Bitva o Cēsis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva o Cēsis
konflikt: Estonská osvobozenecká válka
Lotyšská osvobozenecká válka
{{{alt}}}
Lotyšská válka za nezávislost: situace po bitvě
Fialová - osvobozeno Estonci

Žlutá - Lotyši
Oranžová - okupováno baltickými Němci
Růžová - SSSR

trvání: 19.-23. červen 1919
místo: Cēsis, Lotyšsko
výsledek: Rozhodující vítězství estonsko-lotyšské koalice.
strany
EstonskoEstonsko Estonsko
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko
Vlajka Baltského státu Baltský stát
velitelé
Estonsko Ernst Põdder
Estonsko Nikolai Reek
Lotyšsko Jorģis Zemitāns
Vlajka Baltského státu Rüdiger von der Goltz

síla
8000 mužů
37 děl
270 kulometů
6000 mužů
52 děl
350 kulometů
ztráty
Estonsko Estonci:
405 mrtvých
110 zraněných
Lotyšsko Lotyši: 43 mrtvých
13 zraněných
nejsou přesně zjištěny
Estonská osvobozenecká válka

Bitva o Cēsis (lotyšsky: Cēsu kaujas, estonsky: Võnnu lahing) byla jednou z důležitých bitev Estonské a Lotyšské války za nezávislost. V této bitvě stály estonské a lotyšské ozbrojené síly proti Baltské zeměbraně (Landeswehru).

Pozadí bitvy[editovat | editovat zdroj]

Lotyšsko vyhlásilo nezávislost v roce 1918, s tím však nesouhlasily ani SSSR, ani Baltský stát. Lotyši tedy museli o svoji svobodu bojovat. Nejdříve s Německem, pak i se SSSR. V této situaci se Lotyši spojili s Estonskem, které bojovalo s těmito nepřáteli na svém území. Poté se osmitisícová spojená estonská (Põdder, Reek) a lotyšská vojska (Zemitāns) střetla s šestitisícovým Landeswehrem (Goltz) u lotyšského města Cēsis. Po pětidenním urputném boji s rovnocenným nepřítelem podporovaným německou železnou divizí dosáhli Estonci a Lotyši rozhodujícího vítězství v boji za svou nezávislost. Za svou vlast padlo 405 Estonců a 43 Lotyšů. Ztráty Landeswehru nejsou známé.