Francisco Jiménez de Cisneros

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Francisco Jiménez de Cisneros
Matías Moreno (c. 1878) El cardenal Francisco Jiménez de Cisneros (Museo del Prado).jpg
Narození 1436
Torrelaguna
Úmrtí 8. listopadu 1517 (ve věku 80–81 let)
Roa (Burgos)
Místo odpočinku Madrid
Alma mater Univerzita v Salamance
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francisco kardinál Jiménez de Cisneros OFM (tehdejším pravopisem Ximénes, 14368. listopadu 1517) byl španělský kardinál a státník. Ačkoli pocházel z chudé rodiny, získal funkci španělského regenta, kardinála, velkého inkvizitora Španělska, působil jako náboženský reformátor, misionář mezi Maury, podporoval křížové výpravy do severní Afriky. Kardinál Cisernos hrál velkou úlohu ve změnách, k nimž došlo v dějinách Španělska za vlády Ferdinanda II. Aragonského a které ústily do období španělského zlatého věku.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako Gonzalo Jiménez de Cinseros v chudé rodině v kastilském městečku Torrelaguna, vystudoval na univerzitě v Alcalá de Henares a v Salamance. V roce 1459 odjel jako církevní právník do Říma, kde si ho všiml papež Pius II., jenž ho v roce 1465 poslal do Španělska s doporučujícím dopisem, aby mu bylo uděleno první uprázdněné obročí, totiž v městečku Uceda. Arcibiskup Alfonso Carillo de Acuna mu však toto místo odmítl udělit a po Jiménezových protestech ho na šest let uvrhl do vězení. Když se Carillo nakonec rozhodl mu obročí udělit, Jiménez ho okamžitě vyměnil za kaplanství v městě Sigüenza u kardinála a státníka Pedra Gonzáleze de Mendozy, kde se brzy stal generálním vikářem celé diecéze.

Získal si všeobecnou úctu a byl by mohl získat velký význam jako světský kněz, ve věku osmačtyřiceti let se však rozhodl vstoupit do františkánského řádu. Vzdal se všeho majetku, přijal jméno Francisco, vstoupil do kláštera v San Juan de los Reyes. Jeho soukromý život byl přísně asketický, v době, kdy byl mnichem, si záměrně ztěžoval řeholní povinnosti - spal na holé zemi, nosil žínici, konal dvojnásobné posty.

Posléze odešel do ještě osamělejšího kláštera Castanar, v blízkých lesích si postavil chatrč a žil jako poustevník, později žil v klášteře v Salzedě. Kardinál Mendoza nicméně nezapomněl na jeho schopnosti a v roce 1492 ho doporučil královně Isabele za zpovědníka. Jiménez nabídku přijal pod podmínkou, že bude dále smět žít mnišským životem ve svém klášteře a za královnou bude jen dojíždět. Funkce zpovědníka královny měla i politický význam, protože zpovědník královně neradil jen v soukromých a náboženských, ale také v politických záležitostech. Jiménezův asketický způsob života udělal na Isabellu velký dojem a proto mu v roce 1494 zajistila jmenování provinciálem řádu a po Mendozově smrti v roce 1495 přispěla k jeho jmenování arcibiskupem toledským a s tím spojenou funkcí kastilského kancléře. Jiménez funkci přijal s nelibostí a až po půlročním naléhání na přímý příkaz papeže, stále žil velmi asketickým životem.

Politické působení[editovat | editovat zdroj]

Jiménez ve své funkci především zavedl četné reformy, zprvu ve františkánském řádu, později u všeho ostatního kléru. Přísně zakázal konkubinát mnichů, kněží museli sídlit ve farnostech, kde působili, a museli zde každou neděli kázat a zpovídat. Reformy se setkaly s velkým odporem, údajně asi čtyři sta mnichů uprchlo do Afriky a konvertovalo k islámu. Sám generál řádu ho vyzval, aby svůj přísný postoj zmírnil, Jiménez však byl neoblomný a s podporou mocné královny Isabely své dílo dokončil.

