Dějiny Estonska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pobaltí kolem roku 1260
Zasedání Estonského ústavodárného shromáždění, 23. duben 1919

Dějiny Estonska se začínají odvíjet od konce poslední doby ledové, kdy se na jeho území kolem roku 8500 př. n. l. usadili první lidé. Před německou invazí ve 13. století zde původní obyvatelé praktikovali pohanské náboženství. Od křižáckých tažení do severní Evropy se Estonsko stalo místem, kde se po staletí evropské státy jako Dánsko, Německo, Rusko, Švédsko či Polsko střetávaly o vliv či kontrolu nad touto oblastí.[1]

Po dobytí Estonska Dány a Němci roku 1227 se země původně dostala pod nadvládu Dánska, Livonského řádu a několika církevních panství kontrolovaných baltskými Němci a spadajících pod Svatou říši římskou. Mezi lety 14181562 bylo celé Estonsko součástí Livonské konfederace a po livonské válce se estonské území dostalo pod kontrolu Švédska, jež tuto oblast ovládalo až do roku 1721, kdy jej na základě vítězství ve velké severní válce získalo Ruské carství. Po dobu ruské nadvlády požívali baltští Němci určitou autonomii, protože jako jazyk úřednictva a školství se používala němčina.

V polovině 19. století započalo v Estonsku národní obrození a roku 1918 byl na konci první světové války vyhlášen samostatný estonský stát, jenž si svou suverenitu udržel vítězstvím v estonské osvobozenecké válce proti bolševickému Rusku a Spojenému baltskému vévodství. Tento konflikt ukončilo podepsání mírové smlouvy z Tartu, na jejímž základě tehdejší ruská komunistická vláda uznala estonskou nezávislost. Ta však vzala za své po obsazení Estonska sovětskými vojsky na počátku druhé světové války na základě paktu Ribbentrop-Molotov, jenž byl uzavřen mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem o rozdělení vlivu v tehdejší východní Evropě. Během dalších let války obsadila zemi německá vojska, dokud jí roku 1944 Sovětský svaz po úspěšné ofenzívě nezískal nazpět. Estonsko znovu získalo nezávislost roku 1991 po zhroucení Sovětského svazu a od roku 2004 je členem Evropské unie.

Pravěk[editovat | editovat zdroj]

Mezolit[editovat | editovat zdroj]

Území Estonska bylo obydleno už kolem roku 10000 před naším letopočtem. První pozůstatky po lidském osídlení jsou spojovány s tzv. kundskou kulturou. Vůbec nejstarší zbytky po osídlení byly nalezeny ve vesnici Pulli 14 kilometrů od města Pärnu a pochází z 9. tisíciletí př.n.l.

Neolit[editovat | editovat zdroj]

V pobřežních a ostrovních oblastech Estonska byly nalezeny pozůstatky - zejména keramické nádoby - po narvské kultuře pocházející z počátku neolitu, tedy z pátého tisíciletí před Kristem.Kolem počátku 4. tisíciletí před Kristem do Estonska dorazil národ označovaný jako kultura hřebenové keramiky. Mezi nalezené pozůstatky po této kultuře patří figurky zvířat i lidí vyrobené z jantaru a kosti umístěné v hrobech.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Livonská křížová výprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Livonská křížová výprava

Livonská křížová výprava byla vojenská operace, jejímž cílem bylo dobytí a kolonizace Livonska Němci a Dány, během severních křížových výprav, neboť země na východním pobřeží Baltského moře byly posledními částmi Evropy, jež bylo ještě nutno christianizovat. Skončila v roce 1207 vítězstvím armády křesťanů sestavené na popud papeže Celestýna III.

Estonsko jako součást Dánska[editovat | editovat zdroj]

Sever Estonska byl dobyt Dánskými křižáky v čele s králem Valdemarem II. Vítězným, kteří dorazili v roce 1219 do oblasti, kde v současné době leží město Tallinn. Dánská armáda porazila Estonce v Bitvě u Lyndanisse.

V roce 1343 začala vzpoura Estonců z oblasti Harjumaa, což mělo za následek obsazení oblasti Livonským řádem. V roce 1346 byla dánská nadvláda nad oblastmi Harjumaa a Virumaa prodána Livonskému řádu za 10 000 marek.

Terra Mariana[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Terra Mariana

Terra Mariana (též Staré Livonsko) byla oblast na území zejména dnešního Estonska a Lotyšska, které bylo vymezeno v r.1207 po dobytí Dány a začleněno nejprve mezi území Svaté říše Římské, později (kolem r.1215) bylo území prohlášeno protektorátem Svaté stolice, v r. 1228 bylo rozděleno do šesti nezávisle spravovaných území.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Livonská válka[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Livonská válka

Mezi lety 1558 a 1583 byla vedena série válečných konfliktů mezi různými státy o území Livonsko nazývaná Livonská válka.

Válku zahájil vládce Moskevského knížectví Ivan IV. Hrozný, který v roce 1557 proniknul se svojí armádou na livonské území, o které měl zájem, protože rozmachující se knížectví němělo žádné přístavní město, které by mohlo využívat ke kontaktu se západním světem. V roce 1559, po dobytí více než dvaceti měst, přestal Ivan IV. v dobývání, protože v současné době vedl boje s Tatary na jihu svého území. Příměří netrvalo dlouho, a v roce 1560 provedli litevští rytíři neúspěšný pokus o získání ztracených území zpět. Poté následovaly další boje mezi Moskevským knížectvím a Litevskem s jeho spojenci, až v se v roce 1581 odehrálo jednání mezi polským králem a Ivanem IV., které skončilo dohodou, podle které se Ivan vzdal celého Livonského území výměnou za původně jeho města dříve dobytá polskou armádou.

Livonské vévodství[editovat | editovat zdroj]

V letech 1582 až 1583 byla jižní část Estonska (Livonsko) součástí tzv. Republiky obou národů, unie polského království a litevského veleknížectví.

Švédské Estonsko (Estonské vévodství)[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Estonské vévodství

Území na severu dnešního Estonska se v roce 1561 připojilo k Švédskému království, aby mohlo být chráněno proti Rusku a Polsku, protože Livonský řád v průběhu let značně oslábnul a ztratil svůj vliv.

V roce 1721 bylo území uzavřením Nystadské smlouvy připojeno k Rusku.

Estonsko jako součást Ruska[editovat | editovat zdroj]

V roce 1721 získalo Ruské impérium od Švédska území dnešního Estonska. Tento stav přetrval až do konce 1. Světové války, kdy vznikla samostatná Estonská republika, nicméně již od poloviny 19. století Estonsko směřovalo k samostatnosti (více ve článku Estonské národní obrození)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku History of Estonia na anglické Wikipedii.

  1. O'CONNOR, Kevin J.. Culture and customs of the Baltic states. Westport, Connecticut, USA : Greenwood Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-313-33125-1. S. 5.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Dějiny Estonska ve Wikimedia Commons
  • HUANG, Mel. A Brief History of Estonia [online]. Central Europe Review, 2000-07-10, [cit. 2010-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Estonian History in Pictures [online]. Estonian Institute, [cit. 2010-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Historical Map of Estonia and Latvia 16. Century [online]. Hoeckman, [cit. 2010-02-10]. Dostupné online. (anglicky)