Stans

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stans
Stans
Stans
Stans – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška452 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonNidwalden
Stans
Stans
Stans, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha11,08 km²
Počet obyvatel8 171 (31. 12. 2020)
Hustota zalidnění737,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.stans.ch
PSČ6370
Označení vozidelNW
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stans je obec (malé město) ve Švýcarsku, hlavní město kantonu Nidwalden. Leží v nadmořské výšce 452 metrů a žije zde přes 8 000 obyvatel.

Městem prochází větev Luzern-Stans-Engelberg-Bahn úzkorozchodné železnice Zentralbahn, spojující Lucern s obcí Engelberg.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Stans leží mezi vrcholy Stanserhorn a Buochserhorn a západním úpatím masivu Bürgenstock. Sousedními obcemi jsou Ennetmoos a Stansstad na západě, Oberdorf, Ennetbürgen a Buochs na východě a Dallenwil na jihu, přičemž Stansstad, Ennetbürgen a Buochs leží u Lucernského jezera.

Z celkové rozlohy obce je 43,7 % využíváno pro zemědělství. Dalších 36,5 % pokrývají lesy a lesní porosty. Kromě 2,6 % neproduktivní půdy tvoří 17,2 % zastavěné plochy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stans na historickém vyobrazení

První zmínka o obci pochází z roku 1100 pod názvem Tannis.[1] Od 12. do 14. století se pak objevuje pod názvem Stannes/Stannis.

Nejstaršími stopami lidské přítomnosti v Nidwaldenu jsou galorománské kremační hroby z 2. století př. n. l. Svědčí o tom i název Stans, který je odvozen od latinského slova stagnum (rybník, stojatá voda).

Rukopis Stansské dohody

Farní kostel sv. Petra je nejstarším kostelem v Nidwaldenu. Farnost původně zahrnovala celé údolí Engelberg. Pravděpodobně byl založen jako církevní nadace alemanského šlechtického rodu. Kolem roku 1100 držel dvě třetiny církevního majetku klášter Muri, poslední třetina připadla v první polovině 12. století klášteru Engelberg. To vedlo k dlouhému sporu mezi oběma kláštery. V roce 1270 byl kostel proti vůli kláštera Muri začleněn do kláštera Engelberg, ale trvalé začlenění se nezdařilo kvůli tvrdohlavému odporu uživatelů kostela. V roce 1462 udělily zemské protektoráty klášteru Engelberg, Lucern, Uri, Schwyz a Unterwalden farníkům právo zvolit si vlastního faráře. V důsledku rostoucího významu tzv. Ürten (korporací) docházelo od 15. století k dalším oddělením: Wolfenschiessen v roce 1469 (filiální kostel od roku 1277), Hergiswil v roce 1621 a kaplanská farnost Kehrsiten v roce 1768. V roce 1481 byla ve Stansu uzavřena Stansská dohoda, kterou byly Fribourg a Solothurn přijaty do Staré konfederace.[1]

Stans, letecký snímek z roku 1956

Současný trojlodní kostel byl postaven v letech 1641–1647 Jakobem Bergerem ze Sursee. Východně orientovaný předchozí kostel byl zbourán, nová stavba byla otočena k jihu a k novému kostelu byla přistavěna románská kostelní věž z 12. století.

Katolická reforma měla ve Stansu velký vliv díky vlivu landsmana (kantonálního prezidenta) Melchiora Lussiho a jeho vztahům s Karlem Boromejským. V roce 1582 nechal Lussi do údolí přivést kapucíny a věnoval jim klášter ve Stansu, kam se přestěhovali v roce 1584. V roce 1592 je následovaly kapucínky, které byly zpočátku pouze tolerovány, dokud jim zemský sněm v roce 1618 neudělil plná práva. Dnešní klášterní kostely byly postaveny v roce 1625 (ženy) a 1683 (muži).[1]

V roce 1798 byl Stans napaden francouzskými vojsky, protože se Nidwalden vzbouřil proti nové helvétské ústavě Napoleona Bonaparta. Korporace a vesničané, kteří ovládali vesnickou politiku až do roku 1798 a poté znovu v letech 1803–1850, ztratili svá politická práva s kantonální ústavou z roku 1850. Ty byly převedeny na nově zřízenou okresní samosprávu, dnešní politickou obec. Ürten si však ponechaly vlastnictví půdy a nadále spravovaly svůj vlastní majetek. Stejně jako kroporace se i farnost musela vzdát svých úkolů, zejména v oblasti péče o chudé a vzdělávání. Již v roce 1811 byla založena obec Stans, která územně odpovídala farnosti. Po revizi kantonální ústavy v roce 1877 se farnost pro pomoc chudým stala samostatným komunálním orgánem a v roce 1980 byla zrušena a její úkoly převzaly politické farnosti a kanton. V roce 1877 byla také založena tzv. školská obec Stans-Oberdorf, od níž se v roce 1968 oddělila školská obec Oberdorf. V roce 2010 bylo rozhodnuto o sloučení politické obce a školské obce.[1]

