Palmarská katolická církev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Palmarská katolická církev
katedrála v El Palmar
katedrála v El Palmar
Vznik
Datum 6. srpna 1978
Místo El Palmar de Troya
Registrace v ČR
(dosud neregistrováno)
Statutární orgán
(neexistuje)
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palmarská katolická církev (španělsky: Iglesia Católica Palmariana, celým názvem: Iglesia Cristiana Palmariana de los Carmelitas de la Santa Faz) je malá schizmatická církev, která se odtrhla od katolické církve 6. srpna 1978. V době největšího rozkvětu se k hnutí hlásilo asi 5 000 věřících.[1]

Po smrti papeže Pavla VI. založila skupina radikálních španělských sedesvakantistů pod vedením Clementa Domíngueza y Gomeze, vlastní církev. Domínguez y Gomez se sám prohlásil za jejího papeže Řehoře XVII. s oficiálním sídlem v El Palmar de Troya. V této vesnici se měla zjevovat Panna Maria a odmítat II. vatikánský koncil. Domínguezovi oznámila, že je povolán bojovat proti ďáblům ovládajícím církev. Ve viděních měl být vyvolen a pomazán na papeže. [2]

V kázání z roku 2011 papež Řehoř XVII. řekl, že palmarská církev má cca 1500 členů. V následujících letech však bylo mnoho z nich exkomunikováno. Roku 2015 měla sekta pravděpodobně 30 biskupů a 30 řeholnic.

Biskupská svěcení[editovat | editovat zdroj]

Aby se v palmarské církvi mohly udílet svátosti, potřeboval Domínguez skupinu vlastních biskupů. V dopise požádal Marcela Lefebvra, aby ho vysvětil. Lefebvre nabídku odmítl, ale doporučil Domínguezovi kontaktovat tradicionalisticky smýšlejícího biskupa z Vietnamu. Roku 1976 švýcarský kněz Maurice Revaz, který vyučoval kanonické právo v semináři Společnosti sv. Pia X., přesvědčil vietnamského arcibiskupa Ngo Dinh Thuca o jeho vyvolení na základě zjevení. Thuc byl vybrán, protože byl papežským legátem. Arcibiskup uvěřil, že jej Panna Maria zve k tomu, aby vysvětil na biskupy Domínguéze, právníka Manuela A. Corrala a tři další kněze. Také byl vysvěcen jeden laik na kněze.

Arcibiskup Thuc jednal bez povinného svolení Apoštolského stolce a byl spolu s ostatními nově vysvěcenými biskupy a knězem exkomunikován. Následně se smířil s církevními autoritami a se skupinou přerušil vazby.

Vyhlášení papežství[editovat | editovat zdroj]

Po smrti papeže Pavla VI. Domínguez prohlásil, že byl ve své vizi mysticky korunován Ježíšem Kristem. Začal používat papežské jméno Řehoř XVII. a jmenoval vlastní kardinály.

Papežové palmarské církve nepoužívají titul římského biskupa. Tvrdí, že Kristus tuto pozici západního patriarchy přenesl do El Palmar de Troya. Takový postoj je v rozporu s tradiční katolickou doktrínou, která identifikuje papežství s římskám episkopátem. Římskokatolická nauka také neuznává soukromá zjevení jako závazná pro celou církev.

Řehoř XVII.[editovat | editovat zdroj]

Nazval Katolickou církev falešnou církví a exkomunikoval Jana Pavla II. Kanonizoval Franca, Kolumba, Escrivu a Pavla VI. prohlásil za svatého mučedníka.

Petr II.[editovat | editovat zdroj]

Nastoupil po smrti Řehoře XVII. Bez uspořádání palmarské konkláve. Neprohlašoval se za vizionáře, ale byl přesvědčen, že v roce 2000 se narodil antikrist. Palmariáni věří, že antikrist byl poprvé představen veřejnosti v roce 2012 a ve svých 30 letech má začít veřejně působit a vysmívat Krista. Petr II. zemřel v roce 2011 po dlouhé nemoci.

Řehoř XVIII.[editovat | editovat zdroj]

Bývalý člen španělské armády abdikoval 22. dubna 2016. Před tím ještě zmírnil některé palmariánské církevní normy.

Nauka[editovat | editovat zdroj]

V roce 1983 palmarská církev drasticky reformovala své obřady a liturgii, která byla původně sloužena tridentskou formou. Palmarská liturgie dnes (k roku 2017) zahrnuje téměř výhradně slova eucharistického proměňování. El Palmarský Stolec také začal prosazovat reálnou přítomnost Panny Marie v proměněné hostii a nanebevzetí sv. Josefa. Od roku 2000 církev používá vlastní Bibli. Palmariáni se nesmí stýkat s lidmi "ze světa". Z těchto důvodů je Katolická církev označila za kacíře a následovníky falešného kultu.

Světci[editovat | editovat zdroj]

Do řad svatých, kanonizovaných palmarskou církví patří i osoby jako např: Kryštof Kolumbus, Francisco Jiménez de Cisneros, José Antonio Primo de Rivera, Francisco Franco, Josemaría Escrivá, Adolf Hitler nebo Luis Carrero Blanco.

Seznam papežů[editovat | editovat zdroj]

Papežské jméno Občanské jméno Pontifikát Poznámky
Řehoř XVII. Clemente Domínguez y Gómez 15. srpna 1978 – 22. března 2005

(26 let)

Sám sebe prohlásil za papeže.
Petr II. Manuel Alonso Corral 22. března 2005 – 15. července 2011

(6 let)

Jmenován Domínguezem.
Řehoř XVIII. Sergio María Ginés Jesús Hernández y Martinez 23. července 2011 - 22. dubna 2016

(5 let)

Jmenován Corralem.
Petr III. Joseph Odermatt 23. dubna 2016 - Jmenován Hernándezem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Palmarian Catholic Church na anglické Wikipedii.

  1. Slepý vzdoropapež svatořečil Hitlera, jeho nástupce prchl s jeptiškou. iDNES.cz [online]. 2016-11-06 [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. 
  2. WWW.CIRKEVNIHISTORIE.ESTRANKY.CZ. Církevní historie (katolická) - Vatikán - Vzdoropapežové. www.cirkevnihistorie.estranky.cz [online]. [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. (česky)