Trochej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dvojslabičné
ᐡ ¯ jamb
¯ ᐡ trochej
¯ ¯ spondej
Trojslabičné
ᐡ ᐡ ᐡ tribrachys
¯ ᐡ ᐡ daktyl
ᐡ ¯ ᐡ amfibrach
ᐡ ᐡ ¯ anapest
Kombinované
¯ ᐡ ᐡ ¯ ᐡ daktylotrochej

Trochej je v prozódii stopa, složená ze dvou slabik, z nichž první je přízvučná a druhá nepřízvučná (platí v sylabotónickém verši, v časoměrném verši je první dlouhá a druhá krátká). V české literatuře je trochejské metrum velmi obvyklé a hojně užívané, což souvisí s tím, že v češtině je přízvuk vždy na první slabice slova a tedy je trochej v češtině i v řadě dalších jazyků velmi snadné utvořit. Rýmovaný verš, skládající se ze čtyř trochejů, je dokonce pokládán za jakýsi "národní verš" české literatury.

Ukázka[editovat | editovat zdroj]

Čest a sláva Mudžewu!“
volali jsou mladí, staří,
když se, těz, vracel do
s wampumovým svatým sem
z domoviny Wabasovy,
tam, kde králík vládne.

Henry Wadsworth Longfellow: Píseň o Hiawatě, překlad Josef Václav Sládek (verze z roku 1909)
V anglické a americké literatuře je trochej méně popularní než jamb. Nejproslulejší trochejské básně napsány anglicky jsou pravděpodobně Havran od Edgara Allana Poea (osmistopý trochej) a Tigr od Williama Blakea (čtyřstopý trochej):

Once upon a midnight dreary, while I pondered, weak and weary
(Edgar Allan Poe, The Raven)
Tyger Tyger, burning bright
(William Blake, The Tiger)