Konstantin Päts

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Konstantin Päts
Konstantin Pats 1934.jpg
Stranická příslušnost
Členství Põllumeeste Kogud

Narození 23. února 1874
Tahkuranna
Úmrtí 18. ledna 1956 (ve věku 81 let)
Tver
Alma mater Tartuská univerzita
Profese politik, novinář a advokát
Ocenění řetěz Řádu národního znaku (1938)
řetěz Řádu bílé hvězdy (1938)
Order of the Cross of the Eagle
Řád bílé orlice
Order of the Estonian Red Cross
… více na Wikidatech
Commons Kategorie Konstantin Päts
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin Päts (23. února 1874, Tahkuranna18. ledna 1956, Buraševo) byl estonský politik, poslední prezident samostatného meziválečného Estonska.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rolnické rodině. Studoval práva, ale nakonec zahájil kariéru v žurnalistice. Roku 1901 založil noviny Teataja (Hlasatel). Byly psány v estonštině a byly považovány za levicové.

V roce 1904 se stal místostarostou Tallinnu.

Při estonském povstání roku 1905 (jež vypuklo v souvislosti s ruskou revolucí) vyzýval ve svém listě ke zdrženlivosti, přesto byl carskými úřady (Estonsko bylo tehdy součástí Ruské říše) označen za jednoho z hlavních iniciátorů nepokojů a byl odsouzen k smrti. Podařilo se mu uprchnout ze země, nejprve do Švýcarska, posléze do Finska. Do Estonska se mohl vrátit roku 1910, přesto musel na krátký čas (1910-1911) do vězení.

Po roce 1917 se stal aktivní v hnutí za estonskou nezávislost. Ta byla vyhlášena v únoru 1918. Byl jedním ze tří členů Výboru spásy Estonska, který 24. února vydal Estonskou deklaraci nezávislosti, načež se Päts stal předsedou prozatímní vlády. Vzápětí byl zatčen německými vojáky, kteří v té době estonské území okupovali, ale po příměří v listopadu 1918 byl propuštěn a mohl pokračovat ve funkci. Stal se v prozatímní vládě též ministrem zahraničí (1918) a ministrem války (1918-1919), v kteréžto funkci řídil estonská vojska ve válce o nezávislost (proti Rudé armádě a tzv. Baltskému landeswehru).

Po vybojování nezávislého státu se postavil do čela pravicové agrárnické strany (Põllumeeste Kogud, později Asunikkude ning väikemaapidajate Koondis). V letech 1922–1923 byl předsedou parlamentu (Riigikogu) a pětkrát zastával post zvaný riigivanem (pozice na pomezí prezidenta a premiéra). Na konci jeho posledního období v Estonsku začal růst vliv fašistického hnutí Vaps (Eesti Vabadussõjalaste Keskliit). Aby zabránil nástupu hnutí k moci, provedl Päts státní převrat (s podporou armády i parlamentu), nechal zatknout vůdce hnutí a přisoudil si diktátorské pravomoci. Roku 1935 založil novou stranu, Vlasteneckou ligu (Isamaaliit), která byla jedinou povolenou v zemi. Roku 1937 se nechal zvolit tzv. prezidentem-regentem a roku 1938, po přijetí nové ústavy, prezidentem. Jeho autoritářský režim (zvaný někdy „čas ticha“) trval až do okupace Estonska Sovětským svazem v červnu 1940. Päts byl Sověty zatčen a deportován do SSSR, kde zemřel roku 1956.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konstantin Päts na anglické Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]