Kraje v Estonsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
15 krajů v Estonsku (od roku 2017)

Estonsko se po celou svou historii členilo v kraje (estonsky maakond, množné číslo maakonnad). Podoba a význam krajů se v průběhu času měnily, ale rámcové členění zůstalo zachováno. V současném Estonsku jsou kraje administrativními jednotkami 1. úrovně.

Přehled krajů[editovat | editovat zdroj]

Následuje tabulka s výčtem 15 krajů a s několika základními informacemi o nich.

Kraj Správní centrum Obyvatelstvo
(1.1.2020)[1]
Rozloha(km²)[2] Hustota zalidnění
(obyv./km²)
Počet samosprávných
obcí
Harjumaa Tallinn &0000000000605029.000000605 029 &0000000000004326.7000004 326,70 &0000000000000139.800000139,8 16
Hiiumaa Kärdla &0000000000009315.0000009 315 &0000000000001032.4400001 032,44 &0000000000000009.0000009,0 1
Ida-Virumaa Narva &0000000000134259.000000134 259 &0000000000002971.5800002 971,58 &0000000000000045.20000045,2 8
Jõgevamaa Jõgeva &0000000000028442.00000028 442 &0000000000002544.8600002 544,86 &0000000000000011.20000011,2 3
Järvamaa Paide &0000000000030174.00000030 174 &0000000000002674.1500002 674,15 &0000000000000011.30000011,3 3
Läänemaa Haapsalu &0000000000020444.00000020 444 &0000000000001815.5700001 815,57 &0000000000000011.30000011,3 3
Lääne-Virumaa Rakvere &0000000000058862.00000058 862 &0000000000003695.7100003 695,71 &0000000000000015.90000015,9 8
Põlvamaa Põlva &0000000000024647.00000024 647 &0000000000001823.3400001 823,34 &0000000000000013.50000013,5 3
Pärnumaa Pärnu &0000000000086185.00000086 185 &0000000000005418.7300005 418,73 &0000000000000015.90000015,9 7
Raplamaa Rapla &0000000000033282.00000033 282 &0000000000002765.0600002 765,06 &0000000000000012.00000012,0 4
Saaremaa Kuressaare &0000000000033083.00000033 083 &0000000000002937.6500002 937,65 &0000000000000011.30000011,3 3
Tartumaa Tartu &0000000000153317.000000153 317 &0000000000003349.3100003 349,31 &0000000000000045.80000045,8 8
Valgamaa Valga &0000000000028204.00000028 204 &0000000000001917.0900001 917,09 &0000000000000014.70000014,7 3
Viljandimaa Viljandi &0000000000046161.00000046 161 &0000000000003420.0500003 420,05 &0000000000000013.50000013,5 4
Võrumaa Võru &0000000000035415.00000035 415 &0000000000002773.1400002 773,14 &0000000000000012.80000012,8 5
Estonsko CELKEM Tallinn 1 328 976 43 465,4 30.6 79

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Kraje před dobytím Estonska[editovat | editovat zdroj]

Soudí se, že kraje se v Estonsku zformovaly nejpozději počátkem 2. tisíciletí jako vojenské spolky tradičních souručenství. Kraje byly nezávislými politickými celky, centrální moc v tehdejším Estonsku neexistovala.

Nejstarším záznamem o estonských krajích je Kronika Jindřicha Lotyše ze 13. století. Podle ní byli tehdy Estonci sdruženi v osmi velkých krajích (provinciae) Harju, Ugandi, Sakala, Läänemaa, Saaremaa, Rävala, Järva a Viru. Kromě nich existovalo nejméně šest malých krajů, pravděpodobně samostatných souručenství — Vaiga, Mõhu, Nurmekund, Alempois, Jogentagana a Soopoolitse. Přesný počet krajů není s jistotou znám, jejich poloha a vzájemné hranice jsou určitelné také jen přibližně.

Kraje od dobytí Estonska do Severní války[editovat | editovat zdroj]

Správní členění Estonska na de Wittově mapě z roku 1705

Původní podoba a význam krajů se ztratily po dobytí Estonska a jeho rozdělení mezi Dánsko, Livonský řád, Biskupství tarbatské a Biskupství Ösel-Wiek. Jako označení krajů se stále používaly Harju, Läänemaa, Saaremaa, Järva a Viru, zatímco Ugandi, Sakala, a jména malých krajů vyšly z užívání a název Rävala se zachoval jen v latinském a německém označení Tallinnu.

Po skončení Livonské války roku 1582 získalo vládu nad severním Estonskem Švédsko a nad jižním Polsko. Na švédském území byly oficiálně obnoveny kraje (län) Harjumaa, Järvamaa, Läänemaa a Virumaa jako administrativní jednotky, a k nim bylo jako další kraj přidáno Alutaguse. Na polském území byla ve smyslu krajů zřízena dvě vojvodství — Pernovské a Tarbatské. Saaremaa zůstala pod správou Dánska, které ji získalo již roku 1559.

