Luzern-Stans-Engelberg-Bahn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luzern - Stans - Engelberg
Míjení souprav v Obermattu
Míjení souprav v Obermattu
Stát ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Číslo -
Provozovatel dráhy Luzern-Stans-Engelberg Bahn
Technické informace
Délka 24,78 km
Rozchod koleje 1000 mm (metrový)
Napájecí soustava 15 kV 16,7 Hz
Maximální sklon 250 ‰
Maximální rychlost 75 km/h
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
24,78 Engelberg 999 m n. m.
Boden
22,11 Ghärst
21,73 (Ghärst)
21,46 Grünenwald 885 m n. m.
20,33 Obermatt ZB 675 m n. m.
19,50 Fangtobel
servisní tunel 4.043 m
plán.otev. r. 2010
17,13 Grafenort 569 m n. m.
13,78 Dörfli 523 m n. m.
12,52 Wolfenschiessen 511 m n. m.
10,21 Niederrickenbach496 m n. m.
9,50 Dallenwil 485 m n. m.
8,94 Büren 477 m n. m.
7,73 Oberdorf 464 m n. m.
5,82 Stans 451 m n. m.
2,69 Stansstad 436 m n. m.
tunel Lopper II 1.743 m
směr Meiringen
0,00 Hergiswill 449 m n. m.
směr Luzern
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luzern-Stans-Engelberg-Bahn (LSE) byla společnost, která provozovala úzkorozchodnou ozubnicovou dráhu s rozchodem 1000 mm ve Švýcarsku, spojující Lucern, Stansstad a Engelberg. Po sloučení s Brünigbahn je Luzern-Stans-Engelberg-Bahn součástí Zentralbahn.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1890 byla vydána koncese na vybudování železniční tratě z Stansstadu u Lucernského jezera do Engelbergu, tedy bez napojení na jiné tratě. Otevření tratě Stansstad-Engelberg-Bahn (StEB) bylo slavnostně provedeno v roce 1898. Trať byla elektrifikována od počátku provozu a byla v té době nejdelší elektrifikovanou tratí ve Švýcarsku. Vzhledem k maximálnímu stoupání 250‰ na traťovém úseku mezi Grafenortem a Engelbergem bylo rozhodnuto použít třífázový střídavý proud. V Grünenwaldu byl vybudován i most, aby se předešlo úrovňovému křížení tratě s automobilovou dopravou.

Železniční trať končila v té době ve stanici Stansstad a cestující do Luzernu museli pokračovat parníkem po jezeře nebo autobusem. Z tohoto důvodu bylo snahou propojit trať s národní železniční sítí, a to v Hergiswilu, kde již byla v provozu Brünigbahn se stejným rozchodem, vlastněná SBB. Koncese na toto propojení byla vydána v roce 1956. Stavba spojovací tratě a ražba tunelu však byla zahájena až po zajištění finančních prostředků. K tomuto přispělo i založení nové společnosti v roce 1959, ještě s názvem Elektrische Stansstad-Engelberg Bahn. V roce 1960 byly započaty práce na tunelu Lopper a dne 27. srpna 1964 projel první třífázový vlak do Engelbergu. Lokální trať byla přestavěna podle standardů Brünigbahn včetně přechodu na nové trakční napájení 15 kV 16 ⅔ Hz.

Dne 19. prosince 1964 byla trať i společnost přejmenována na Luzern-Stans-Engelberg-Bahn (LSE). Nové lokomotivy a vozy byly dále stavěny na stejnou maximální rychlosti jako u Brünigbahn (75 km/h).

V roce 2005 byly LSE a SBB Brünigbahn sloučeny a vznikla společnost Zentralbahn AG. Sloučení proběhlo tak, že SBB prodala Brünigbahn do vlastnictví LSE, která zaplatila za nákup vlastními akciemi. LSE byla následně přejmenována na Zentralbahn, ale 2/3 jejích akcií jsou nyní v držení SBB.

otevření traťových úseků
5. srpen 1898 : Stansstad - Engelberg
19. prosinec 1964 : Stansstad - Hergiswil (napojení na stávající železnici)
1. leden 2006 : sloučení SBB Brünigbahn a Luzern-Stans-Engelberg-Bahn (LSE)

Technická data LSE[editovat | editovat zdroj]

Rozchod: 1000 mm
Provozní délka: 24,780 km
El. trakce: 3×750 V 32 Hz (1898–1964)
15 kV 16 2/3 Hz (od 1964)
Ozubnicový systém: Riggenbach
Největší sklon: 250 ‰
Počet tunelů: 1 (v provozu)
Celková délka tunelů: 1,743 m
Stanice a zastávky: 11 (v provozu)

Povodeň 2005[editovat | editovat zdroj]

Při povodních 22. srpna 2005 byla zničena dolní část tratě mezi Aaschlucht Matt a Grafenort sesuvem půdy a podemletím vodou. 15. prosince 2005 byl provoz obnoven.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Peter Berger, Hans Waldburger and Christoph Berger. Bahnen nach Engelberg. Luzern: Minirex, 1998. ISBN 3-907014-10-3. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

  • Brünigbahn - jihovýchodní větev z Luzernu do Interlakenu Ost
  • Zentralbahn - nástupnická železniční společnost po sloučení Brünigbahn a Luzern-Stans-Engelberg-Bahn

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]