Zázraky svatého Demetria

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zázraky svatého Demetria
Folio Zázraků rukopis z roku 797, Vaticanus graecus
Folio Zázraků
rukopis z roku 797, Vaticanus graecus
Žánrmiracula
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zázraky svatého Demetria (latinsky Miracula sancti Demetrii) je sbírka homilií pocházející ze 7. století, psaná středověkou řečtinou a popisující zázraky, které vykonal svatý Demetrios, patron města Soluně. Jde o ojedinělé dílo významné pro dějiny Soluně a Balkánu vůbec, zejména pokud se týkají nájezdů slovanských kmenů v pozdním 6. a 7. století, které jsou jinak soudobými prameny opomíjeny.

Datování a obsah[editovat | editovat zdroj]

Zázraky se skládají ze dvou knih. První byla sepsána soluňským arcibiskupem Janem někdy mezi léty 610? a 620?, druhá byla sestavena v 80. letech 6. století.[1] První kniha vyjmenovává patnáct příhod včetně propuknutí moru, většina z nich se odehrála za episkopátu Janova předchůdce Eusebia, kdy svatý Demetrios vyjednával jménem Soluně při obléhání města Sklavíny a Avary. Tyto příhody byly napsány ve formě homilií nebo kázání, aby mohly být obyvatelům Soluně veřejně předčítány a aby demonstrovaly aktivní přítomnost světce při přímluvách za ně. [2]

Mozaika ze 7. století v chrámu Hagios Demetrios v Soluni, zobrazující světce stojícího mezi arcibiskupem (bývá ztotožňován s Janem) vlevo a soluňským stratégem vpravo

Druhá kniha se od první stylem značně odlišuje a blíží se skutečnému historickému líčení, přičemž neznámý autor byl buď očitým svědkem, nebo používal psané anály či jiná očitá svědectví o událostech, které popisoval, tedy slovanskou invazi a osídlení Balkánu, včetně série obléhání Soluně Slovany a Avary, která vyvrcholila velkým slovanským útokem v roce 677.? Zatímco v první knize vykreslil arcibiskup Jan Slovany jako běžné barbary, neznámý autor druhé knihy byl s nimi a jejich kmenovými skupinami mnohem lépe obeznámen. Uvádí několik slovanských kmenů, které se usadily v okolí města, a nazývá je „naši sousedé“. Vzhledem ke změně stylu a zaměření se v následujících stoletích stala druhá kniha u opisovačů mnohem méně oblíbenější než první a dochovala se pouze v jediném rukopisu.[3][4]

Zázraky jsou zvláště cenné jako historický pramen. Jak zdůraznil významný znalec středověkého Balkánu, britský historik Dimitrij Obolenskij: „...v žádném jiném současném díle nenajdeme tolik přesných informací z první ruky o vojenské organizaci a topografii Soluně během jednoho z nejdramatičtějších století její historie; o metodách válčení a technikách obléhání ve válkách na Balkáně té doby; o strategii a taktice barbarů přicházejících ze severu, kteří se v postupných vlnách na jih valili údolími řek a přes horské průsmyky, snažili se v šestém a sedmém století zachytit na pobřeží teplého Egejského moře a zmocnit se jeho impozantní metropole, která jim ze sevření vždy unikla. A může existovat jen málo dokumentů pocházejících ze středověkého křesťanského světa, v nichž je tak živě a působivě vyjádřena víra občanů sužovaného města, že stojí pod nadpřirozenou ochranou nebeského patrona.“[5]

V druhé knize se také zachovaly informace o druhé bazilice zasvěcené svatému Demetriovi ještě před jejím zničením požárem v roce 629 nebo 634. Několik dochovaných částí baziliky, zejména mozaiky, bylo při přestavbě chrámu znovu použito. Dimitrij Obolenskij se domníval, že jedna z mozaik zobrazuje arcibiskupa Jana, autora první knihy Zázraků.[6]

Vydání[editovat | editovat zdroj]

Hlavním kritickým vydáním je dvousvazková edice Paula Lemerleho Les plus anciens recueils des miracles de saint Démétrius et la pénétration des Slaves dans les Balkans.[7]

