Tomislav Nikolić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tomislav Nikolić
Томислав Николић
Tomislav Nikolić, official portrait.jpg
Prezident Srbska
Ve funkci:
31. května 2012 – 31. května 2017
PředchůdceSlavica Djukićová Dejanovićová (zastupující)
NástupceAleksandar Vučić
Předseda Národního shromáždění
Ve funkci:
6. května 2007 – 13. května 2007
PředchůdcePredrag Marković
NástupceMilutin Mrkonjić (zastupující)
Poslanec Národního shromáždění
Ve funkci:
1992 – 2012
Stranická příslušnost
ČlenstvíSrbská pokroková strana
(2008-2012)
Srbská radikální strana
(1991–2008)

Narození15. února 1952 (69 let)
Kragujevac, JugoslávieJugoslávie Jugoslávie
ChoťDragica Ninkovićová
Děti2
Zaměstnánípolitik
Náboženstvísrbská pravoslavná církev
OceněníŘád přátelství mezi národy (2017)
velkokříž Řádu prince Jindřicha
Řád přátelství 1. třídy
čestná palná zbraň
Národní řád za zásluhy
… více na Wikidatech
CommonsTomislav Nikolić
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomislav Nikolić, srbsky Томислав Николић (* 15. února 1952 Kragujevac[1]) je srbský politik, bývalý předseda Srbské pokrokové strany a v letech 20122017 prezident Srbska, poté co v květnu 2012 vyhrál druhé kolo prezidentských voleb. Úřadu se ujal 11. června téhož roku, prezidentský slib složil 31. května.[2] 31. května 2017 mu skončilo volební období, ve funkci byl nahrazen Aleksandarem Vučićem.

Studia[editovat | editovat zdroj]

Nikolić studoval v Kragujevaci střední školu technického směru. V Novém Sadu studoval na univerzitě - fakultu ekonomickou a inženýrského managementu.[1]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Radikální strana[editovat | editovat zdroj]

V politice se začal angažovat na počátku 90. let[1]. Byl aktivním členem lidové radikální strany, která se později sloučila na základě právě Nikolićovy iniciativy - s některými dalšími politickými organizacemi. Vzniklý subjekt nesl název Srbská radikální strana[1]. V této straně zastával Nikolić několikrát pozici zástupce předsedy.[1] Od roku 1992 byl opakovaně poslancem skupštiny.[1]

Během vlády Slobodana Miloševiće byl tři měsíce vězněn (odsouzen v roce 1995)[1], ale v březnu 1998 se stal místopředsedou srbské vlády a ke konci roku 1999 místopředsedou vlády Svazové republiky Jugoslávie.[1]

V roce 2000 se umístil v srbských prezidentských volbách na třetím místě za Vojislavem Koštunicou a Slobodanem Miloševićem. V srbských prezidentských volbách v roce 2004 zvítězil sice hned v prvním kole, ale v druhém jej porazil tehdejší srbský prezident Boris Tadić.[1]

V parlamentních volbách v roce 2007 dovedl Srbskou radikální stranu k vítězství a zisku 28,59% hlasů. Po volbách byl krátce předsedou parlamentu, funkce se ale po ustanovení vládní koalice vzdal. V prezidentských volbách v roce 2008 postoupil do druhého kola prezidentských voleb jako vítěz kola prvního opět spolu s Borisem Tadićem. Ve druhém kole byl ale poražen, získal 48,1 % hlasů.

Srbská pokroková strana[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 rezignoval na zastupujícího předsedu Srbské radikální strany. Neshodl se s většinou členů na myšlence, zdali mají radikálové podpořit dokument o přibližování Srbska k Evropské unii, či nikoliv; zatímco Vojislav Šešelj a další klíčové osobnosti strany byli proti, Nikolić tuto aktivitu podporoval. O něco později zformoval vlastní stranu s názvem Srbská pokroková strana, která stojí na pozicích mezi politickým středem a radikály[zdroj?]. V říjnu 2008 se konal ustavující sjezd této strany, které se Nikolić stal také předsedou.

