Kārlis Ulmanis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kārlis Ulmanis
Karlis Ulmanis.jpg
Stranická příslušnost
Členství Latviešu zemnieku savienība

Narození 4. září 1877
Bērze Parish
Úmrtí 20. září 1942 (ve věku 65 let)
Turkmenbaši
Alma mater University of Nebraska–Lincoln
Profese politik a diplomat
Podpis Kārlis Ulmanis signature.svg
Ocenění Řád bílé orlice
Viestura ordenis
Řád tří hvězd 1. třídy
Lāčplēša Kara ordenis
Atzinības krusts
… více na Wikidatech
Commons Kārlis Ulmanis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kārlis Augusts Vilhelms Ulmanis (4. září 1877, Bērze20. září 1942, Krasnovodsk) byl významný politik meziválečného Lotyšska, prezident Lotyšska v letech 1936–1940, několikrát též zastával funkci premiéra (1918–1921, 1925–1926, 1931, 1934–1940) a ministra zahraničních věcí (1926, 1931, 1934–1936). Zemřel v sovětském vězení.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval agronomii na Spolkové vysoké technické škole v Curychu a na Lipské univerzitě. Po studiích se vrátil do Lotyšska. Politicky aktivní začal být během ruské revoluce roku 1905 (Lotyšsko bylo tehdy součástí Ruského impéria). Za účast na nepokojích byl krátce vězněn v Pskově, poté z Lotyšska uprchl do Spojených států amerických. V americkém exilu začal znovu studovat, zemědělské vzdělání si zlepšil na Nebrasské univerzitě (University of Nebraska–Lincoln), poté působil v texaském Houstonu. Do Lotyšska se vrátil roku 1913, po všeobecné amnestii vyhlášené carem Mikulášem II.

Po skončení první světové války se postavil do čela agrárnické strany (Latviešu zemnieku savienība) a patřil k zakládajícím členům Litevské lidové rady (Tautas padome), která 18. listopadu 1918 vyhlásila nezávislost na Rusku. Lotyši tak získali nezávislost po sedmi stech letech. Ulmanis se stal historickým prvním premiérem země. Jeho prvním úkolem bylo uhájit novou republiku v tzv. Lotyšské osvobozenecké válce (proti Rudé armádě, litevským komunistům a baltským Němcům). To se podařilo, pod velením Jānise Balodise, s podporou francouzského a britského námořnictva a polských jednotek.

Po skončení bojů byla Lotyšská republika roku 1920 ustavena jako parlamentní demokracie, což potvrdila ústava schválená roku 1922. Roku 1934 však Ulmanis provedl státní převrat (s podporou generála Balodise). Rozpustil parlament (Saeima), armáda a Národní garda (Aizsargi) obsadily vládní budovy a klíčové komunikace, řada politiků byla protiprávně uvězněna. Ulmanis rozpustil všechny politické strany, včetně své vlastní, agrární, vypustil paragrafy přiznávající občanská práva z ústavy a ustavil autoritářský režim. Jedním ze zdůvodnění převratu bylo, že je třeba zabránit nástupu fašistického hnutí Pērkonkrusts a provokacím baltských Němců, kteří stále více sympatizovali s německým nacismem (podobná situace byla v Estonsku). Bohužel však, hlavní obětí represí byli sociální demokraté. V koncentračním táboře v Liepāje bylo internováno 95 členů Pērkonkrusts a vedle toho 369 sociálních demokratů. Následovalo též masivní zestátňování, které mělo však význam spíše nacionalistický než socialistický – pod heslem „Lotyšsko Lotyšům“ Ulmanis vyvlastňoval především podniky etnických menšin – Němců, Rusů, Židů a Litevců. Tento proces ovšem neprovázely násilné excesy.

Roku 1936 si Ulmanis k funkci premiéra přibral i funkci prezidenta.

V červnu 1940 Sovětský svaz provedl do Lotyšska vojenskou invazi. Ulmanis vyzval Lotyše, aby nekladli sovětským vojskům odpor. V rozhlasovém projevu pronesl v Lotyšsku dnes proslulou větu: „Já zůstanu na svém místě, vy zůstaňte na svých.“ 21. července 1940 ho Sověti přinutili rezignovat. Byla mu doporučována emigrace, tu však odmítl. Odešel do ruského Stavropolu, kde rok pracoval jako agronom. V červenci 1941 byl zatčen a umístěn do stavropolského vězení. Rok poté se německá vojska ke Stavropolu přiblížila, a tak byl Ulmanis přemístěn do věznice v Krasnovodsku (dnes v Turkmenistánu). Krátce poté se u něj projevila dyzentérie a zemřel.

Byl prastrýcem Guntise Ulmanise, který byl prezidentem Lotyšska v letech 1993–1999. V hlavním městě Riga je po něm pojmenována jedna z hlavních tříd (Kārļa Ulmaņa gatve).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kārlis Ulmanis na anglické Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]