Kraje v Chorvatsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kraje v Chorvatsku se nazývají županije (do češtiny je tento výraz většinou přeložen jako župy).

Župy jsou územní celky historicky existující již od 10. století. Dnes jsou to nástroje regionální samosprávy se specifickými právy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od poloviny 10. století se podle kronikáře Konstantina Porfirogeneta na území dnešní Dalmácie a Bosny nacházelo 11 krajů-žup: Livno, Cetinu, Imotski, Plivu, Pset, Primorje, Bribir, Nona, Knin, Sidraga a Nin.

V 11. a 12. století jsou doloženy tyto župy: Lička, Krbavska, Modruška i Vinodolska županija. Ve 13. století se župy konstituují i na území severního Chorvatska Zagrebačka, Varaždinska i Križevačka, Virovitička, Gorička a Gorska županija, a ve Slavonii Požeška i Vukovska.

Na konci středověku byl systém žup oslaben tureckým nebezpečím. Po osvobození Slavonie od turecké nadvlády V 18. století se znovu ustavují Virovitička, Požeška i Srijemska županija. Jejich vůdcem byl župan.

Roku 1866 dochází k územní reformě,[1] a tak na konci 19. a začátkem 20. století se Chorvatsko dělí na osm žup:[2]:

  1. Bjelovarsko-križevačka (centrem Bjelovar)
  2. Ličko-krbavska (Gospić)
  3. Modruško-riječka (Ogulin)
  4. Požeška
  5. Srijemska (Vukovar)
  6. Varaždinska
  7. Virovitička (Osijek)
  8. Zagrebačka

Župy existovaly i v Království SHS, ale byly zrušeny ústavou z roku 1921. V období Nezávislého chorvatského státu bylo ustaveno 22 žup a hlavní město Zagreb.

V období socialistické Jugoslávie vznikly kotari, později tzv. svazy obcí (zajednice općina).

Současné župy[editovat | editovat zdroj]

"Vánoční ústava" z roku 1990 navrátila systém žup. Roku 1991 byl předložen zákon o zřízení 17 žup, ale nebyl schválen.[1] V prosinci 1992 bylo ustaveno 20 žup a hlavní město Zagreb.[3]

Toto uspořádání žup[4] platilo od 19. listopadu 1992:

  1. Vukovarsko-srijemska s centrem v Vukovaru,
  2. Osiječko-baranjska s centrem v Osijeku,
  3. Požeško-slavonska s centrem v Požeze,
  4. Brodsko-posavska s centrem v Slavonském Brodu,
  5. Virovitičko-podravska s centrem ve Virovitici,
  6. Bjelovarsko-moslavačka s centrem v Bjelovaru,
  7. Koprivničko-križevačka s centrem v Koprivnici,
  8. Varaždinska s centrem ve Varaždinu,
  9. Međimurska s centrem v Čakovci,
  10. Krapinsko-zagorska s centrem v Krapině,
  11. Zagrebačka s centrem v Zagrebu,
  12. Karlovačka s centrem v Karlovci,
  13. Sisačka s centrem v Sisku,
  14. Istarska s centrem v Pazinu,
  15. Riječko-goranska s centrem v Rijece,
  16. Ličko-primorska s centrem v Gospići,
  17. Zadarsko-kninska s centrem v Zadaru,
  18. Šibenska s centrem v Šibeniku,
  19. Splitsko-dalmatinska s centrem v Splitu,
  20. Dubrovačka s centrem v Dubrovniku.

V současné době, po úpravách zákonem z roku 1997,[5] existují tyto župy:

  1. Zagrebačka s centrem v Zagrebu
  2. Krapinsko-zagorska s centrem v Krapině
  3. Sisačka s centrem v Sisku
  4. Karlovačka s centrem v Karlovci
  5. Varaždinska s centrem ve Varaždinu
  6. Koprivničko-križevačka s centrem v Koprivnici
  7. Bjelovarsko-moslavačka s centrem v Bjelovaru
  8. Primorsko-goranska s centrem v Rijece
  9. Ličko-senjska s centrem v Gospići
  10. Virovitičko-podravska s centrem ve Virovitici
  11. Požeško-slavonska s centrem v Požeze
  12. Brodsko-posavska s centrem v Slavonském Brodu
  13. Zadarsko-kninska s centrem v Zadaru
  14. Osječko-baranjska s centrem v Osijeku
  15. Šibenska s centrem v Šibeniku
  16. Vukovarsko-srijemska s centrem ve Vukovaru
  17. Splitsko-dalmatinska s centrem ve Splitu
  18. Istarska s centrem v Pazinu
  19. Dubrovačko-neretvanska s centrem v Dubrovniku
  20. Međimurska s centrem v Čakovci

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Županija na chorvatské Wikipedii.

  1. a b Josip Vrbošić: Povijesni pregled razvitke županijske uprave i samouprave u Hrvatskoj, DRUŠTV. ISTR. 11 GOD. 1 (1992), BR. 1 (chorvatsky)
  2. Mirela Slukan Altić: Povijest županijskog upravno-teritorijalnog ustroja Bjelovarsko-bilogorske županije, Radovi Zavoda za znanstvenoistraživački i umjetnički rad u Bjelovaru, br. 2(2008), str. 9-33. (chorvatsky)
  3. Zakon o područjima županija, gradova i općina u Republici Hrvatskoj (1992.) (chorvatsky)
  4. Prijedlog zakona o područjima županija gradova i općina u Republici Hrvatskoj od 19. i 23. studenoga 1992. (chorvatsky)
  5. Zakon o područjima županija, gradova i općina u Republici Hrvatskoj (2006.) (chorvatsky)