Kristjan Jaak Peterson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kristjan Jaak Peterson
Kristjan Jaak Peterson.jpg
Narození 14. března 1801
Riga
Úmrtí 4. srpna 1822 (ve věku 21 let)
Riga
Příčina úmrtí tuberkulóza
Místo pohřbení Great Cemetery
Povolání básník, překladatel a spisovatel
Alma mater Riga State Gymnasium No.1
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Socha v estonském Tartu

Kristjan Jaak Peterson (14. března 1801 Riga4. srpna 1822 Riga) byl estonský básník, zakladatel estonské národní literatury a moderní estonské poezie. Den jeho narození se v Estonsku každoročně slaví jako Den mateřského jazyka[1] .

Život[editovat | editovat zdroj]

Kristjan Jaak Peterson byl synem estonského kostelníka a o jeho matce je známo jen tolik, že neměla ryze estonské předky. Mladý Kristjan navštěvoval zemské gymnázium v Rize a vysokoškolské čtyřleté studium absolvoval za pouhá tři léta. Během studia se projevilo jeho jazykové nadání. Věnoval se němčině, švédštině, hebrejštině, řečtině, latině, ruštině, angličtině a zajímal se také o řadu exotických jazyků. Již v útlém věku si začal uvědomovat svou příslušnost k zanikajícímu etniku a snažil se přispět k estonskému národnímu obrození. Svou myšlenku demonstroval už na první pohled. Peterson se neostýchal oblékat do tradičních estonských oděvů, které běžně nosil při setkáních s erudovanou baltskou inteligencí. Jeho život byl předčasně ukončen ve věku jednadvaceti let, kdy podlehl nákaze tuberkulózou. Zemřel v Rize, kde je i pohřben, ale přesná poloha jeho hrobu není známa.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Již na vysoké škole publikoval ve vědeckých časopisech, např. v periodiku Johanna Heinricha Rosenpläntera Beiträge zur genauern Kenntniss der ehstnischen Sprache a psal i básně v angličtině. Peterson byl prvním básníkem, který vynaložil úsilí k tomu, aby dokázal, že estonština je vhodná i pro uměleckou tvorbu. Napsal tři německojazyčné básně a 21 básní v angličtině, deset ód a pět pastorálních zpěvů. Kristjan Jaak Peterson se nikdy nedočkal publikování svých knih, k němuž došlo až sto let po jeho smrti. Nicméně už v roce 1823 byly vydány tři jeho básně v německém jazyce.

Jediné dílo, které mu přineslo uznání už za jeho života, byl překlad švédské verze knihy Kristfrida Ganandera Mythologia Fennica do němčiny. Tato kniha je slovníkem finských slov a jmen vztahujících se k mytologii. Věřil, že estonská mytologie je podobná finské, a proto na základě sesbíraných materiálů vytvořil základ estonského bájesloví. Jeho rekonstrukce estonského pantheonu podnítila další zkoumání a v konečném důsledku se stala důležitým zdrojem národního povědomí, inspirací pro ranou estonskou literaturu a vedla k sestavení estonského národního u Kalevipoeg, jehož autorem byl Friedrich Reinhold Kreutzwald.

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Od počátku byla Petersonova poezie prosycena vlivem rané romantické literatury, nicméně se také zajímal o prvky estonských lidových písní, z nichž si jako první přisvojil motivy a formální prvky, které začlenil do svých básní.

Petersonovy ódy jsou z části hrdinské, z části filosofické. Přehlídka kosmických jevů a mocných přírodních sil ho pravidelně přiváděla k myšlenkám o velikosti a vznešenosti Boha. Ale tyto představy se smísily s dalšími, reprezentujícími racionální hnutí a myšlenky osvícenství. Místy se také vracel k tématu lásky, přátelství a krásy přírody. Naproti tomu jsou jeho bukolicky laděná díla prosyceny lidovými motivy, a proto nás blíže seznamují s podstatou jeho rodné země.

Ve výsledku se Petersonova poezie radikálně odlišuje od běžné kompozice své doby jak ve formě, tak v obsahu. Důvod, proč jeho básně zůstaly nevydány, byl ten, že všechny byly napsány formou volného verše, ódy jsou psány aliteračním veršem, zatímco pastorální písně se navracejí k trochejskému rytmu tradičních lidových písní. Charakteristickým rysem je hojnost metafor a přirovnání.

Jeho poezie je naplněná něčím, co má přetrvat po věky. Ve skutečnosti celé jeho poetické dílo, omezené prostorem a časem, v němž tvořil, mělo významný vliv na přežití jeho národního jazyka a rodné vlasti.[2]

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Ódy[3]

  • Kuu
  • Laulja
  • Sõprus
  • Inmene


Pastorální básně[3]

  • Ott ning Peedo
  • Elts ja Tiio, karjased
  • Mardi Luterusi päeval

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Laulud, päevaraamat ja kirjad. Tartu, 1922.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. O'Connor, Kevin. Culture and Customs of the Baltic States. Westport, CT: Greenwood Press, 2006. P.126.ISBN 0-313-33125-1.
  2. Estonian literature; historical survey with biobibliographical appendix. Endel Nirk. Tallinn, Eesti Raamat, 1970. P.61-64.
  3. a b Eesti kirjanduslugu. Tartu, Kirjastus Koolibri, 2001. P.58-59. ISBN 9985-0-11279