V roce 1850 se politická obec skládala ze čtyř okresů: Stans (vesnice), Kniri, Niederdorf a Mettenweg. Obecní rada (výkonný orgán) se zpočátku skládala z jedenácti členů, pěti z obce a dvou z každého ze tří dalších okresů. V letech 1996–2004 se počet členů obecní rady postupně snížil na sedm.[1]

Ačkoli je Stans hlavním a největším městem kantonu, až do svého zrušení v roce 1997 se kantonální Landsgemeinde Nidwaldenu konalo v sousední obci Oberdorf.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Kapucínský klášter ve Stansu

Vývoj populace[editovat | editovat zdroj]

V 50. letech 19. století došlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel. V následujícím desetiletí se růst mírně zastavil, ale od 70. let 19. století se opět výrazně zvýšil. Mezi lety 1850 a 1900 se počet obyvatel zvýšil celkem o 921 osob, tj. o 49,1 %. V letech 1910 až 1930 počet obyvatel stagnoval. Od roku 1930 až do současnosti následoval trvalý růst a po roce 2010 obec přesáhla hranici 8 000 obyvatel. Jen v roce 2008 se zvýšil počet obyvatel o 210 osob, tj. o 2,8 %. Spolu s okolními obcemi tvoří aglomeraci Stans (Beckenried, Buochs, Ennetbürgen, Ennetmoos, Oberdorf, Stans a Stansstad) s 31 946 obyvateli (na konci roku 2017). Z 8 411 obyvatel na konci roku 2017 bylo 4 209 mužů a 4 202 žen.

Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok 1850 1860 1870 1880 1888 1900 1910 1920 1930 1941 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2015 2020
Počet obyvatel 1877 2028 2084 2208 2458 2798 2944 2980 2916 3449 3992 4337 5180 5681 6217 6983 7961 8277 8171

Jazyky[editovat | editovat zdroj]

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně alemanským dialektem. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 91,6 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 2 % italštinu a 1,2 % srbochorvatštinu.

Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]

Na konci roku 2015 bylo 7 198 (86,96 %) obyvatel švýcarskými státními příslušníky. Většina přistěhovalců pochází ze střední Evropy (Německo), jižní Evropy (Itálie a Portugalsko), bývalé Jugoslávie (Srbsko, Černá Hora, Kosovo a Bosna a Hercegovina) a Srí Lanky. Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 6256 osob (89,59 %) švýcarské občanství, z toho 297 osob mělo dvojí občanství.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice Stans

Stans leží přímo na dálnici A2 BasilejLucernGotthard. Aby se obci ulevilo od dopravy, která je odkloněna z dálnice, byla vypracována koncepce řízení dopravy.[2]

V roce 1893 byla otevřena Stanserhornbahn (SthB), lanovka vedoucí na vrchol Stanserhorn. Elektrická tramvaj Stansstad–Stans (StSt), která byla otevřena ve stejném roce, zajišťovala spojení s parníky na Lucernském jezeře ve Stansstadu. Kvůli konkurenci Stansstadsko-engelberské dráhy (StEB), otevřené v roce 1898 a vedoucí ze Stansstadu přes Stans do Engelbergu, však byla tramvajová trať v roce 1903 zrušena. Kvůli finančním potížím byla StEB v roce 1964 nejprve uzavřena. Poté byla trať kompletně zrekonstruována a bylo vybudováno prodloužení k lanovce Brünigbahn v Hergiswilu. Trať byla poté znovu otevřena jako Luzern-Stans-Engelberg-Bahn (LSE) s napojením na Lucern. Na začátku roku 2005 se LSE spojila s Brünigbahn a vznikla tak společná železniční společnost Zentralbahn (ZB).

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stans na německé Wikipedii.

  1. a b c d e f WEBER, Emil. Stans [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2012-04-19 [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. (německy) 
  2. UEBELHART, Martin. Nidwalden kämpft mit Sackgassen und Verboten gegen Stau [online]. Lucern: Luzerner Zeitung, 2020-01-30 [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]