Tomislav Nikolić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tomislav Nikolić
Томислав Николић
Tomislav Nikolić, official portrait.jpg

Prezident Srbska
Ve funkci:
31. května 2012 – 31. května 2017
Předchůdce Slavica Djukićová Dejanovićová (zastupující)
Nástupce Aleksandar Vučić

Předseda Národního shromáždění
Ve funkci:
6. května 2007 – 13. května 2007
Předchůdce Predrag Marković
Nástupce Milutin Mrkonjić (zastupující)

Poslanec Národního shromáždění
Ve funkci:
1992 – 2012
Stranická příslušnost
Členství Srbská pokroková strana
(2008-2012)
Srbská radikální strana
(1991–2008)

Narození 15. února 1952 (67 let)
Kragujevac, JugoslávieJugoslávie Jugoslávie
Choť Dragica Ninkovićová
Děti 2
Zaměstnání politik
Náboženství srbská pravoslavná církev
Ocenění Řád slávy
velkokříž Řádu prince Jindřicha
Řád přátelství I. třídy
čestná palná zbraň
Národní řád za zásluhy
… více na Wikidatech
Commons Kategorie Tomislav Nikolić
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomislav Nikolić, srbsky Томислав Николић (* 15. února 1952 Kragujevac[1]) je srbský politik, bývalý předseda Srbské pokrokové strany a v letech 20122017 prezident Srbska, poté co v květnu 2012 vyhrál druhé kolo prezidentských voleb. Úřadu se ujal 11. června téhož roku, prezidentský slib složil 31. května.[2] 31. května 2017 mu skončilo volební období, ve funkci byl nahrazen Aleksandarem Vučićem.

Studia[editovat | editovat zdroj]

Nikolić studoval v Kragujevaci střední školu technického směru. V Novém Sadu studoval na univerzitě - fakultu ekonomickou a inženýrského managementu.[1]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Radikální strana[editovat | editovat zdroj]

V politice se začal angažovat na počátku 90. let[1]. Byl aktivním členem lidové radikální strany, která se později sloučila na základě právě Nikolićovy iniciativy - s některými dalšími politickými organizacemi. Vzniklý subjekt nesl název Srbská radikální strana[1]. V této straně zastával Nikolić několikrát pozici zástupce předsedy.[1] Od roku 1992 byl opakovaně poslancem skupštiny.[1]

Během vlády Slobodana Miloševiće byl tři měsíce vězněn (odsouzen v roce 1995)[1], ale v březnu 1998 se stal místopředsedou srbské vlády a ke konci roku 1999 místopředsedou vlády Svazové republiky Jugoslávie.[1]

V roce 2000 se umístil v srbských prezidentských volbách na třetím místě za Vojislavem Koštunicou a Slobodanem Miloševićem. V srbských prezidentských volbách v roce 2004 zvítězil sice hned v prvním kole, ale v druhém jej porazil tehdejší srbský prezident Boris Tadić.[1]

V parlamentních volbách v roce 2007 dovedl Srbskou radikální stranu k vítězství a zisku 28,59% hlasů. Po volbách byl krátce předsedou parlamentu, funkce se ale po ustanovení vládní koalice vzdal. V prezidentských volbách v roce 2008 postoupil do druhého kola prezidentských voleb jako vítěz kola prvního opět spolu s Borisem Tadićem. Ve druhém kole byl ale poražen, získal 48,1 % hlasů.

Srbská pokroková strana[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 rezignoval na zastupujícího předsedu Srbské radikální strany. Neshodl se s většinou členů na myšlence, zdali mají radikálové podpořit dokument o přibližování Srbska k Evropské unii, či nikoliv; zatímco Vojislav Šešelj a další klíčové osobnosti strany byli proti, Nikolić tuto aktivitu podporoval. O něco později zformoval vlastní stranu s názvem Srbská pokroková strana, která stojí na pozicích mezi politickým středem a radikály[zdroj?]. V říjnu 2008 se konal ustavující sjezd této strany, které se Nikolić stal také předsedou.

V roce 2011 podnikl hladovku na protest proti politice prezidenta Borise Tadiće a na podporu předčasných voleb. Oznámil, že dokud nebudou volby vypsány, bude jeho hladovka trvat,[3] avšak po zhoršení zdravotního stavu a prosbě patriarchy srbské pravoslavné církve Irineje ji ukončil.[4] Stál také i v čele řady dalších protestů, které podporovaly stejný cíl. Inicioval např. protest před budovou skupštiny v Bělehradě na začátku dubna 2011, která se mediálně proslavila především tím, že vyzval účastníky, aby se dobře připravili na studené počasí.[5]

Prezident Srbska[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 se účastnil prezidentských voleb, které se konaly nedlouho poté, co dosavadní prezident abdikoval. V nich postoupil do druhého kola, kde se střetl s dosavadním prezidentem Borisem Tadićem.[6][7] V druhém kole těchto voleb zvítězil a v červnu 2012 se tak stane srbským prezidentem.[8]

Jeho vítězství bylo médii vnímáno jako politické zemětřesení a nečekaný zvrat. V některých zemích v regionu (např. v Chorvatsku, či Bosně a Hercegovině se rozšířily obavy, že by dosavadní kurz regionální politiky Srbska mohl být pod Nikolićovým vedením změněn. Politici ze zahraničí, především Evropské unie, označili Nikoliće za "nacionalistu", či "bývalého nacionalistu" a Srbsko s ním jako zemi na křižovatce.