Když Švédsko roku 1625 získává estonské državy Polska a 1645 též dotud dánský kraj Saaremaa, mění se i tato území na kraje (län) v rámci uspořádání Švédského království.

Kraje za carské nadvlády[editovat | editovat zdroj]

Poté, co v důsledku Severní války získalo estonská území Rusko, bylo krajové členění zachováno, ovšem se změnou krajů z administrativních jednotek 1. úrovně (jimiž byly v Rusku gubernie) na jednotky 2. úrovně a jejich přejmenování na okresy. Severoestonské kraje Harjumaa, Järvamaa, Läänemaa a Virumaa náležely do Estonské gubernie, zatímco jihoestonské kraje Pärnumaa a Tartumaa do gubernie Livonské. Saaremaa byla počítána k Livonské gubernii, avšak jako zvláštní autonomní jednotka. Roku 1793 byla z tarbatského okresu vydělena jako nový okres Võrumaa a z částí okresů tarbatského a pernavského Viljandimaa. Téhož roku byl z okresu Harjumaa vydělen okres Paldiski, ale již v roce 1796 byly oba okresy opět sloučeny.

Toto rozdělení zůstalo zachováno až do roku 1917, kdy byla všechna Estonci většinově obývaná území spojena v Estonskou gubernii.

Kraje po zřízení Estonské republiky[editovat | editovat zdroj]

Správní členění Estonska v roce 1925

Po vyhlášení samostatné Estonské republiky v roce 1918 a skončení Estonské osvobozenecké války v roce 1920 se okresy někdejší Estonské gubernie s malými změnami staly opět estonskými kraji v tradičním smyslu. Nově byl vytvořen kraj Valgamaa z malé části Valeckého okresu a částí okresů Viljandi a Võru, a kraj Petserimaa z Pečorska, jehož území podle Tartské smlouvy připadlo Estonsku. Estonsko tak mělo 11 krajů Harjumaa, Järvamaa, Läänemaa, Pärnumaa, Petserimaa, Saaremaa, Tartumaa, Valgamaa, Viljandimaa, Virumaa a Võrumaa.

Kraje za sovětské okupace[editovat | editovat zdroj]

Po zahájení sovětské okupace Estonska bylo správní členění estonského území postupně připodobněno správnímu členění Sovětského svazu. Narvské předpolí a Pečorsko byly začleněny přímo do Ruské federace, Estonská republika přejmenována na Estonskou SSR, z krajů se staly okresy (rajóny), některé z nich byly rozděleny na menší celky a ty pak sdruženy do oblastí, až se během 60. let 20. století ustálilo rozčlenění estonského území v 15 okresů odpovídajících dnešnímu krajovému rozčlenění: Harju rajoon, Hiiumaa rajoon, Kohtla-Järve rajoon, Jõgeva rajoon, Paide rajoon, Haapsalu rajoon, Rakvere rajoon, Põlva rajoon, Pärnu rajoon, Rapla rajoon, Kingissepa rajoon, Tartu rajoon, Valga rajoon, Viljandi rajoon a Võru rajoon.

Kraje od roku 1990[editovat | editovat zdroj]

Estonské kraje v období 2006-2017

Během procesu obnovy estonské suverenity po sovětské okupaci byly k počátku roku 1990 sovětské okresy přejmenovány opět v kraje a byla obnovena jejich historická označení, hranice krajů však byly ponechány v hranicích dosavadních okresů. Plné úřední jméno kraje nyní sestává z krátkého označení kraje (tedy bez -maa) a slova maakond („kraj“). Estonsko má tedy nyní 15 krajů, oficiálně označované jako Harju maakond, Hiiu maakond, Ida-Viru maakond, Jõgeva maakond, Järva maakond, Lääne maakond, Lääne-Viru maakond, Põlva maakond, Pärnu maakond, Rapla maakond, Saare maakond, Tartu maakond, Valga maakond, Viljandi maakond a Võru maakond.

Kraj je řízen krajskou vládou (maavalitsus), které předsedá krajský hejtman (maavanem). Hejtman zastupuje vládu Estonské republiky na regionální úrovni a je jmenován vládou na období pěti let.

Kraje se dále dělí v samosprávné jednotky, jimiž mohou být jednak statutární města (linn), jednak samosprávné obce venkovského typu (vald).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RV0282U: POPULATION AFTER THE 2017 ADMINISTRATIVE REFORM, 1 JANUARY by Sex, Place of residence, Year and Age group [online]. Statistics Estonia [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Maakatastri statistika [online]. Republic of Estonia Land Board: Geoportal [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. (estonsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]