Estonská vlajka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Užití vlajkyZlevadoprava Estonská vlajka
Poměr stran: 7:11
Užití vlajkyZlevadoprava Estonská námořní válečná vlajka
Poměr stran: 7:13
Vlajka Estonského prezidenta
Estonská lodní vlajka

Vlajka Estonska je horizontální trikolóra tří barev, modré, černé a bílé. Poměr stran vlajky je 7:11.

Po vyhlášení nezávislosti Estonska 21. listopadu 1918 byla zavedena modro-černo-bílá vlajka, jejíž původ sahá do roku 1881, kdy bylo založeno studentské sdružení Vironia v Otepää. Po obsazení země sovětskými vojsky 21. června 1940 byla vlajka nahrazena červenou vlajkou s nápisem ENSV a použití dosavadní vlajky bylo zakázáno.[1] Tu vystřídala 6. února 1953 nová vlajka. Opětovné používání vlajky z roku 1918 bylo povoleno 23. června 1988, charakter státní vlajky však měla i nadále vlajka ESSR. Až 8. května 1990 se modro-černo-bílá trikolóra opět stala státní vlajkou Estonska.

Historický vývoj vlajky[editovat | editovat zdroj]

Vlajka Poznámka
Eestimaa värvid.svg
IFIS Historical.svg Vlajka Estonské gubernie, odpovídající dnešnímu severnímu Estonsku, v rámci Ruského impéria v letech 17211917.
Livonian colours.svg
IFIS Historical.svg Vlajka Livonské gubernie, do níž patřilo dnešní jižní Estonsko, v rámci Ruského impéria v letech 17211917.
Flag of Estonia.svg
IFIS Historical.svg Po vyhlášení nezávislosti roku 1918 se modro-černo-bílá vlajka stala státní vlajkou.
Flag of Estonian SSR (1940-1953).svg
IFIS Historical.svg Po obsazení země sovětskými vojsky 21. června 1940 byla vlajka nahrazena červenou vlajkou se zlatým nápisem ENSV (Eesti Nõukogude Sotsialistlik Vabariik).
Flag of the Estonian Soviet Socialist Republic.svg
IFIS Historical.svg V období let 19531990 měla vlajka Estonské SSR červený list, v jehož horním žerďovém rohu byly zkříženy zlatý srp a kladivo pod pěticípou hvězdou. V dolní části vlajky byl modrý oboustranně vlnkový pruh se dvěma bílými proužky.
Flag of Estonia.svg
8. května 1990 se modro-černo-bílá trikolóra stala opět státní a národní vlajkou Estonska.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠŤÁHLAVSKÝ, David. Výpravy opačným směrem (Pobaltí). Praha : Radioservis, 2002. ISBN 80-96212-26-2. Kapitola Estonsko, s. 75.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]