Bitva u Lyndanisse

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bitva u Lyndanisse
konflikt: Severní křížové výpravy
{{{alt}}}
Král Valdemar II. vzhlédl k praporu seslanému Bohem.
trvání: 15. června 1219
místo: Lyndanisse (Tallinn), Estonsko
výsledek: vítězství křižáků a přijetí dánského praporu jako národního symbolu Dánska
strany
Revala
Harjumaa
Dánské královstvíDánské království Dánské království
velitelé
neznámí Znak Estridsenů Valdemar II. Dánský
Znak Estridsenů Anders Sunesen
Znak Rujánského knížectví Vítslav Rujánský
Znak Saského vévodství Albert Saský
Theoderich z Treydenu †

síla
1 000–2 000 mužů několik tisíc
ztráty
několik set neznámé

Bitva u Lyndanisse pomohla dánskému králi Valdemarovi II. Vítěznému ovládnout v době Severních křížových výprav pohanské Estonsko. Společně s králem se bitvy zúčastnili také královi vazalové rujánský kníže Vítslav I. a vládce Nordalbingie, vévoda Albert I. Saský.

Bitva[editovat | editovat zdroj]

Na počátku června roku 1219 se král Valdemar II. vylodil na severu Estonska. Se svou křižáckou armádou se utábořil v Lyndanisse, kde si nechal postavit hrad Castrum Danorum, kterému Estonci říkali Taani-linn (česky Dánský hrad), z čehož se název přetvořil v Tallinn. Estonci poslali několik vyjednávačů s úkolem hrát o čas, zatímco si budovali armádu na dobytí pevnosti.

15. června 1219 Estonci zahájili útok vedený z pěti směrů. Útok začal v době večeře dánských křižáků, obránci byli zaskočeni a v jejich řadách zavládl naprostý chaos. Zaskočení Dánové začali ustupovat, avšak Vítslav I. zahájil rychlý protiútok, jenž dal Dánům čas se přeskupit. Estonci byli nakonec poraženi.

Dánská vlajka[editovat | editovat zdroj]

Podle pověsti se během ústupu Dánů biskup Andrei modlil k Bohu a ten mu jako odpověď seslal červený prapor s bílým křížem, jenž dodal Dánům odvahu a nakonec i vítězství. Mnohem pravděpodobnějším vysvětlení však je, že Dánové měli prapor v držení už předtím, protože prapor s křížem byl obvyklým symbolem křížových výprav. Nakonec to byli spíš vazalové Dánů, slovanští Ránové vedení Vítslavem, a nikoli prapor, co rozhodlo o výsledku bitvy.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]