Ogulin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ogulin
Burg Ogulin.jpg
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 523 m n. m.
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Region Střední Chorvatsko
Župa Karlovacká
Ogulin
Ogulin
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 542 km²
Počet obyvatel 13 915
Hustota zalidnění 25,7 obyv./km²
Etnické složení Chorvati, Srbové
Náboženské složení Křesťané
Správa
Status město
Starosta Dalibor Domitrović
Oficiální web www.ogulin.hr
Telefonní předvolba +385 (0)47
PSČ 47300
Označení vozidel OG
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ogulin je město v Chorvatsku, v Karlovacké župě. V roce 2001 zde žilo 8 712 obyvatel. Je sídlem stejnojmenné opčiny, do které patří dalších 23 sídel (většinou vesnic). Protéká ním ponorná řeka Dobra.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Název města je slovanského původu a připomíná vykácené (holé - gole) lesy v okolí, které musely vznikajícímu sídlu ustoupit.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Střed města.
Kostel povýšení sv. Kříže v Ogulinu.

[[File: Oblast dnešního města Ogulinu byla ve 4. století př. n. l. osídlena Kelty. Římská říše získala kontrolu nad tímto místem v letech 33–35 př. n. l. Ve 4. století našeho letopočtu bylo místo pod častými útoky barbarů; Germánů, Sarmatů a Hunů. Poté připadlo území pod Ostrogóty a nakonec na krátkou dobu pod Byzantskou říši.

Okolo roku 630 je z byzantských záznamů doložen příchod Avarů a Slovanů.

K 12. století je datován chrám sv. Jakuba, nejstarší stavba v Ogulinu.

Vzhledem k častým útokům Turků na přelomu 15. a 16. století bylo rozhodnuto vybudovat v místě dnešního města pevnost. Umístěna zde byla i vojenská posádka. V letech 1584 a 1585 bylo město do značné míry při dalších tureckých útocích vypáleno. Turecká nadvláda nad Ogulinem, stejně jako nad značnou částí Dalmácie trvala až do Velké turecké války v závěru 17. století.

V 18. století se město začalo šířit i mimo zdi původního opevnění. Vzhledem k přetrvávajícímu tureckému nebezpečí bylo nicméně město zahrnuto do tzv. Vojenské hranice, pohraničního pásma Habsburské monarchie s Tureckem. Bylo zde udržována značná přítomnost vojska, které bylo tvořeno do nemalé míry pravoslavným obyvatelstvem.

Na počátku století devatenáctého byl Ogulin obsazen napoleonským vojskem a stal se součástí tzv. Ilyrských provincií (18091813). V závěru století byl jako Rakousko-uherské město napojen na místní železniční síť, když byla otevřena v roce 1865 zprovozněna trať Záhřeb–Rijeka.

V roce 1918 se stalo město součástí království SHS, později Jugoslávie a SFRJ. Elektrifikace města byla uskutečněna v roce 1924. V roce 1932 zde bylo sídlo obvodního soudu pro oblasti Gorski kotar a jaderské přímoří. V roce 1931 byl otevřen dům zdraví, o dva roky později byl založen místní fotbalový klub.

Na začátku druhé světové války byl Ogulin jedním z míst, kudy probíhala demarkační linie mezi určující linii kontroly mezi německým a italským vojskem.[1]

V roce 1964 začalo v Ogulinu vysílat rádio a roku 1986 byl dokončen areál zimních sportů v blízkosti města.

Během Chorvatské války za nezávislost procházela hranice s nedalekou Republikou Srbská Krajina ve vzdálenosti 15 km od města. Až do roku 1995 tvořili téměř třetinu obyvatel města Srbové, jejich počet v souvislosti koncem války poklesl. Počet obyvatel Ogulinu se tak snížil z deseti na zhruba osm tisíc obyvatel. V roce 2001 bylo napočítáno, že Ogulin má 8,7 tisíc obyvatel.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ogulin se nachází na železniční trati spojující Záhřeb s přístavem Rijeka. V Ogulinu z ní odbočuje trať dále na jih, která napojuje města Knin a Split s chorvatskou železniční sítí. V blízkosti města také prochází hlavní chorvatská dálnice A1,

Kultura a náboženství[editovat | editovat zdroj]

Pro Ogulin jsou typické tři kulturní události – Dani Ilme de Murskem, Frankopanské letní večery a Ogulinský festival pohádek.

Ve městě se nacházejí tři kostely, kostel Povýšení sv. Kříže, kostel Alojzije Stepinace a pravoslavný kostel sv. Jiří. Kaple sv. Jakuba na místním hřbitově pochází z 12. nebo 13. století.

Školství[editovat | editovat zdroj]

V Ogulinu se nachází dvě základní školy (OŠ Ivane Brlić-Mažuranić a Prva osnovna škola) a dvě střední školy – Gymnázium (založené v roce 1919 a řemeslná/technická škola.

Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]

Město se rozkládá v hornaté krajině, která odděluje pobřeží Jaderského moře od chorvatského vnitrozemí. V jeho okolí se nachází pohoří Klek, Đulin ponor, jezero Sabljaci (umělá nádrž jižně od města) a pohoří Bjelolasica. Jižně od Ogulinu se také rozkládá národní park Plitvická jezera.

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ogulin na chorvatské Wikipedii.

  1. BILANDŽIĆ, Dušan. Hrvatska moderna povijest. Záhřeb: Golden Marketing S. 117. (chorvatština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]