V roce 2011 podnikl hladovku na protest proti politice prezidenta Borise Tadiće a na podporu předčasných voleb. Oznámil, že dokud nebudou volby vypsány, bude jeho hladovka trvat,[3] avšak po zhoršení zdravotního stavu a prosbě patriarchy srbské pravoslavné církve Irineje ji ukončil.[4] Stál také i v čele řady dalších protestů, které podporovaly stejný cíl. Inicioval např. protest před budovou skupštiny v Bělehradě na začátku dubna 2011, která se mediálně proslavila především tím, že vyzval účastníky, aby se dobře připravili na studené počasí.[5]

Prezident Srbska[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 se účastnil prezidentských voleb, které se konaly nedlouho poté, co dosavadní prezident abdikoval. V nich postoupil do druhého kola, kde se střetl s dosavadním prezidentem Borisem Tadićem.[6][7] V druhém kole těchto voleb zvítězil a v červnu 2012 se tak stane srbským prezidentem.[8]

Jeho vítězství bylo médii vnímáno jako politické zemětřesení a nečekaný zvrat. V některých zemích v regionu (např. v Chorvatsku, či Bosně a Hercegovině se rozšířily obavy, že by dosavadní kurz regionální politiky Srbska mohl být pod Nikolićovým vedením změněn. Politici ze zahraničí, především Evropské unie, označili Nikoliće za "nacionalistu", či "bývalého nacionalistu" a Srbsko s ním jako zemi na křižovatce.

Po svém zvolení do úřadu prezidenta Nikolić ve snaze stát se hlavou státu "všech občanů" rezignoval na post předsedy pokrokářů.[9] Jedním z jeho prvních kroků v úřadě prezidenta bude pověření pokrokové strany sestavit vládu. Svojí plánovanou politiku Srbska jako mostu mezi východem (Ruskem) a západem (Evropskou unií) začal symbolicky svoji první zahraniční cestou, která směřovala do Moskvy.[10] V roce 2017 vyhrál prezidentské volby dosavadní srbský premiér Aleksandar Vučić, Nikolić mu předal úřad 31. května.[11][12]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i Biografie Tomislava Nikoliće na stránkách Novosti.rs (srbsky)
  2. Článek na stránkách deníku Dnevnik.rs
  3. Zpráva o protestech Nikoliće na stránkách deníku B92.net (srbsky)
  4. Zpráva o ukončení hladovky na portálu srbské státní televize RTS (srbsky)
  5. Článek na stránkáck kurir-info.rs (srbsky)[nedostupný zdroj]
  6. Nikolić i Tadić ušli u drugi krug, najveći dobitnik srbijanskih izbora Miloševićev nasljednik Ivica Dačić - Jutarnji List. www.jutarnji.hr [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  7. Článek o výsledku voleb na stránkách kurir-info.rs (srbsky)
  8. Tomislav Nikolić predsednik Srbije (Tomislav Nikolić srbský prezident), Politika (srbsky)
  9. Článek o události na stránkách srbské státní televize RTS (srbsky)
  10. Článek na stránkách serveru Mediafax
  11. Prezidentské volby v Srbsku vyhrál s 55 procenty Vučić. Dosavadní premiér zvítězil už v prvním kole [online]. Aktuálně.cz, 2017-04-03 [cit. 2017-06-02]. Dostupné online. (česky) 
  12. Z premiéra prezidentem. Aleksandar Vučić zvítězil v srbských prezidentských volbách [online]. Lidovky.cz, 2017-04-02 [cit. 2017-06-02]. Dostupné online. (česky) 
  13. Serbian, Cypriot leaders exchange state decorations. B92.net [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. INBOX-ONLINE.COM. KONAČNO! I Toma Nikolić dobio orden!. Press Online [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (srbsky) 
  15. INBOX-ONLINE.COM. Predsednik Nikolić ponovo odlikovan!. Press Online [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (srbsky) 
  16. President Serzh Sargsyan meets Serbian President Tomislav Nikolic. armenpress.am [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Հանրապետության նախագահի հրամանագրերը - Փաստաթղթեր - Հայաստանի Հանրապետության Նախագահ. www.president.am [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (arménsky) 
  18. Nikolić dobio najviše odlikovanje na Kubi. N1 Srbija [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (sr-Latn) 
  19. Story Map Tour. www.arcgis.com [online]. [cit. 2020-04-12]. Dostupné online. 
  20. Embassy of Algerie in the United-States of America | Algerian Consular Affairs, Economic Affairs, Foreign Affairs, Algeria Us relations.. www.algerianembassy.org [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-08. 
  21. Указ Президента Республики Казахстан от 17 августа 2016 года № 306 «О награждении орденом «Достық» І степени Томислава Николича». Информационная система ПАРАГРАФ [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 
  22. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  23. BAKOVIĆ, Biljana. Devetnaesto odlikovanje za Tomislava Nikolića. Politika Online [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  24. Официальный интернет-портал правовой информации. publication.pravo.gov.ru [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]