Dějiny Lotyšska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dějiny Lotyšska

Rytíř lotyšského řádu mečových bratří

Dějiny Lotyšska započaly v době osídlení území, na kterém se dnes Lotyšsko rozkládá, po konci poslední doby ledové kolem roku 9000 př. n. l. Během 2. tisíciletí př. n. l. se v oblasti objevili Baltové, kteří do konce 1. tisíciletí vytvořili v Lotyšsku čtyři kmenové celky. Hlavní lotyšská řeka Daugava představovala významnou spojnici na cestě přes Rusko do jižní Evropy a na Střední východ, čehož využívali Vikingové a později i kupci ze severských států a Německa.

V době raného středověku se zdejší obyvatelé postavili christianizaci a stali se cílem severských křížových výprav. Dnešní lotyšské hlavní město Riga, které bylo založeno roku 1201 německými kolonisty v ústí řeky Daugavy, se stalo strategickou základnou při dobývání okolního území Livonským řádem. Postupně z ní vyrostlo první velké město v jižním Baltu a po roce 1282 i důležité obchodní centrum Hanzy. Od 16. století se německou dominanci v oblasti snažily narušit okolní velmoci.

Oblečení ve Livonsku (historické části Lotyšska) v 16. století

Důsledkem strategické pozice a prosperujícího města se lotyšská území stala ohniskem častých konfliktů mezi několika velmocemi – Pruskem (později Německem), Polskem, Švédskem a Ruskem. Nejdelší období nadvlády cizí mocnosti začalo po Velké severní válce, kdy se Švédsko vzdalo svých baltských území ve prospěch Ruska. Za ruského panování bylo Lotyšsko v popředí industrializace a odbourávání nevolnických rysů společnosti, takže ke konci 19. století představovalo jednu z nejvíce rozvinutých částí Ruského impéria. Rostoucí sociální problémy a vzrůstající nespokojenost se odrazily během revoluce roku 1905, kdy Riga hrála mezi dalšími ruskými oblastmi čelní roli.

Vznikající smysl pro národní identitu od 50. let 19. století podnítil vytvoření nezávislého lotyšského státu na konci První světové války, jenž byl po dvou letech bojů v Lotyšské osvobozenecké válce roku 1920 uznán jak bolševickým Ruskem, tak mezinárodním společenstvím o rok později. Po dvou desetiletích existence lotyšského státu byla však jeho suverenita narušena a na základě sovětsko–německého paktu Molotov-Ribbentrop lotyšské území obsadily jednotky sovětské Rudé armády. Po německé invazi do Sovětského svazu se Lotyšsko načas ocitlo pod německou kontrolou, dokud nebylo ke konci války Sověty dobyto nazpět.

První lotyšský premiér a pozdější prezident Kārlis Ulmanis

Od poloviny 40. let 20. století byla země pod sovětskou politickou a ekonomickou kontrolou a její obyvatelstvo postiženo silnou rusifikační politikou. Přesto se lotyšská kultura zachovala a ke konci éry Sovětského svazu se Lotyšům opět podařilo v srpnu roku 1991 získat nezávislost. Od obnovení nezávislosti se Lotyšsko stalo členem OSN, vstoupilo do NATO a roku 2004 se připojilo k Evropské unii.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠVEC, Luboš. Dějiny Pobaltských zemí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. ISBN 80-7106-154-9. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku History of Latvia na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Dějiny Lotyšska ve Wikimedia Commons
  • Historical Map of Estonia and Latvia 16. Century [online]. Hoeckman [cit. 2010-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  • History of Latvia [online]. History of Nations [cit. 2010-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SVABE, Arveds. The Story of Latvia [online]. Latvian Heritage - Culture, History, Perspectives [cit. 2010-02-11]. Dostupné online. (anglicky)