.
  8. ↑ Havlíková 1991, s. 96.
  9. ↑ Revue numismatique 2002, s. 442.
  10. ↑ Sborník prací: Řada uměnovědná 1967, s. 30.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • In: History of Humanity: From the seventh century B.C. to the seventh century A.D.. Paris: UNESCO, 1996. Dostupné online. ISBN 978-92-3-102812-0. Svazek V. (anglicky)
  • Revue numismatique. Blois: Société d'Édition les "Belles Lettres", 2002, čís. 152. Dostupné online [cit. 2011-02-05]. (francouzsky) 
  • In: Sborník prací: Řada uměnovědná (F). Brno: Universita J.E. Purkyně, 1967. Dostupné online. Svazek 11–15. (anglicky)
  • CURTA, Florin. The Making of the Slavs: History and Archaeology of the Lower Danube Region, c. 500–700. Svazek 52. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 463 s. (Cambridge Studies in Medieval Life and Thought: Fourth Series). Dostupné online. ISBN 978-1139428880. (anglicky) 
  • CURTA, Florin. Southeastern Europe in the Middle Ages, 500–1250. 1. vyd. [s.l.]: Cambridge University Press, 2006. 528 s. (Cambridge Medieval Textbooks). Dostupné online. ISBN 978-0521894524. (anglicky) 
  • HAVLÍKOVÁ, Lubomíra. Slavic Ships in 5th–12th Centuries Byzantine Historiography. Byzantinoslavica: Revue internationale des études byzantines. Praha: Academia, 1991, svazek 52. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Velegeziti na Wikimedia Commons
  • KODER, Johannes; HILD, Friedrich; HUNGER, Herbert. Tabula Imperii Byzantini, Band 1: Hellas und Thessalia. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 1976. 156 s. ISBN 978-3-7001-0182-6. (německy) 
  • STATHAKOPOULOS, Dionysios Ch. Famine and pestilence in the late Roman and early Byzantine empire: a systematic survey of subsistence crises and epidemics. [s.l.]: Ashgate Publishing, 2004. 417 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7546-3021-0. (anglicky) 
  • VRIONIS, Speros. The "Past" in medieval and modern Greek culture. [s.l.]: Undena Publications, 1978. 256 s. Dostupné online. ISBN 978-0-89003-026-4. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Velegeziti&oldid=23630567“