Po svém zvolení do úřadu prezidenta Nikolić ve snaze stát se hlavou státu "všech občanů" rezignoval na post předsedy pokrokářů.[9] Jedním z jeho prvních kroků v úřadě prezidenta bude pověření pokrokové strany sestavit vládu. Svojí plánovanou politiku Srbska jako mostu mezi východem (Ruskem) a západem (Evropskou unií) začal symbolicky svoji první zahraniční cestou, která směřovala do Moskvy.[10] V roce 2017 vyhrál prezidentské volby dosavadní srbský premiér Aleksandar Vučić, Nikolić mu předal úřad 31. května.[11][12]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení Poznámka
AlžírskoAlžírsko Alžírsko National Order of Merit - Athir v.1 (Algeria) - ribbon bar.gif Národní řád za zásluhy[13] 2016, 17. května
ArménieArménie Arménie Ribbon bar of Order of Glory.png Řád slávy[14][15] 2014, 11. října
BěloruskoBělorusko Bělorusko By-order friendship of nations rib.png Řád přátelství mezi národy[16] 2017, 20. května za významný přínos k posílení míru, přátelských vztahů a spolupráce mezi Běloruskem a Srbskem
KazachstánKazachstán Kazachstán Order Dostik 1kl rib.png Řád přátelství I. třídy[17] 2016, 24. srpna za ohromný přínos k rozvoji komplexních vztahů mezi Kazachstánem a Srbskem
KubaKuba Kuba Ribbon jose marti.png Řád José Martího[18] 2015, 19. května
KyprKypr Kypr Order of Makarios III (Cyprus) - ribbon bar.gif Řád Makaria III.[19] 2013, 13. ledna
PortugalskoPortugalsko Portugalsko PRT Order of Prince Henry - Grand Collar BAR.png velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha[20] 2017, 25. ledna
RuskoRusko Rusko Orden of Friendship.png Řád přátelství[21] 2017, 30. května za velký osobní přínos k posílení strategického partnerství a přátelských vztahů mezi Ruskem a Srbskem
ŘeckoŘecko Řecko GRE Order Redeemer 1Class.png Řád Spasitele[22] 2013, 18. června
UkrajinaUkrajina Ukrajina Order of Merit 1st Class of Ukraine.png Řád za zásluhy I. třídy[23] 2013, 6. června za mimořádný osobní přínos k rozvoji ukrajinsko-srbských vztahů

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i Biografie Tomislava Nikoliće na stránkách Novosti.rs (srbsky)
  2. Článek na stránkách deníku Dnevnik.rs
  3. Zpráva o protestech Nikoliće na stránkách deníku B92.net (srbsky)
  4. Zpráva o ukončení hladovky na portálu srbské státní televize RTS (srbsky)
  5. Článek na stránkáck kurir-info.rs (srbsky)
  6. Nikolić i Tadić ušli u drugi krug, najveći dobitnik srbijanskih izbora Miloševićev nasljednik Ivica Dačić - Jutarnji List. www.jutarnji.hr [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  7. Článek o výsledku voleb na stránkách kurir-info.rs (srbsky)
  8. Tomislav Nikolić predsednik Srbije (Tomislav Nikolić srbský prezident), Politika (srbsky)
  9. Článek o události na stránkách srbské státní televize RTS (srbsky)
  10. Článek na stránkách serveru Mediafax
  11. Prezidentské volby v Srbsku vyhrál s 55 procenty Vučić. Dosavadní premiér zvítězil už v prvním kole [online]. Aktuálně.cz, 2017-04-03 [cit. 2017-06-02]. Dostupné online. (česky) 
  12. Z premiéra prezidentem. Aleksandar Vučić zvítězil v srbských prezidentských volbách [online]. Lidovky.cz, 2017-04-02 [cit. 2017-06-02]. Dostupné online. (česky) 
  13. Embassy of Algerie in the United-States of America | Algerian Consular Affairs, Economic Affairs, Foreign Affairs, Algeria Us relations.. www.algerianembassy.org [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  14. President Serzh Sargsyan meets Serbian President Tomislav Nikolic. armenpress.am [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Հանրապետության նախագահի հրամանագրերը - Փաստաթղթեր - Հայաստանի Հանրապետության Նախագահ. www.president.am [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (arménsky) 
  16. BAKOVIĆ, Biljana. Devetnaesto odlikovanje za Tomislava Nikolića. Politika Online [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  17. Указ Президента Республики Казахстан от 17 августа 2016 года № 306 «О награждении орденом «Достық» І степени Томислава Николича». Информационная система ПАРАГРАФ [online]. [cit. 2019-09-19]. Dostupné online. 
  18. Nikolić dobio najviše odlikovanje na Kubi. N1 Srbija [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (sr-Latn) 
  19. Serbian, Cypriot leaders exchange state decorations. B92.net [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  21. Официальный интернет-портал правовой информации. publication.pravo.gov.ru [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  22. INBOX-ONLINE.COM. Predsednik Nikolić ponovo odlikovan!. Press Online [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (srbsky) 
  23. INBOX-ONLINE.COM. KONAČNO! I Toma Nikolić dobio orden!. Press Online [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. (srbsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]