Polská hymna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mazurek Dąbrowskiego
Hymna Polsko Polsko
Jiné názvy Jeszcze Polska nie zginęła
Ještě Polsko nezahynulo
Pieśń Legionów Polskich we Włoszech
Píseň polských legií v Itálii
Slova Józef Wybicki, 1797
Hudba Neznámý
Přijata 1927

Mazurek Dąbrowskiego

instrumentální

Problémy s přehráváním? Nápověda.

Jako hymna Polské republiky byla 26. února 1927 polským Sejmem schválena píseň Dąbrovského mazurka (polsky „Mazurek Dąbrowskiego“, také „Ještě Polsko nezhynulo“, polsky „Jeszcze Polska nie zginęła“). Její hudební část je převzata do písně Hej Slované, resp. Hej, Slováci, hymny první Slovenské republiky v době druhé světové války. Autor hudby je neznámý a její text napsal Józef Wybicki v roce 1797 v Itálii a byla přijata polskými Legiemi Dąbrowského, které doufaly, že budou moci bojovat za obnovu nezávislosti Polska po jeho rozdělení). Melodie byla chytlavá a text byl ze solidarity k Polákům přeložen do 17 jazyků, jako je němčina, francouzština, angličtina, ruština, maďarština, chorvatština a slovenština. Během revoluce v roce 1848 se Mazurek Dąbrowského zpíval na ulicích Vídně, Berlína i Prahy.

Jiné hymnické písně[editovat | editovat zdroj]

Polsko má a mělo kromě oficiální hymny v této roli také několik tradičních písní (v letech 1918 až 1927 užívaných i při oficiálních příležitostech):

  • Bogurodzica (Bohorodička): nejstarší polská náboženská píseň, autorství často mylně připisováno sv. Vojtěchovi,
  • Boże coś Polskę: "Bože, co jsi Polsko po dlouhá století obklopoval leskem síly a slávy…",
  • Rota (Maria Konopnicka: Přísaha: "Neodvrhneme zemi, odkud náš rod…") a
  • zvuk Mazurek Dąbrowskiego.

Verze[editovat | editovat zdroj]

Text hymny má dvě verze, obě jsou v Polsku obecně známé:

  • původní a
  • zkrácenou, oficiální.

Zkrácená je "uhlazená" především obsahem. Vynechává zejména zmínku původní písně o nepřátelských národech: Niemiec, Moskal (tj. Rusák), která navazovala na situaci násilně rozděleného Polska. Příznačně není zmíněn Rakušák, přestože se Rakousko na dělení Polska podílelo, protože rakouský zábor byl poměrně liberální. Tato zmínka o Rusech byla v zemi obsazené v roce 1945 vítěznou Rudou armádou nepřijatelná.

Nezkrácená podoba se zpívá naopak pro zdůraznění vzdoru a odhodlání k samostatnosti, typicky v disentu a podzemních organizacích a zvláště v době válečného stavu po vojenském puči v roce 1981.

Polský text[editovat | editovat zdroj]

Současné znění Původní znění z rukopisu J. Wybického

Jeszcze Polska nie zginęła
Kiedy my żyjemy,
Co nam obca przemoc wzięła,
Szablą odbierzemy.

Marsz, marsz, Dąbrowski,
Z ziemi włoskiej do Polski
Za twoim przewodem,
Złączym się z narodem.

Jeszcze Polska nie umarła,
kiedy my żyjemy.
Co nam obca moc wydarła,
szablą odbijemy.

Marsz, marsz, Dąbrowski
do Polski z ziemi włoski
za Twoim przewodem
złączem się z narodem.

Przejdziem Wisłę, przejdziem Wartę,
Będziem Polakami,
Dał nam przykład Bonaparte,
Jak zwyciężać mamy.

Marsz, marsz, Dąbrowski …

Jak Czarniecki do Poznania,
Po szwedzkim zaborze,
Dla ojczyzny ratowania,
Wrócim się przez morze.

Marsz, marsz, Dąbrowski …

Jak Czarnecki do Poznania
wracał się przez morze
dla ojczyzny ratowania
po szwedzkim rozbiorze.

Marsz, marsz, Dąbrowski …

Przejdziem Wisłę przejdziem Wartę
będziem Polakami
dał nam przykład Bonaparte
jak zwyciężać mamy.

Marsz, marsz, Dąbrowski …

Już tam ojciec do swej Basi,
Mówi zapłakany -
Słuchaj jeno, pono nasi
Biją w tarabany.

Marsz, marsz, Dąbrowski …

Niemiec, Moskal nie osiędzie,
gdy jąwszy pałasza,
hasłem wszystkich zgoda będzie
i ojczyzna nasza.

Marsz, marsz, Dąbrowski …

Już tam ojciec do swej Basi
mówi zapłakany:
słuchaj jeno, pono nasi
biją w tarabany.

Marsz, marsz, Dąbrowski…

Na to wszystkich jedne głosy:
Dosyć tej niewoli
mamy Racławickie Kosy,
Kościuszkę, Bóg pozwoli.

Překlad současného textu do češtiny[editovat | editovat zdroj]

Ještě Polsko nezhynulo
Dokud ještě žijem
Co násilí cizí vzalo
Šavlí si zpět vezmem

Vpřed, vpřed, Dąbrowský,
Do Polska z Itálie
Pod tvým vedením
Spojme se s národem

Přejdem Vislu, přejdem Vartu
Poláky budeme
příklad dal nám Bonaparte,
jak vítězit máme.

Vpřed, vpřed, Dąbrowský, …

Jak Czarniecký do Poznaně
po švédském záboře
kvůli vlasti záchraně
vrátíme se přes moře

Vpřed, vpřed, Dąbrowský, …

Už tam otec ke své Barče
uplakaný mluví:
"Jenom poslyš, prý že naši
do bubnů tam bijí."

Vpřed, vpřed, Dąbrowský, …

Výpůjčka u jiných národů[editovat | editovat zdroj]

Na základě této písně napsal Slovák Samo Tomášik v roce 1834 s takřka identickou melodií píseň se zcela novým českým textem Hej, Slováci (nejprve v češtině), která se na Všeslovanském sjezdu v Praze v roce 1848 stala všeslovanskou hymnou jako Hej, Slované a byla přeložena do řady slovanských jazyků. Po roce 1945 byla přijata jako hymna Jugoslávie. Za 2. světové války sloužila také jako hymna Slovenska a lužickosrbská verze Hišće Serbstwo njezhubjene byla národní hymnou do 1. světové války.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]