Estonská vlajka
Estonská vlajkaPoměr stran: 7:11
Estonská námořní válečná vlajkaPoměr stran: 7:13
Vlajka Estonska je horizontální trikolóra tří barev: modré, černé a bílé. Poměr stran vlajky je 7:11.[1]
Barvy estonské vlajky symbolizovaly v původní verzi nebe (modrá barva), zemi (černá) a sníh (bílá), později však byly vykládány i odlišně.[2]
Prezidentská vlajka je státní vlajka doplněná velkým státním znakem.[2]
-
Zdroj estonské vlajky (sníh, les a obloha)
-
Vlajka estonského prezidenta
Poměr stran: 7:11 -
Estonská lodní vlajka (Naval Jack)
Poměr stran: 7:11
Historie[editovat | editovat zdroj]
Území dnešního Estonska bylo osídleno již v 1. století. V roce 1212 dobyli pevnost Toompea v dnešním Tallinnu Dánové a země se tak dostala pod jejich vliv. V roce 1219 bylo severní Estonsko připojeno k Dánsku a zbytek země ovládl řád livonských rytířů, který v roce 1237 spojil své území s územím řádu německých rytířů. Během livonských válek (1558–1583) bylo území rozděleno mezi Švédsko a Kuronsko. Po Severní válce (1721) připadlo Estonsko Rusku, které ho rozčlenilo na Estonskou (ve zdroji chybně uvedena Kuronská) na severu dnešního Estonska a Livonskou (dnešní jižní Estonsko) gubernii a začalo užívat ruskou vlajku.[2]
-
Vlajka Ruského impéria v Estonsku (1721–1917)
Poměr stran: 2:3 -
Vlajka Estonské gubernie v rámci Ruského impéria (1721–1917)
Poměr stran: 2:3 -
Vlajka Livonské gubernie v rámci Ruského impéria (1721–1917)
Poměr stran: 2:3
29. září 1881 bylo založeno v Tartu studentské sdružení Vironia (viz historický kraj Virumaa).[3] Při této příležitosti byla poprvé vyvěšena modro-černo-bílá vlajka, shodná se současnou estonskou vlajkou. Podle jiného zdroje byla vlajka touto společností poprvé představena 4. června 1886 obyvatelům města Otepää.[4] Barvy symbolizovaly nebe, zemi a sníh. Tato vlajka díky pokrokovým myšlenkám sdružení znárodněla a stala se symbolem boje za nezávislost. V roce 1896 byla zakázána ale po bolševické revoluci (7. listopadu 1917), oddělení Estonska od Ruska (28. listopadu 1917) a vyhlášení nezávislosti (24. února 1918) byla (až) 27. června 1922 uzákoněna státní vlajkou. Poměr stran byl stanoven na 7:11. Barvy ale byly vykládány odlišně: modrá symbolizovala vzájemnou důvěru a věrnost, černá předchůdce Estonců a bílá touhu po svobodě.[2]
21. června 1940 obsadila sovětská vojska na základě smlouvy s hitlerovským Německem Pobaltí. O den později byla připojena nově vzniklá Estonská sovětská socialistická republika k Sovětskému svazu a zavedena nová vlajka svazové republiky podle vzoru sovětské vlajky a použití dosavadní vlajky bylo zakázáno.[5] Nová vlajka byla tvořena červeným listem o poměru 1:2 se žlutým srpem a kladivem v horním rohu, nad kterým byly žluté iniciály ENSV (estonsky Eesti Nõukogude Sotsialistlik Vabariik). Na mezinárodním poli se užívala pouze sovětská vlajka.[2]
V letech 1941–1944 bylo území okupováno Německem (patřilo pod Říšský komisariát Ostland) a užívalo jeho vlajku. Poté byly vráceny předválečné vlajky.[2]
6. února 1953 byla zavedena nová vlajka Estonské SSR. Vlajku o poměru 1:2 tvořil nadále červený list se srpem a kladivem v horním rohu. Nad ně přibyla červená, žlutě lemovaná, pěticípá hvězda stejně jako na sovětské vlajce. V dolní části byla vlajka doplněna modrým, zvlněným pruhem a přes něj ještě dvěma úzkými, bílými (stejně zvlněnými) proužky.[2]
-
Sovětská vlajka v Estonsku (1940–1941, 1944–1990)
Poměr stran: 1:2 -
Vlajka Estonské SSR (1940–1941, 1944–1953)
Poměr stran: 1:2 -
Německá vlajka v Estonsku (1941–1944)
Poměr stran: 3:5 -
Vlajka Estonské SSR (1953–1990)
Poměr stran: 1:2
.svg)
.svg)
.svg)
Při velkých společenských změnách v Sovětském svazu v druhé polovině 80. let bylo usnesením Estonského nejvyššího sovětu povoleno 23. června 1988 užívat tradiční estonské vlajky. Charakter státní vlajky však měla i nadále vlajka Estonské SSR. 12. března 1990 vyhlásilo Estonsko svrchovanost v rámci Sovětského svazu. 8. května 1990 byl název země změněn na Estonská republika a byl přijat zákon o státní symbolice. 16. října 1990 byla vlajka s konečnou platností uzákoněna v podobě z let 1922–1940. 20. srpna 1991 pak byla vyhlášena úplná nezávislost.[2]
Nepřijaté návrhy[editovat | editovat zdroj]
-
Nepřijatý návrh estonské vlajky vycházející z nordického kříže (1919)
Poměr stran: 5:8 -
Nepřijatý návrh estonské vlajky vycházející z nordického kříže (2001)
-
Nepřijatý návrh estonské vlajky vycházející z nordického kříže (2001)
Vlajky estonských krajů[editovat | editovat zdroj]
Estonsko je členěno na 15 krajů (estonsky maakond), které mají své vlajky. Vlajky krajů jsou tvořeny bílo-zelenou bikolórou, kde jsou v bílém pruhu umístěny znaky příslušných krajů. Názvy oblastí jsou na různých mapách uvedeny s koncovkou -maa, označující estonský kraj. Všechny vlajky krajů mají poměr stran 7:11.[6]
-
Harjumaa
Poměr stran: 7:11 -
Hiiumaa
Poměr stran: 7:11 -
Ida-Virumaa
Poměr stran: 7:11 -
Järvamaa
Poměr stran: 7:11 -
Jõgevamaa
Poměr stran: 7:11 -
Läänemaa
Poměr stran: 7:11 -
Lääne-Virumaa
Poměr stran: 7:11 -
Pärnumaa
Poměr stran: 7:11 -
Põlvamaa
Poměr stran: 7:11 -
Raplamaa
Poměr stran: 7:11 -
Saaremaa
Poměr stran: 7:11 -
Tartumaa
Poměr stran: 7:11 -
Valgamaa
Poměr stran: 7:11 -
Viljandimaa
Poměr stran: 7:11 -
Võrumaa
Poměr stran: 7:11
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Estonská vlajka na Flags of the World
- ↑ a b c d e f g h Zpravodaj Vexilolog č. 6, říjen 2002
- ↑ Archivovaná kopie. www.eys.ee [online]. [cit. 2017-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-26.
- ↑ http://www.skandinavskydum.cz/4-6-den-estonske-vlajky/ Den estonské vlajky
- ↑ ŠŤÁHLAVSKÝ, David. Výpravy opačným směrem (Pobaltí). Praha: Radioservis, 2002. ISBN 80-86212-26-2. Kapitola Estonsko, s. 75.
- ↑ Vlajky estonských krajů na Flags of the World
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu estonská vlajka na Wikimedia Commons
