Toše Proeski

Toše Proeski
Toše Proeski
	Toše Proeski (5. října 2007)
Rodné jméno	Тодор Проески
Narození	25. ledna 1981; Prilep
Úmrtí	16. října 2007 (ve věku 26 let); Nova Gradiška
Příčina úmrtí	silniční dopravní nehoda
Alma mater	Music School "Toše Proeski"
Povolání	písničkář, autor písní, zpěvák, hudební skladatel a nahrávající umělec
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Todor „Toše“ Proeski, makedonsky Тодор "Тоше" Проески (25. leden 1981, Prilep – 16. říjen 2007, Nova Gradiška) byl severomakedonský zpěvák a hudební skladatel arumunského původu. Zahynul při autohavárii v Chorvatsku, v 26 letech.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Zpíval makedonsky, ale nazpíval písně i v srbštině, srbochorvatštině, slovinštině, bosenštině, italštině a angličtině. Byl populární na celém Balkáně a také v Turecku. V Makedonii se na první místo singlové hitparády dostal třináctkrát, v Srbsku desetkrát, v Bosně a Hercegovině devětkrát, v Chorvatsku osmkrát, v Turecku šestkrát. Písně Igri Bez Granici, The Hardest Thing a Jos uvijek sanjam da smo zajedno dobyly čelo hitparády ve všech jmenovaných zemích. Roku 2004 reprezentoval Makedonii v soutěži Eurovision Song Contest v Istanbulu. S písní Life (anglickou verzí makedonského songu Angel Si Ti) skončil čtrnáctý.

Roku 2004 se stal regionálním ambasadorem UNICEF.

Spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Spolupracoval s hudebním skladatelem a textařem Grigorem Koprovem, který mu napsal některé z jeho největších hitů. Željko Joksimović mu v roce 2003 napsal píseň Čija Si, s níž poté zvítězil v srbské soutěži Beovizija 2003. Roku 2000 nazpíval duet s Karolinou Gočevou, roku 2004 se slovinskou zpěvačkou Anjou Rupelovou, roku 2007 s italskou hvězdou Giannou Nannini. Pěveckou techniku si zdokonaloval mj. u Williama Rileyho v New Yorku. Byl i autorem hudby, sám pro sebe napsal hity jako Ima Li Dan Za Nas, Slusaš Li, Malečka či Polsko Cveḱe. Napsal též píseň Muza pro Martina Vučiće.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

16. října 2007 havaroval vůz, který ho vezl, na dálnici mezi Záhřebem a Lipovacem, nedaleko města Nova Gradiška. V době havárie Proeski spal a byl dle všeho na místě mrtvý. Pro Severní Makedonii to byl šok, severomakedonský parlament kvůli zprávě o jeho smrti dokonce přerušil zasedání. V Severní Makedonii mu jako zřejmě nejpopulárnějšímu severomakedonskému umělci všech dob vypravili státní pohřeb, jehož se zúčastnili nejvyšší představitelé země. Severomakedonská vláda po jeho smrti dokonce vyhlásila den státního smutku a vlajky v celé zemi byly staženy na půl žerdi.^[1]