Odraz v literatuře[editovat | editovat zdroj]

Americký spisovatel Harry Turtledove, který studoval byzantskou historii, vydal v roce 1997 fantasy román Thessalonica, který byl Zázraky svatého Demetria inspirován. Román je založen na předpokladu, že popsané zázraky se skutečně staly a že se svatý Demetrios, stejně jako četné další bytosti křesťanské i klasické řecké a slovanské mytologie, objevil a zúčastnil obléhání Soluně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miracles of Saint Demetrius na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Obolensky 1994, s. 284.
  2. ↑ Curta 2001, s. 52–54.
  3. ↑ Curta 2001, s. 61–62.
  4. ↑ Obolensky 1994, s. 285.
  5. ↑ Obolensky 1994, s. 284–285.
  6. ↑ Obolensky 1994, s. 285–286.
  7. ↑ Lemerle 1979–1981.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARIŠIĆ, Franjo. Čuda Dimitrija Solunskog kao istoriski izvori. Beograd: Srpska akademija nauka, 1953. 157 s. (srbsky) 
  • БУРМОВ, Александър. Славянските нападения срещу Солун в "Чудесата на св. Димитър" и тяхната хронология. Годишник на Философско-историческия факултет на Софийски университет. 1952, svazek II, s. 167–215. (bulharsky) 
  • CURTA, Florin. The Making of the Slavs: History and Archaeology of the Lower Danube Region, c. 500–700. Svazek 52. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 463 s. (Cambridge Studies in Medieval Life and Thought: Fourth Series). Dostupné online. ISBN 978-1139428880. (anglicky) 
  • FRENDO, Joseph David. The Miracles of St. Demetrius and the Capture of Thessaloniki. Byzantinoslavica: Revue internationale des études byzantines. Praha: Slovanský ústav AV ČR, 1997, roč. 58, čís. 2, s. 205–224. (anglicky) 
  • LEMERLE, Paul. La composition et la chronologie des deux premiers livres des Miracula S. Demetrii. Byzantinische Zeitschrift. 1953, čís. 46, s. 349–361. DOI 10.1515/byzs.1953.46.1.349. (francouzsky) 
  • LEMERLE, Paul. Les plus anciens recueils des miracles de saint Démétrius et la pénétration des Slaves dans les Balkans I, II. Paris: Éditions du Centre National de la Recherche Scientifique, 1979–1981. 268, 262 s. (Le Monde byzantin). ISBN 978-2222024330. (francouzsky) 
  • OBOLENSKY, Dimitri. Byzantium and the Slavs. [s.l.]: St. Vladimir's Seminary Press, 1994. 323 s. Dostupné online. ISBN 978-0881410082. (anglicky) 
  • OBOLENSKY, Dimitri. The Cult of St. Demetrios of Thessaloniki in the History of Byzantine-Slav Relations. Balkan Studies. 1974, roč. 15, čís. 1, s. 3–20. (anglicky) 
  • PHILIPPIDIS-BRAAT, Anne. L'enkómion de saint Démétrius par Jean de Thessalonique. Travaux et mémoires. 1981, čís. 8, s. 397–414. (francouzsky) 
  • SPECK, Paul. Varia IV. Bonn: S. Kotzabassi & P. Speck, 1993. 255–532 s. (Poikila Byzantina; sv. 12). Kapitola De miraculis Sancti Demetrii, qui Thessalonicam profugus venit, oder: Ketzerisches zu den Wundergeschichten des Heiligen Demetrios und zu seiner Basilika in Thessalonike. (německy) 
  • SPECK, Paul. Varia V. Bonn: T. Pratsch, 1994. (Poikila Byzantina; sv. 13). Kapitola Nochmals zu den Miracula Sancti Demetrii: Die Version des Anastasius Bibliothecarius, s. 317–429. (německy) 
  • TĂPKOVA-ZAIMOVA, Vasilka. La tradition écrite des Miracula saint Demetrii: Plotin après Jean. Byzantinobulgarica. 1970, čís. 3, s. 119–123. (francouzsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zázraky_svatého_Demetria&oldid=23630063“