V roce 1499 Jiménez doprovázel španělský inkviziční soud do Granady, kde usiloval o obrácení muslimského obyvatelstva na křesťanství. Tamní arcibiskup volil cestu postupného působení pomocí teologických argumentů, přísný Jiménez ale požadoval nucené masové konverze a nařídil spálit všechny arabské rukopisy s výjimkou lékařských spisů. Útlak muslimského obyvatelstva, tzv. mudejarů, nakonec vyústil v otevřenou vzpouru. Muslimům bylo dáno na výběr - buď se dají pokřtít, nebo emigrují. Většina se rozhodla pro křest a v roce 1500 tak Jiménez mohl oznámit, že "ve městě už není žádný nekřesťan a ze všech mešit jsou kostely". Problémy ale přetrvávaly až do roku 1609, kdy byli všichni moriskové vyhnáni ze španělského území.

V roce 1504 Isabela Kastilská umírá. Ferdinand se ocitl ve sporu o následnictví proti Filipu I. Kastilskému. Jiménez se podílel na urovnání konfliktu a uzavření salamanské smlouvy, podle níž se stal Filip kastilským králem. Když Filip v roce 1506 zemřel, pobýval Ferdinand v Neapoli. Jiménez vytvořil regentskou vládu, která zabránila vysoké šlechtě chopit se moci. Za odměnu za svou věrnost jmenoval Ferdinand Jiméneze v roce 1507 velkým inkvizitorem Kastilie a Leónu a vymohl mu jmenování kardinálem. Další významnou událostí v Jiménezově životě byla křížová výprava proti maurskému městu Oran v Severní Africe. Průzkumná výprava, kterou financoval sám Jiménez, v roce 1505 dobyla přístav Mers El Kébir, v roce 1507 se osobně účastnil tažení, při němž bylo dobyto město Oran. Ferdinand ale nehodlal v severoafrickém tažení pokračovat.

Stáří[editovat | editovat zdroj]

V roce 1516 zemřel sám Ferdinand a Jiménez se stal regentem jeho vnuka Karla V., kterému tehdy bylo šestnáct let a pobýval v Nizozemí. Jiménez se chopil moci pevně a rozhodně, vystupovala však proti němu kastilská šlechta i Karlovi vlámští rádci. Ač to bylo proti tehdejším zákonům, vyhověl Karlovu přání být prohlášen králem, zabezpečil Karlova mladšího bratra Ferdinanda I. a zavedl stálou armádu.

Když v září 1517 Karel připlul do Španělska a Jiménez se s ním spěchal setkat. Na cestě ale onemocněl (existuje podezření, že byl otráven) a proto mu Karel pouze dopisem poděkoval za jeho služby a zbavil ho funkce. Několik hodin poté Jiménez zemřel.

Význam pro kulturu[editovat | editovat zdroj]

V roce 1500 Jiménez na své vlastní náklady založil Komplutenskou universitu v Alcalá de Henares (dnes v Madridu, ale i Alcalská univerzita) (největší univerzitu ve Španělsku), jíž také odkázal většinu svého majetku. Stál za vydáním Komplutenské polygloty, podporoval mozarabský ritus (starobylý španělský ritus vzniklý v 7. století a postupně vytlačený římským; Jiménez v něm dal vytisknout misál a breviář a založil v katedrále v Toledu kapli, v níž se měla každý den sloužit liturgie hodin a mše svatá podle tohoto ritu). Brzy po smrti byl zahájen kanonizační proces, k prohlášení za svatého však nikdy nedošlo.

arcibiskup toledský
Předchůdce:
Pedro González de Mendoza
14951517
Francisco Jiménez de Cisneros
Nástupce:
Guillermo de Croy
Velký inkvizitor Španělska, pro Kastílii
Předchůdce:
Diego de Deza
15071517
Francisco Jiménez de Cisneros
Nástupce:
Hadrián z Utrechtu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francisco Jiménez de Cisneros na anglické Wikipedii.