Italská vlajka
Italská vlajkaPoměr stran: 2:3
Italská námořní vlajkaPoměr stran: 2:3
Italská státní námořní vlajkaPoměr stran: 2:3
Vlajka italského prezidenta (Italská námořní válečná vlajka)Poměr stran: 1:1
Vlajka Itálie (italská trikolóra) má tři svislé pruhy v barvě zelené, bílé a červené.[1] Byla odvozena z francouzské vlajky, modrý pruh však byl nahrazen zeleným pruhem (tato barva byla od francouzské revoluce považovaná za symbol svobody, rovnosti a nového politického pořádku). V současné podobě se užívá od 19. června 1946 a byla oficiálně přijata k 1. lednu 1948.
Výklad barev je následující. Zelená reprezentuje zemi plání a kopců, bílá symbolizuje sníh z Alp a červená symbolizuje krev prolitou ve válkách za italskou nezávislost. O něco více náboženský výklad je, že zelená znamená naději, bílá představuje víru a červená představuje křesťanskou lásku, a to odkazuje na tři teologické ctnosti.
Oficiální odstíny jsou tyto: zeleň luční, běloba mléčná a červeň rajčatová.
-
Italská lodní vlajka (Naval Jack)
Poměr stran: 1:1 -
Rozdíly italské a mexické vlajky
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vlajka vznikla v roce 1796, když byla vytvořena lombardská národní garda a následně italská dobrovolná „lombardská“ legie. Barvy navrhl Napoleon, který měl v oblibě právě zelenou (podobná trikolóra se však objevila již při studentských demonstracích v Bologni roku 1795). V roce 1797 se stala vlajkou republiky Cisalpinské a roku 1802 republiky Italské (přeměněné v letech 1805–1814 na Italské království, které Napoleona zradilo). Restaurace se dočkala roku 1848, kdy ji učinil sardinský král Viktor Emanuel II. svou vlajkou a do jejího středu přidal znak savojského domu – bílý kříž na červeném, modře lemovaném štítě. V této podobě se trikolóra stala roku 1861 vlajkou sjednocené Itálie. V roce 1946, kdy se země stala republikou, byl královský znak z vlajky odstraněn. V současné podobě se používá od 19. června 1946 a byla oficiálně přijata k 1. lednu 1948.
-
Vlajka Sardinského a posléze Italského království (1861–1946)
-
Státní a válečná vlajka Italského království (1861–1946)
-
Vlajka Království obojí Sicílie
-
Vlajka Toskánského vévodství
-
Italska vlajka (1946–2003)
-
Válečná vlajka Italské sociální republiky
.svg)
_crowned.svg)
.svg)
.gif)
.svg)
Vlajky italských regionů[editovat | editovat zdroj]
Itálie se člení na 20 regionů, z nichž pět je autonomních.[2]
-
Abruzzo
Poměr stran: 11:16 -
Apulie
Poměr stran: 2:3 -
Basilicata
Poměr stran: 2:3 -
Benátsko
Poměr stran: 2:3 -
Emilia-Romagna (de facto)
Poměr stran: 2:3 ? -
Furlansko-Julské Benátsko
Poměr stran: 2:3 -
Kalábrie
Poměr stran: 2:3 -
Kampánie
Poměr stran: 2:3 -
Lazio
Poměr stran: 2:3 -
Ligurie
Poměr stran: 2:3 -
Lombardie
Poměr stran: 2:3 -
Marche
Poměr stran: 2:3 -
Molise
Poměr stran: 2:3 -
Piemont
Poměr stran: 2:3 -
Sardinie
Poměr stran: 2:3 -
Sicílie
Poměr stran: 2:3 -
Toskánsko
Poměr stran: 2:3 -
Tridentsko-Horní Adiže
Poměr stran: 2:3 -
Údolí Aosty
Poměr stran: 2:3 -
Umbrie
Poměr stran: 2:3
.svg){kind=small}
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vlajka Talianska na slovenské Wikipedii.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Italská vlajka na Wikimedia Commons
